V poslední době se stále více zabýváme otázkou, zdali by Jesenice měla získat status města. Pro zodpovědné rozhodnutí jsme zvážili, jaké dopady by tato změna měla na rozpočet obce, administrativní zátěž a v neposlední řadě na samotné obyvatele. Z hlediska zákona, každý sídelní celek, ať má status obce, městyse či města, má shodná práva a povinnosti dané zákonem. Menší výjimku mají statutární města, která se mohou vnitřně rozdělit na několik městských částí nebo obvodů s vlastními radnicemi, a hl.m.Praha, které má shodné pravomoci rozdělení jako statutární města a nadto vykonává činnost, která jinde přísluší krajskému úřadu.
Status města je především otázkou prestiže a sounáležitosti zde žijících občanů. Status města vyjadřuje též skutečnost, že se jedná o sídelní celek, který je místně rozvinutý a tvoří přirozené centrum okolním obcím – dopravní, obchodní, společenské atd. Tedy s „titulem“ města nejsou dnes spojena žádná speciální práva a povinnosti, ani v působnosti samosprávy, ani v přenesené působnosti státní správy. Rozlišení rozsahu působnosti je dnes dáno zákonem zařazením mezi obce „základní“, obce s pověřeným obecním úřadem (např. Jesenice), obce s rozšířenou působností (bývalá okresní města), statutární města a hlavní město.
Co se týče finančního příspěvku státu, tak všechny sídelní celky mají příjem ze sdílených daní odvislý především od počtu trvale hlášených obyvatel, tedy nezáleží na formálním statusu. Vyšší příjem na jednoho přihlášeného obyvatele má pouze hl. m. Praha a statutární města. V naší obci je 20 až 30% obyvatel, kteří nemají trvalé bydliště v Jesenici, ale jinak zde fakticky trvale bydlí. Naše Jesenice tímto přichází ročně o miliony korun, které by bylo možné využít pro investice do chybějící infrastruktury. Shodně tomu tak je u příspěvku na přenesenou působnost státní správy, kde je naše obec v nevýhodě právě s ohledem na počty nepřihlášených obyvatel. Tyto peníze přerozdělované ze státního rozpočtu jdou v současnosti do rozpočtu územních celků, kde jsou nyní tito faktičtí jeseničtí obyvatelé formálně hlášeni, zejména jde o hl. m. Prahu.
Finanční náklady na změnu statusu obce na město jsou poměrně nízké. S ohledem na pokročilou techniku se tisknou dokumenty včetně označení hlavičky, tedy změna hlavičky na dokumentech úřadu je otázkou přepsání slova „obec“ na slovo „město“ v textovém editoru. Cena za nová gumová razítka „Městský úřad Jesenice“, změnu nápisu „obecní úřad“ na „městský úřad“ na budově úřadu je kompletně v řádech tisíců korun, uliční cedule jsou již dnes s názvem Jesenice, případně s názvem konkrétní části – tedy bez označení statusu. Stejnokroje našich strážníků jsou již dnes z větší části označené nápisem „městská policie“, a dle stanoviska ministerstva vnitra nejde o porušení zákona při užití jednoho i druhého typu nápisu. Tedy stejnokrojové součásti s nápisem „obecní policie“ lze využít i nadále k jeho donošení. Hlavní změna bude tedy spočívat ve vytvoření nových nášivek se znakem obce a nápisem „městská policie“.
Pro občany Jesenice by případná změna statusu v žádném případě neznamenala nutnost výměny občanských průkazů, cestovních pasů, ani dalších dokladů, což lze jednoduše ověřit pohledem na adresu uvedenou v občanském průkazu, kde není uvedený status dané obce, tedy není co měnit. Ani výše místních poplatků nezávisí na formálním statusu územního celku. Pro samotné občany by tak změna statusu Jesenice neměla znamenat žádnou zátěž.
