Smart city a Příbram. První úvaha o tomto spojení může vést k lehkému pousmání. K čemu Příbram potřebuje chytré technologie? Jak to ovlivní životy lidí a firem? Má vůbec smysl investovat do této oblasti?
Chytré technologie stále více pronikají do našich životů. Příbram by měla začít zvažovat, jak využít potenciál, který se v nich skrývá. Vývoj je tak rychlý, že stojí za to činit i jen dílčí změny a úpravy, které v součtu zlepší život obyvatel a zefektivní práci firem a institucí. „Možností, která se nabízí, je vytvořit chytrou agendu města, aby na úřad nebo na radnici nebylo téměř nutné chodit pro vyřízení běžných záležitostí,“ říká Jan Schneider, kandidát TOP 09 do příbramského zastupitelstva. Jedním z cílů agendy smart Příbram by mělo být zřízení jednotného elektronického kontaktního místa pro občany. Na počítači, mobilu nebo tabletu by se zadal příslušný požadavek a systém by uživatele nasměroval k potřebným informacím nebo kontaktům. „Nejde o nic samoúčelného. Pokud máte dostatečně propracovaný systém, šetříte čas občanů, ale také úředníků, kteří často jen předávají informace, jež jsou už někde k dispozici v daleko přehlednější formě,“ upozorňuje Jan Schneider a dodává, že celkově by takový systém vedl k úspoře nákladů.
Návěstidla pro řidiče
Dopravě se věnuje jiný článek těchto novin. I v této oblasti se však velmi dobře prosazují smart technologie. Začít se dá například informačními tabulemi pro řidiče. „Když chcete zaparkovat, jedete vlastně na zkoušku. Zkusíte to na náměstí, pak přejedete k nemocnici, vrátíte se do Plzeňské a tak dále,“ popisuje současný stav Jan Schneider a uvádí: „Informační tabule či návěstidla po městě by vás zejména ve špičce zavedly na volná místa k parkování.“ Podobným principem lze řídit dopravu, kdy například na Evropské uvidíte, jak dlouho se stojí v Jiráskových sadech. Takový systém lze propojit i s aplikací v mobilním telefonu.
Dalším příkladem, kde lze využít chytré technologie, je pouliční osvětlení. Město ročně platí několik milionů korun za provoz celého systému, přičemž značnou část spolknou náklady na elektřinu. Chytré technologie dokážou efektivně řídit spotřebu, a tak lampy svítí tlumeně a rozjasní se pouze, když senzory zaznamenají pohyb v ulici. K diskusi o minimálně pilotním provozu jsou také lampy, které dokážou elektřinu vyrábět – mají kombinaci fotovoltaických článků a větrné turbíny. Chytré lampy mohou ve svém okolí zajišťovat rovněž bezdrátové připojení k internetu. „Skutečností, která není úplně smart, zůstává, že Příbram hodně dlouho zanedbávala renovaci pouličního osvětlení. Nyní se do něj bude muset investovat více,“ upozorňuje Jan Schneider.
Chytrá regulace ušetří náklady i životní prostředí
Obrovské příležitosti se nabízejí při využití chytrých technologií v budovách patřících městu – jde o školy, školky, úřady či sídla příspěvkových organizací. Náklady na svícení a vytápění dosahují desítek milionů korun. I v tomto případě lze chytrou regulací a online monitoringem výrazně snížit výdaje. „Nespotřebovanou energií nejen šetříme životní prostředí, ale také peníze, které můžeme využít pro investice, jež mají přímý dopad pro občany a firmy ve městě,“ vysvětluje Jan Schneider. Navíc by veřejné budovy měly postupně přecházet na využití obnovitelných zdrojů energie.
Příležitostí pro smart technologie v Příbrami je celá řada – chytré lavičky, inteligentní nakládání s odpadem (monitoring popelnic, kompresní popelnice), sdílení dopravních informací, dobíjení elektromobilů, interaktivní turistické systémy atd. „Uvědomujeme si, že vše něco stojí a u každé technologie se musí hodnotit skutečné přínosy. Příbram by se ale měla zařadit mezi ty obce, které chytré technologie začínají používat. Jde o investice do budoucna, které zefektivní činnost a služby města a občanům přinesou více užitku a pohodlí,“ dodává Jan Schneider.
TOP 09 Příbram
