(editovaný přepis rozhovoru s místopředsedkyní TOP 09 Helenou Langšádlovou)
David BOREK, moderátor
Ve studiu je s námi poslankyně a místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Hezký večer.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Hezký večer.
David BOREK, moderátor
A budeme si povídat také s europoslankyní za KSČM Kateřinou Konečnou. Hezký večer i vám.
Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně /KSČM/
Hezký večer.
David BOREK, moderátor
Paní europoslankyně, jak se díváte na tu, teď to tedy bývá trošku poeticky nazýváno v posledních hodinách záchrannou brzdu, kterou vymysleli, nebo na které se dnes shodli ministři vnitra Evropské unie. Je to postačující pro odvrácení námitek, které vaše strana měla vůči dohodě Evropská unie - Turecko?
Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně /KSČM/
To určitě není. Ta naše standardní námitka nebo ta námitka, kterou my máme jako hlavní, ta zůstává, to znamená, Turecko musí splnit všech 72 podmínek tak, jako ostatní státy, kterým jsme kdy bezvízový styk udělili. A samozřejmě tohle to je jeden ze zcela konkrétních kroků, je dobře, že s ním dneska Evropská unie přišla, protože konečně vidíme nějaký konkrétní výsledek snad po půlroce nebo po roce, ale z druhé strany pořád ještě nemáme dořešeno to, že například Turecko nechce zrušit svůj antiteroristický zákon, že tam je omezována svoboda slova, že jsou tam političtí vězni, a to jsou všecko věci, které my vyčítáme ostatním státům ve chvíli, kdy jim chceme udělovat bezvízový styk a v tomto se Turecko neposunulo, takže rozhodně tohle to je velmi malý dílek do té mozaiky toho ve chvíli, kdyby KSČM měla měnit svůj názor k bezvízovému styku s Tureckem.
David BOREK, moderátor
Paní Langšádlová, do jaké míry mění ta dnešní rámcová dohoda o té v uvozovkách záchranné brzdě postoj TOP 09 k dohodě Evropa - Turecko,
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Byť to možná zní paradoxně, ale v tomto případě souhlasím s paní poslankyní Konečnou, protože na všechny musí platit stejná pravidla, pokud ostatní země mají, a je to tak v pořádku, dodržovat všechny podmínky, tak to musí platit i pro Turecko bez ohledu na situaci, v jaké jsme. A navíc je tady zkušenost v době, kdy se uvolnil vízový styk se zeměmi západního Balkánu, pak následně přišla poměrně velká migrační vlna právě ze zemí západního Balkánu. Dnes se o tom už tolik nehovoří, ale ještě v roce 2014 byly statisíce lidí ze zemí západního Balkánu neoprávněně právě třeba v Německu. Ale ti se samozřejmě odsunovali podstatně snadněji, než dnes řeba lidé ze zemí Afriky, takže si myslím, že v tuto chvíli je otázka liberalizace vízového styku s Tureckem velmi nevhodným krokem.
David BOREK, moderátor
Paní Langšádlová, vaše strana se dlouhodobě definovala jako strana, která je pravicová a na rozdíl od ODS je proevropská. Jste pořád proevropská strana?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně strany /TOP 09/
My jsme pořád proevropská strana.
David BOREK, moderátor
Ale žádná změna ve vztahu ke zkušenosti okolo migrace, okolo kvót u vás nenastala,
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Samozřejmě, že si myslíme, že mnohé věci se mají řešit jinak, ale pořád považujeme naši účast v Evropské unii za životní zájem České republiky a ať již z bezpečnostního hlediska, ze strategického hlediska, ale i z ekonomického hlediska, takže pořád jsme proevropští. Dovolila bych si říct k Lisabonské smlouvě - skládá se vlastně ze dvou smluv, ze smlouvy o Evropské unii a ze smlouvy o fungování Evropské unie. A ve smlouvě o fungování Evropské unie v rámci článku 78, se dozvíte, že lze v případě náhlé migrační krize navrhovat dočasná opatření, to znamená, že pokud někdo se odvolává na takzvanou Lisabonskou smlouvu a hovoří o trvalém přerozdělovacím mechanismu, tak hovoří zcela v rozporu s Lisabonskou smlouvou.
