Petr Wolf: Práce ve vedení města není nikdy dokončená

3. 8. 2022

Zná ho nepochybně většina černošických obyvatel. Dlouholetý vedoucí místních skautů, který do černošického zastupitelstva poprvé kandidoval v roce 1998. V prvních volebních obdobích byl „jen“ zastupitelem, od roku 2010 ale pracuje jako člen městské rady a v posledních osmi letech je také místostarostou Černošic. O post ve vedení města se bude jako lídr kandidátky TOP 09 znovu ucházet v nadcházejících komunálních volbách. Ing. Petr WOLF. 

Před minulými komunálními volbami v roce 2018, které vám podruhé vynesly pozici místostarosty, jste za svou prioritu označoval dokončení velkých staveb, které tehdy město rozpracovalo. Jak velká to nakonec byla výzva?

Značná, protože naráz bylo nastartováno hned několik složitých projektů s vysokými náklady. Z těch největších se dokončovala zejména radnice s městskou knihovnou, služebnou městské policie a poštou, kde jsme se potýkali s celou řadou neočekávaných problémů. Taky se stavěla mateřská školka v Husově ulici, venkovní ovál pod školou s amfiteátrem a probíhala rekultivace skládky U Dubu. Myslím, že jsme tu výzvu zvládli se ctí. Třeba bývalá skládka je nyní osázena spoustou stromů a otvírá se odtud krásný výhled na Vonoklasy. V amfiteátru už dneska probíhá řada koncertů a společenských aktivit. A na radnici vidím, jak prostředí ovlivňuje chování zaměstnanců i klientů městského úřadu, protože v pěkné budově s pěkným zázemím se pracuje určitě lépe než tam, kde jsme pracovali předtím. 

Do jaké míry se podařilo naplnit předchozí volební program? 

Z velké části máme splněno. Namátkou můžu jmenovat třeba zapojení obyvatel do rozhodování o budoucích investicích formou participativního rozpočtu, řešení dopravní situace v okolí škol či zahájení projektové dokumentace na přesun skateparku, který je rušivým prvkem v Mokropsích, do vhodnější lokality v sousedství benzínové pumpy a cyklostezky. Vzniku přírodního hřiště s piknikovým prostorem za Albertem napomohli sami občané v rámci projektu participativního rozpočtu. Učinili jsme opatření k omezení celodenního parkování nerezidentů v centru města. Zabránili jsme záměrům na splavnění Berounky. Nadále intenzivně zastupujeme zájmy města v jednáních o budoucí rekonstrukci trati. Nad rámec našeho volebního programu se podařilo třeba realizovat přístavbu základní školy s dílnami, nakoupit do majetku města dvě vily u černošického nádraží a 6,5 tisíce čtverečních metrů pozemku na vjezdu od Radotína, finišuje jednání s Prahou o odkupu tří skladových hal v Husově ulici. A samozřejmě stále pokračujeme v těch činnostech, které nejsou moc vidět, ale přesto jsou pro město zásadní – zejména v řešení majetkoprávních vztahů a v postupném budování či rekonstrukcích vodovodu, kanalizace, komunikací a chodníků. 

Co se naopak naplnit nepodařilo a proč?

Nepodařilo se zřídit funkci městského architekta. Je to složité, bude to běh na dlouhou trať především z hlediska legislativy a ukotvení pravomocí takového odborníka. Nejsem si ale ani jist, jestli bychom se v současném složení byli schopní shodnout na jedné konkrétní osobě, která by funkci městského architekta měla zastávat. Na druhou stranu se ale do některých dílčích projektů podařilo velmi úspěšně zapojit externí architekty z daných oblastí, třeba arch. Štáfka ohledně rekonstrukce trati, arch. Vaněčka ohledně vzhledu některých soukromých budov nebo arch. Červeného ve věci vzhledu veřejných prostranství, např. návsi u kostela. Další věc, která není hotová, je zřízení informačního centra. Na počátku volebního období to ještě nebyla priorita, ale když přišel covid a ukrajinská krize, které ovlivnily zhruba polovinu volebního období, už jsme měli úplně jiné starosti.

Jakým způsobem město zafungovalo právě v mezních situacích pandemie a uprchlické vlny?

Asi nejsem ten nejlepší, kdo by to měl hodnotit, protože jsem se na tom také podílel. Ale velmi mě potěšilo, že představitelé města fungovali v té době naprosto jednotně, napříč zastupitelstvem, bez hraní si na opozici a koalici. Myslím si, že jsme postupovali správně a velmi pružně. Řešila se spousta věcí, které s činností úřadu a samosprávy běžně nesouvisejí: pomoc seniorům, distribuce roušek a dezinfekcí a podobně. Stejně tak jsme během přílivu uprchlíků z Ukrajiny zajišťovali v první řadě ubytování příchozích a potom předškolní a školní docházku dětí. Což se podařilo zřízením školky v modlitebně církve bratrské a školy v komunitním centru Mana naproti kostelu.