Formální způsob změny statusu je částečně úřední a částečně i slavnostní proces, který započne rozhodnutím zastupitelstva obce o přípravě a podání žádosti o změnu statusu obce na město a zakončeno je slavnostním předáním dekretu s vyslovením souhlasu s užíváním tohoto statusu z rukou předsedy poslanecké sněmovny na půdě Parlamentu. Před tím bude nutné připravit podklady z manuálu ministerstva vnitra, který odpovídá podmínkám usnesení vlády České republiky, které tyto podmínky stanovuje. Kritéria vycházejí z objektivní sídelní struktury České republiky, současného stavu a funkcí měst, jejich uspořádání a významu v systému osídlení. Obsahují základní ukazatele pro posuzování žádostí obcí o stanovení městem podle zákona o obcích. Sedm základních kritérií, které do sebe soustřeďují další subkritéria jako je počet obyvatel vyšší než tři tisíce, soustředěná zástavba středu obce, pojmenování ulic, vodovod, kanalizace, místní komunikace a chodníky s bezprašným povrchem a veřejným osvětlením, rozvinutá síť obchodů a služeb sloužící ve spádovém území, udržovaná zeleň, organizovaný svoz odpadů, základní škola, zdravotnické zařízení, lékárna, peněžní ústav (pobočka), sportoviště a význam obce v příslušném území, naše obec splňuje.
O tom zda si Jesenice zaslouží být městem, můžeme též usoudit z několika statistických údajů:
Největší obcí, která je ve správním obvodu města Černošice a nemá status města je právě naše obec Jesenice. Naše obec je i současně největší obcí v ČR, která není městem. Dokonce od roku 2007 má stabilně vyšší počet obyvatel než město Černošice. Jesenice je v současnosti po Roztokách u Prahy druhým největším územním celkem v okrese. Z hlediska státního uspořádání leží v současnosti na pravém břehu řek Sázavy a Vltavy, v okrese Praha-západ, pouze jediné město – Jílové u Prahy. To má ale pouze cca 3700 obyvatel.
Další srovnání vychází rovněž ve prospěch Jesenice. Naše obec vedle většího počtu obyvatel oproti městu Černošice, má též i dvakrát větší rozlohu území obce, šest sídelních celků oproti třem celkům města Černošice, čtyři katastrální území proti jednomu, které je v městě Černošice. V územním obvodu města Černošice je celkem šest obcí s pověřeným obecním úřadem; naše obec Jesenice je jednou z nich, ovšem je jedinou obcí s pověřeným obecním úřadem, která není městem. V celé České republice dle dostupných informací je tato anomálie pouze u celkem šesti obcí s pověřeným obecním úřadem, přičemž tři obce nemají ani nejmenší zákonem požadovaný počet obyvatel – 3000, a zbylé dvě nedosahují ani 5 tis. obyvatel.
Pro srovnání, naše obec má v současnosti přes osm tisíc obyvatel, a dle průzkumů a propočtů zde žije dalších přibližně dva až tři tisíce v Jesenici formálně nepřihlášených obyvatel – v naší obci tedy nyní fakticky bydlí kolem 10 až 11 tis. lidí. Například bývalé okresní město Semily mělo ve své době kolem devíti tisíc obyvatel, a další Domažlice, Rychnov nad Kněžnou, Prachatice, Jeseník, Tachov měly kolem 11000 obyvatel. Počtem obyvatel se tedy naše obec zařazuje již do množiny tzv. okresních měst.
Jelikož bychom rádi znali názor našich občanů, zda má vedení obce podniknout formální kroky pro posílení významu Jesenice v regionu - získání statusu města, rozhodli jsme se uspořádat na toto téma anketu na webových stránkách obce. Z každé IP adresy bude započítáván pouze jeden hlas, nebude tedy možné ze stejného počítače hlasovat vícekrát. Vyjádřete, prosím, váš názor na tuto historicky významnou změnu a hlasujte v období od 4.11. do 17.11.2013 v anketě na www.oujesenice.cz.
Jesenický kurýr – listopad 2013
