Do zastupitelstva, které se koná již ve středu 13. září 2023, míří materiál nazvaný na první pohled neškodně – Změny územního plánu. Co si ale pod tímto bodem máme ve skutečnosti představit?
Jedná se celkem o dvě žádosti, jejichž případné schválení bude mít na další rozvoj Nymburka zcela zásadní dopady.
Jednu z žádostí o změnu územního plánu předložily firmy Projekt Drahelice, s. r. o., Domy Nymburk I, s. r. o., a Ing. Petr Báša. Týká se 11 pozemků v kat. území Drahelice o celkové výměře cca 8,5 ha, které navazují západně na lokalitu Na Hroudách. Zde se počítá s další bytovou výstavbou. V předkládací zprávě je navíc uvedeno, že některé údaje v žádosti neodpovídají skutečnosti. A jaké je v dané věci stanovisko úřadu územního plánování? Nesouhlasí se záměrem a nedoporučuje žádosti vyhovět. Avšak navržené usnesení je přesto souhlasné.
Proto se ptáme: Proč vedení města předkládá zastupitelům návrh, se kterým nesouhlasí příslušný úřad?
Doufejme, že si zastupitelé, kteří jsou zodpovědní za rozvoj našeho města a kvalitu života v něm, dobře přečtou materiál, o němž budou hlasovat. Úřad územního plánování zde totiž uvádí další alarmující skutečnosti, na něž se snažíme dlouhodobě poukazovat:
V platném územním plánu jsou vymezeny zastavitelné plochy pro možný nárůst počtu obyvatel města na více než 22 tisíc. V současné době je povoleno nebo se povoluje 626 bytů v bytových domech a pozemky pro 360 rodinných domů. V územním plánu je dalších 22,2 ha volných ploch pro bydlení. V těchto číslech nejsou započítány brownfieldy, ve kterých je také možné stavět, není tam započítána plánovaná zástavba v areálu Zelka, nejsou tam započítány nové byty, které průběžně vznikají přestavbami stávajících domů.
Pro vzrůstající počet obyvatel nemá město zajištěnu občanskou vybavenost – hlavně školy a školky, ale chybí i pracovní příležitosti, lékaři a další vybavenost. Vymezování dalších ploch pro zástavbu rodinných domů není v zájmu města, protože město bude muset řešit problémy s chybějící vybaveností (a např. ze svých prostředků zajistit dostatečnou kapacitu škol).
Obyvatel v Nymburce přibývá, stěhují se sem hlavně mladé rodiny s malými dětmi, které zde chtějí bydlet, ale pracovní příležitosti hledají v Praze. Již v současné době jsou problémy s kapacitou škol a školek. S pokračující výstavbou v plochách, které jsou již dnes určeny územním plánem pro bydlení, budou tyto problémy narůstat. Do doby, než bude většina ploch zastavěna a vyřešena veřejná infrastruktura pro tento nárůst obyvatel, není možné další zastavitelné plochy vymezovat. Teprve po zastavění části ploch, které jsou již v současné době k tomuto účelu určeny, a vybudování dostatečné veřejné infrastruktury je vhodné prověřit možnost rozšíření zastavitelných ploch pro bydlení a související veřejnou infrastrukturu.
V další žádosti skupina investorů (Za Poliklinikou Nymburk, s. r. o., DOMY Nymburk I, s. r. o., GAMA PRAGUE DEVELOPMENT, s. r. o., a Ing. Jiří Otta) také žádá o změnu územního plánu. Ta by se dotkla celkem 29 pozemků o celkové výměře cca 3,3 ha, které navazují na ulice Na Hroudách a Františka Přítele a z východu sousedí s plochou zástavby Za poliklinikou. Dle platného územního plánu jsou tyto pozemky zařazeny do územní rezervy. Jak vyplývá z žádosti developerů, měl by zde vzniknout prostor pro stavbu nové školy, doprovodné občanské vybavenosti, jakož i doplňkových ploch pro bydlení a nově budované propojovací komunikace ulic Okružní a Na Hroudách.
Předložený záměr se při letmém pohledu může jevit chvályhodně. Bohužel se však z něj nedozvíme stěžejní informace: Jak velké nakonec plochy pro bydlení budou a v jakém rozsahu zde developeři výstavbu plánují? A v neposlední řadě je také zajímavou otázkou, kdo bude financovat výstavbu komunikace, která zatím nikam nevede a pouze zhodnocuje nyní prakticky bezcenné pozemky?
Problematikou rozvoje této lokality se zabývala i Komise pro strategický rozvoj města Nymburka, která sice podpořila záměr výstavby svazkové školy, ale vzhledem k možným rizikům nedoporučila schválení předložených návrhů smluv. Předseda komise a rovněž předseda regionální organizace TOP 09 Nymburk Zdeněk Hazdra k tomu říká: „Jsem toho názoru, že další výrazné rozšiřování ploch pro bytovou výstavbu Nymburk nepotřebuje. Jak potvrzují i odborná stanoviska příslušných úřadů, tento krok by byl dokonce v příkrém rozporu se zájmy našeho města. V danou chvíli je nezbytné postupovat v souladu s analýzami demografického vývoje a soustředit se na zajištění kapacit v mateřských a základních školách, dostupnosti zdravotní či sociální péče a dalších služeb, kterých se již nyní nedostává. Právě na tom by se měli developeři podílet mnohem víc, než tomu bylo doposud. Ostatně naše komise už v květnu doporučila vedení města, aby se zabývalo otázkou navýšení příspěvku investorů na občanskou vybavenost. Stejně tak jsem přesvědčen, že město by se nemělo podílet na financování zmíněné komunikace, jak je zamýšleno. Její realizaci by měli na své náklady zajistit developeři, přičemž by to nemělo být pokládáno za nějaký benefit, ale za standard.“
K této žádosti stavební úřad v předkládací zprávě doporučuje využít celou plochu pouze pro občanské vybavení veřejné pro výchovu a vzdělávání (s tím, že ve škole by byl přípustný byt školníka) – takto je zformulován i návrh usnesení. Věřme tedy, že v tomto duchu jej zastupitelé schválí.
„Fakta jsou jednoznačná. Členové rady a zastupitelé by je měli při svém rozhodování brát v potaz a jednat v zájmu udržitelného rozvoje města,“ shrnuje Zdeněk Hazdra.
Na závěr ještě připomeňme, že další mohutná výstavba je plánována v lokalitě U Početky a že proti tomuto záměru (tak, jak byl připraven) občané oprávněně protestují. Ani výše uvedené návrhy nebyly veřejnosti řádně a hlavně v dostatečném předstihu prezentovány a náležitě komunikovány. Opět je na místě otázka: Proč?
A ptejme se dál: Lze při takto klíčových rozhodnutích obcházet názory obyvatel i stanoviska kompetentních úřadů a odborníků? Je toto příkladem odpovědného přístupu ke správě města? Proč radní více nezohledňují potřeby města při jednáních s investory? Závěry nechť si každý udělá sám.
TOP 09 Nymburk
