Postup vlády proti podnikatelům je veden snahou zlikvidovat střední třídu, která tvoří základní pilíř každé demokratické společnosti. Tyto vládní kroky se již začínají negativně projevovat v podnikatelském prostředí nejen ve Středočeském kraji. Uvedla to místopředsedkyně TOP 09, předsedkyně středočeské organizace strany a poslankyně Helena Langšádlová.
Za alarmující považuje Langšádlová zejména fakt, že ve Středočeském kraji vzniká v poslední době méně firem než v předchozích letech. Během roku 2014 bylo registrováno jen 9561 nových podnikatelských subjektů, což je nejnižší číslo od roku 2007. I v krizovém roce 2013 vzniklo přibližně o 1100 subjektů více a na počátku krize v roce 2009 bylo nově zapsáno dokonce 13649 firem.
Z hlediska právní formy se horší vývoj týká zejména právnických osob, kterých za rok 2014 vzniklo ve středních Čechách jen 1965, tedy přibližně o 800 méně než v roce předchozím. Přitom v posledních deseti letech (včetně některých krizových let) bylo ročně registrováno 3,5–5,5 tisíce nových právnických osob. Naopak počet zaniklých subjektů byl vyšší pouze na počátku krize v roce 2009 a v roce 2013, kdy krize vrcholila. „Podnikatelé ztrácejí chuť podnikat,“ upozorňuje Langšádlová. Příčinu tohoto negativního jevu spatřuje v systematické šikaně, jíž jsou živnostníci a majitelé firem v poslední době vystaveni ze strany vlády a ministerstva financí. „Vláda prosazuje kroky, jež podnikatele předem znepokojují a odrazují od podnikání,“ tvrdí místopředsedkyně TOP 09.
Jako příklad uvádí elektronickou evidenci tržeb (EET), které se podle posledních průzkumů veřejného mínění obává 56 procent dotázaných podnikatelů a 14 procent ji považuje pro svou firmu za likvidační. Jen 8 procent respondentů od zavedení EET očekává přínos. Systém, jehož efekt v oblasti výběru daní je přinejmenším sporný, si navíc vyžádá přijetí tisíců nových státních úředníků, jejichž platy budou muset uhradit daňoví poplatníci. Vláda se rozhodla EET přesto realizovat. „Je třeba si uvědomit, že zde za státní peníze proběhne dosud nebývalý sběr dat, který bude velmi cenným zdrojem informací o dodavatelsko-odběratelských vztazích pro každého, kdo k němu bude mít přístup, tedy v první řadě pro Andreje Babiše jako ministra financí a vlastníka Agrofertu v jedné osobě,“ varuje Langšádlová. Dalším krokem, který TOP 09 kritizuje, je zavedení kontrolních hlášení k dani z přidané hodnoty (DPH) od 1. ledna 2016. Jedná se o nové daňové hlášení, v jehož rámci budou podnikatelé povinni každý měsíc zasílat státu seznam všech přijatých a vydaných faktur rozčleněný podle identifikačních čísel obchodních partnerů pro potřeby křížové kontroly. Ke zpracování těchto informací již nyní stát nabírá další tisíce zaměstnanců. Rovněž administrativní zátěž podnikatelů v důsledku tohoto kroku podle Langšádlové neúměrně vzroste. „Vláda zcela ignoruje jak náklady, které v souvislosti s těmito kroky vzniknou státu, tedy daňovým poplatníkům, tak náklady, které budou muset na EET či kontrolní hlášení k DPH vynaložit podnikatelé,“ konstatuje Langšádlová.
PODNIKÁNÍ JE TŘEBA ZJEDNODUŠIT
Snahou TOP 09 je podle místopředsedkyně strany naopak podnikatelské prostředí zprůhlednit a zjednodušit. Během svého vládního působení strana proto prosadila např. zavedení jednotného inkasního místa (JIM), které by podnikatelům umožnilo hradit daně a zdravotní i sociální pojištění jedinému státnímu úřadu. Zákon zavádějící JIM však současná vláda ještě před uvedením do praxe zrušila Dalším návrhem TOP 09 je zavedení jednotného kontrolního místa (JKM) pro živnostníky či drobné podnikatele s nejvíce 10 zaměstnanci. „Tento návrh směřuje ke zjednodušení kontrolní činnosti. V současné době může firmy kontrolovat až 20 různých státních úřadů, přitom neexistuje možnost se na jednom místě byť jen podívat, co všechno stát po podnikateli může požadovat,“ kritizuje autorka návrhu Langšádlová. Administrativní náklady spojené s výkonem kontrol jsou přitom např. u drobných podnikatelů podle ní mnohdy vyšší než daňové zatížení, protože živnostník musí kontrolorům věnovat svůj čas či část práce svých zaměstnanců, platit za různá školení či odborné konzultace a odvádět státu všelijaké poplatky.
Jednotlivé státní instituce s kontrolní pravomocí spolu navíc podle Langšádlové nedostatečně komunikují, což vede mj. k duplicitnímu provádění v podstatě totožných kontrol a k neefektivnímu plýtvání časem kontrolorů placených daňovými poplatníky. Návrh zákona o živnostenském podnikání, který by umožnil vznik JKM a sloučil výkon základních kontrol drobných podnikatelů pod příslušné živnostenské úřady, byl podán v březnu 2015. Zařadil se však mezi ostatní opoziční návrhy, které dlouhodobě čekají na projednání sněmovnou. „Je třeba přestat na tyto kroky vlády a ministerstva financí nahlížet jako na jednotlivé oddělené případy. Vláda prostě nestojí o svobodné podnikatele a vyvíjí systematickou aktivitu, aby z nich nadělala lidi závislé na státu,“ shrnuje Langšádlová.
Martina Řehořová
Letopis, Středočeský kraj