David BOREK, moderátor
Paní Konečná, možná se tedy vraťme k tomu dnešnímu jednání. Turecko není jediná země, která může být na trase současné nebo budoucí migrace. Ostatně už teď opět pomalu ožívá ta jižní trasa z Libye a pokud teď budu mluvit trochu teologicky, bůhví, co se v oblasti migrace odehraje za rok, za dva. Nechme teď stranou dohodu Evropská unie - Turecko. Co by podle KSČM měla dělat Unie obecně na ochranu svých hranic?
Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně /KSČM/
Tak určitě by především se neměla podílet na vyvolávání dalších a dalších konfliktů se svými sousedy nebo u svých sousedů, protože jak Ukrajina, tak Libye byly země, které byly de facto rozbity díky tomu, že se na tom značně podílely některé členské státy Evropské unie, já netvrdím, že všechny, ale Evropská unie tomu nemě přihlížela, stejně jako teď přihlíží tomu, jak by se ta migrační krize měla řešit. To znamená, pokud nebudou existovat války, pokud se lidem v našem sousedství bude žít tak, aby v těch zemích chtěli zůstávat, tak bezpochyby nebodou mít důvod ty země opouštět a v tu chvíli Evropská unie nebude muset přijímat žádné další zásadní opatření, jinak je to samozřejmě také o tom ...
David BOREK, moderátor
Počkejte, paní Konečná, s dovolením, s dovolením jenom, já vám do toho skočím. Já si nepamatuji, že by v posledním století mohli světoví nebo evropští politici si sednout ke stolu a říci si - tak a na světě skončily války.
Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně /KSČM/
A, pane redaktore, a proč by to nemohli udělat? Nebylo by to smysluplnější, než to, že budeme bombardovat Libyi nebo že budeme ať už finančně či jinak podporovat polofašistický režim na Ukrajině? Já si myslím, že by to bylo daleko důležitější proto, abychom nemuseli poté hledat ty následná řešení a o tom já mluvím. My prostě musíme vyřešit příčiny toho, kde ty krize vznikají tak, aby ti lidé neměli důvod utíkat ze svých států a v tu chvíli si myslím, že si můžeme sednout klidně ke kulatému stolu a říct si, že je to prostě v pořádku a že takto chceme postupovat nadále. A pokud k tomu nedojde a pokud k tomu někteří evropští státníci dneska nejsou schopni přispět jakkoliv, tak já v tu chvíli tvrdím to, co tvrdím dlouhodobě a tvrdí to i KSČM, že je to selhání evropských elit a že bychom tyto státníky měli vyměnit, a to velmi rychle.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně strany /TOP 09/
A kdo by si nepřál mír na celém světě, já bych si také velmi přála, aby byl mír, ale evropské státy nebyly ty, které obsadily Krym, to bylo Rusko. Mnozí migranti ze Sýrie dnes utíkají před prezidentem Asadem. Odhaduje se, že kolem 300 tisíc migrantů.
David BOREK, moderátor
Dobře a teď ten recept tedy.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně strany /TOP 09/
S dovolením a zásahy v Libyi proběhly naprosto v souladu s mezinárodním právem po schválení Rady bezpečnosti OSN. Já netvrdím, že mají úplně pozitivní dopady, ale opravdu nebyly to evropské státy, které vstoupily do Libye a způsobily její destabilizaci.
David BOREK, moderátor
Recept, teď recept TOP 09 a teď nechme stranou jednu byť teď v poslední době silnou migrační trasu - Turecko - Evropa. Můžou tady být jiné trasy. Co obecně má Evropa dělat na ochranu svých hranic?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Obecně zkrátka každý stát si musí chránit vnější hranici a pokud je naší vnější hranicí schengenská hranice, tak Evropa musí vynaložit maximum prostředků na to, aby měla kontrolu nad touto vnější hranicí. To neznamená, že nemůže přijímat například v rámci resettlementu prověřené migranty z Turecka, kteří jsou z cílových skupin, jako jsou zranění lidé, ženy, děti, ale znamená, že to Evropa musí vědět, kdo do Evropy přichází. A každý stát, kterému záleží na své budoucnosti, musí mít pod kontrolou hranice, ať jsou to pozemní hranice, ať už jsou to námořní hranice a v tomto případě vím, že je to komplikované. Tam, kde je moře, je úplně jiná situace, proto je důležité jednat s těmi zeměmi, odkud už přichází ti migranti, zkušenost je podobná v případě řešení španělské migrační krize, ale například i jednat i na půdě Rady bezpečnosti a znovu žádat o to, aby evropské země mohly u pobřeží Libye provádět operace vojenské tak, aby ti migranti ani jižním směrem nemohli tak snadno do Evropy připlouvat.