Dvě volební období tvoříte se starostou Kořínkem tým, který se navzájem doplňuje. Která pro a proti jste zvažoval, když jste se rozhodoval, zda na komunální kolotoč naskočit znovu?

Ve prospěch určitě hovořila ta spolupráce, o které jste se zmínila. Městská rada, kde jsem jediný radní mimo Věci černošické, funguje dobře. Ne ve všem se úplně shodneme, ale dělá se tam dobrá práce bez velkých emocí nebo neshod. Což je určitě důležité, protože rada zasedá každé dva týdny a kdyby se měl člověk pokaždé nervovat, co se bude dít, ničemu by to neprospělo. Proti pokračování v komunální politice hovoří jednak fakt, že je to časově náročná práce, za kterou se člověk příliš nedočká vděku, protože Češi na chválu nejsou moc nastavení. A pak obava z jakési provozní slepoty, do které by člověk, který to dělá dlouho, mohl zabřednout. Ale mám podporu svých nejbližších a spolupracovníků, takže pozitiva zatím převažují. 

S jakou prioritou vstupujete do současné volební kampaně?

Prioritou je dovést ke zdárnému konci akce, na kterých jsme v uplynulých letech pracovali a zahájit nějaké další smysluplné kroky, které naše město posunou dál. Někde jsem četl, že práce vedení města vlastně nikdy není dokončená. Na uskutečnění některých nápadů od myšlenky po kolaudaci je jedno volební období příliš krátká doba. Čtyři roky zabere třeba jen příprava. Příkladem může být hřbitov na Vráži, do kterého jsme se pustili na začátku volebního období a v současné době se teprve odevzdává dokumentace pro stavební řízení. A stejným způsobem musíme uvažovat třeba o viladomu pro učitele nebo o nové budově ZUŠ. Před nedávnem jsme také zcela změnili systém svozu komunálního odpadu a předem počítáme s tím, že přinejmenším v prvních měsících bude třeba některé věci upravit či vyřešit. Zabýváme se také myšlenkou zřídit v Černošicích čtyřleté gymnázium, protože mezi Radotínem a Berounem taková instituce chybí a pociťujeme při přijímání na střední školy velký přetlak deváťáků v Praze i Středočeském kraji. V tomto směru byla zadána studie, ale je to i otázka finančních možností Středočeského kraje, potažmo státu, protože zřídit takovou instituci vyžaduje investici ve výši 250–300 miliónů korun. Takže prioritou je vidět, že se tyhle vize realizovaly, nebo alespoň posunuly kupředu. 

Jak se vám jako nestranickému kandidátovi pracuje pod hlavičkou TOP 09? 

Pod hlavičkou TOP 09 se mi dlouhodobě pracuje dobře, protože názorově se ve většině věcí shoduji. Tu spolupráci pro mě zosobňují zejména naše nynější ministryně Helena Langšádlová a bývalý předseda Mirek Kalousek, o kterém si myslím, že je i v současné době vůči TOP 09 zdravě kritický a poskytuje této straně neocenitelnou zpětnou vazbu na její působení v celostátní politice.

Proč v Černošicích nespolupracuje TOP 09 se stejnými stranami, které na celostátní úrovni tvoří koalici SPOLU, potažmo nynější pravicovou vládu?

Tak, lidovce u nás v současné době nemáme. A ODS? Místní buňka ODS a její chování byla před lety důvodem, proč jsem vstoupil do komunální politiky. Vážím si Petra Fialy a myslím si, že jako premiér funguje velmi dobře. Jenže Petr Fiala je výjimečná osobnost. A nepůsobí v Černošicích. Komunální politika není primárně o stranách, ale o lidech. Člověk musí lidem, se kterými spolupracuje, věřit, musí být naladěn na stejnou vlnu, čehož nejsem u některých členů či sympatizantů současné ODS schopen, byť se místní organizace té strany u nás od neblahých dob kauzy Dalmatin personálně zcela obměnila. Tím se asi vysvětluje, proč jsme v uplynulém volebním období stáli v zastupitelstvu proti sobě jako koalice a opozice. 

Jste zkušený místostarosta, radní a zastupitel. Co vás v uplynulém volebním období v komunální politice překvapilo nebo inspirovalo?

Jednoznačně mě inspirovala návštěva Litomyšle, kterou jsme před několika měsíci absolvovali se starostou, tajemníkem úřadu a vedoucími všech odborů městského úřadu. Litomyšl je na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Zaujalo mě především to, jakým způsobem tamní vedení formuje své město. Některé z jejich postupů bych určitě rád převzal i do Černošic. Město Litomyšl například kupuje atraktivní nemovitosti ve svém katastru, i když pro ně momentálně nemá využití. Později je třeba i bez zisku prodá, avšak pouze zájemci s konkrétním záměrem, který je v souladu s dlouhodobou vizí města. Pokud má k tomu tedy finanční možnosti, může radnice úspěšně ovlivňovat podobu stěžejních veřejných prostorů na území města. A toho bych rád dosáhl také v Černošicích.

Děkuji za rozhovor. 

 

Ptala se: Martina Řehořová

Štítky
Osobnosti: Petr Wolf
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme