Ve čtvrtek 9. června 2022 se v Lichtenštejnském paláci v Praze konal kulatý stůl k transferu znalostí a technologií, který pořádala ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace Helena Langšádlová ve spolupráci s Akademií věd ČR. V průběhu dne zazněly inspirativní příběhy přenesení výsledků výzkumu do praxe i konkrétní doporučení, jak docílit efektivnějšího sdílení znalostí včetně představení projektu Technologická inkubace.
Pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky je důležité zefektivnit procesy, kterými se dostávají znalosti a technologie z excelentního výzkumu do praxe. „Podpořila jsem proto schválení projektu Technologická inkubace,“ řekla ministryně Helena Langšádlová. Projekt agentury CzechInvest, která spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, během 5 let podpoří na 250 inovativních technologických startupů v 7 klíčových oblastech, mezi kterými je např. umělá inteligence, kreativní průmysl, kosmické technologie nebo udržitelnost.
Petr Očko, pověřený vedením Agentury CzechInvest, k tomu dodal: „Při realizaci celého projektu Technologická Inkubace jsme se inspirovali v zahraničí, například v Izraeli, využili jsme našich zkušeností z realizace úspěšného inkubátoru vesmírných technologií ESA BIC a vycházeli z diskuze se soukromým sektorem. Unikátní na projektu je právě spojení veřejného, akademického, ale i regionálního inovačního prostředí s businessem, startupového světa s pokročilými technologickými společnostmi.“
Spuštění projektu Technologická inkubace, na kterém ministryně spolupracovala, bylo jedním ze stěžejních témat kulatého stolu k transferu znalostí a technologií. Na události společně diskutovaly bezmála dvě desítky hostů, mezi kterými nechyběla ani předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a zástupci dalších veřejných institucí i úspěšných firem, jako např. DIANA Biotechnologies, GeneSpector, Thermo Fisher Scientific a UNICO.AI.
„Je potřeba vytvořit motivační prostředí pro větší spolupráci mezi akademickou a firemní sférou,“ dodala Helena Langšádlová. I proto ministryně připravuje nový zákon, který by umožnil akademickým institucím a firmám lépe převádět znalosti i technologie do praxe.
„V ČR nyní chybí systematičtější podpora přenosů poznatků a technologií do praxe. Současná legislativa vytváří byrokratické a administrativní překážky, kvůli nimž spousta perspektivních nápadů není bohužel realizována. Jsem ráda, že se tomu vláda ČR a RVVI věnuje a společně budeme diskutovat o tom, jak nastavit stabilní prostředí pro zvýšení potenciálu vědy pro celou společnost,“ řekla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
„Pro transfer komplexních technologií, jako je tomu v případě elektronové mikroskopie, je kritická dlouhodobá spolupráce založená na důvěře a včasném pochopení, jaký relevantní problém nová technologie řeší, co přináší byznysu a společnosti. Správný čas, pochopení velikosti trhu či potenciál k vytvoření nového trhu, je klíčem k rozhodnutí, zda má smysl do daného projektu dále investovat,“ popsal podmínky vzniku úspěšných inovací Petr Střelec, generální ředitel brněnské pobočky Thermo Fisher Scientific.
„Pro dobré fungování transferu technologií je klíčové, aby zde v perspektivních sektorech, jako jsou například biotechnologie, existovaly české firmy, které se zabývají špičkovým aplikovaným výzkumem a vývojem. Takové firmy, spolu se soukromým rizikovým kapitálem, pak poskytují potřebné know-how a podmínky pro to, aby z poznatků vzešlých z akademického prostředí mohly vzniknout nové inovativní projekty s komerčním potenciálem,“ vysvětlil Martin Dienstbier, CFO & COO firmy DIANA Biotechnologies.
Převzato z: Vláda ČR