David BOREK, moderátor
Na závěr se posuňme možná do blízké budoucnosti, protože ministr Chovanec zopakoval, že nevylučuje v otázce kvót skutečně tu soudní metodu. Paní europoslankyně Konečná, je to řešení, hnát to k soudu, tedy justiční cestou, nikoliv politickou cestou? Předpokládám, že už vlastně jako matodorka parlamentní a europarlamentní jste si musela klást otázky, co tedy bude ten krok B, až Česko možná tu žalobu podá,
Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně /KSČM/
Tak ten krok B by, já, my jako KSČM tvrdíme, že se samozřejmě tou soudní cestou mělo postupovat už dávno, protože ona o tom koneckonců mluvila paní kolegyně. Ono je to porušení Lisabonské smlouvy. Celou dobu jsme se bavili pouze o dočasném mechanismu, Evropská komise nyní přichází a už rok téměř mluví o trvalém přerozdělovacím mechanismu, což prostě je v rozporu s evropským právem. Pokud je něco v rozporu s evropským právem, jednotlivé členské státy mají právo se bránit. A já předpokládám, že by ten výsledek měl být takový a jsem si téměř jistá, že prostě od tohoto Evropská komise ustoupí a už to nejenom, že nebude navrhovat, nebude ztrácet čas a energii těmito nesmyslnými věcmi, které neustále už asi rok a půl předkládá, ale zároveň se bude snažit o to, aby se hledaly jiné cesty řešení toho, čeho jsme, čeho jsme dneska svědky na území celé Evropské unie, jak už o tom mluvila paní kolegyně, ať je to samozřejmě lepší ochrana vnější hranice, ale já tam si myslím, že myslím, že máme pravdu. Jsou to především příčiny migrační krize, které prostě se nám musí podařit vyřešit, takže i jako matodorka vám zcela jasně říkám, že já považuji toto, nebo to, že Vláda České republiky se ještě nepřipadala k té žalobě, protože už jí podaly některé členské státy za selhání Vlády České republiky a považuji to za velkou naši chybu.
David BOREK, moderátor
Jak se vlastně TOP 09 staví k té žalobě, protože vy jste nebyli rozhodně tak před dvěma, třemi měsíci nadšenými podporovali toho, aby Česko žalovalo?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Já ve chvíli, kdy jsem se dozvěděla, že takto proběhlo jednání rady, je velkou otázkou, jestli to mělo být na radě ministrů, jestli vlastně se špičkoví státníci i nevyhnuli tomu, aby to bylo projednáno vlastně na summitu, na té radě premiérů, kde by to muselo být jednomyslně, tak sama jsem několikrát napsala, že si myslím, že měla Česká republika podat žalobu v principu.
David BOREK, moderátor
Ale to není názor TOP 09, nebo nebyl to názor TOP 09?
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Převažující názor v tuto chvíli v TOP 09 takovýto je a já si myslím, že máme přijímat prověřené migranty, máme se chovat solidárně, ale ty kroky komise v posledních měsících jsou mimořádně destruktivní pro evropskou integraci, a to napětí necítíme jenom v České republice, ale v mnoha dalších zemích.
David BOREK, moderátor
Ostatně o víkendu budeme sledovat nejenom tady na České televizi, jak to dopadne v prezidentských volbách v Rakousku. Tak, a to byla Helena Langšádlová a Kateřina Konečná. Oběma děkujeme za účast v Událostech, komentářích. Na shledanou.
Helena LANGŠÁDLOVÁ, poslankyně, místopředsedkyně strany /TOP 09/
Na shledanou.
Kateřina KONEČNÁ, europoslankyně /KSČM/
Na shledanou a hezký večer.
Zdroj: ČT 24 Události, komentáře; 20. 5. 2016
