Praha se musí zaměřit na podporu podnikání, vzorem je Tel Aviv, říká nastupující radní Chabr

V radě budete mít na starosti majetek. Proč máte zájem právě o tuto oblast?

Působil jsem doposud v zastupitelstvu městské části Praha 6, kde jsem měl částečně na starosti oblast majetkové politiky. Společně s kolegy jsem měl tuto gesci pod patronátem v rámci tvorby programu pro hlavní město.

Já sám jsem doteď působil v menší investiční společnosti, kde jsme se zabývali investicemi do majetku a nových technologií. Vždy jsem měl blízko ke sféře správy majetku i fungování obchodních korporací. Mám do této oblasti dlouhodobější vhled.

Jak těžké bylo získat tuto pozici v rámci koaličních vyjednávání? Budete se o správu majetku dělit i s někým z koaličních partnerů, jako je tomu například v otázce bydlení?

Ano, oblast bydlení je porozdělovaná. Nepatří úplně do majetku, byť vlastnictví bytů je také majetková záležitost. Bytová politika by ale měla připadnout paní doktorce Marvanové (Hana Marvanová, Spojené síly pro Prahu – pozn.red.) a panu Zábranskému (Adam Zábranský, Piráti – pozn.red.).

Já bych měl mít v gesci část portfolia městských firem a majetkových podílů. Gesčně příslušní radní by si měli řídit příslušné společnosti. Tak to bylo dohodnuto v rámci koaličních vyjednávání.

Například pan náměstek Scheinherr (Adam Scheinherr, Praha sobě – pozn.red.) jako radní pro dopravu by měl mít pod sebou z části TSK (Technická správa komunikací hl. města Prah – pozn.red.) a primárně Dopravní podnik. Pan náměstek Hlubuček (Petr Hlubuček, Spojené síly pro Prahu – pozn.red.) by měl spravovat společnosti spjaté s životním prostředím a technickou infrastrukturou jako Pražské služby a podobně.

Pode mnou výhradně bude plynárna, energetika a Technologie hlavního města Prahy.

Proč jste se dohodli takto?

My jsme rozdělení gescí považovali za důležité, protože doposud se ne všechno dělo transparentně. Zároveň považujeme majetek za důležitý zdroj příjmů pro hlavní město. Díky němu je možno financovat další oblasti. Proto jsme apelovali na to, abychom se snažili zvýšit výnosy z jednotlivých portfolií hlavního města.

Jak konkrétně toho chcete dosáhnout?

My bychom chtěli udělat několik kroků. Tím prvním jsou důsledné audity a revize smluv, i nájemních smluv. Zároveň bychom chtěli většinu věcí otevřít i veřejnosti. Dosud chodilo po Praze plno spekulací, že se nějaký majetek prodává nebo pronajímá velice levně a nevýhodně. Chtěli bychom v tomto udělat pořádek, ať už se tato informace potvrdí, nebo se ukáže, že všechno probíhá naprosto v pořádku.

Pakliže při revizi nájemních smluv dojdeme k tomu, že některé objekty jsou pronajímány pod tržní cenou, tak bychom se snažili o narovnání primárně dohodou. Já nejsem přítelem exemplárního vypovídání smluv. Většinou to totiž končí dost nešťastně. Vy podáte výpověď, pak začne soudní spor, ten trvá deset let a vy mezitím přicházíte o veškerý zisk.

Za druhé bychom se rádi podívali na revizi správcovských smluv, které jsou uzavřeny na městském majetku ve velkém počtu případů.

Dále bychom se chtěli zaměřit i na oblast podpory podnikání a případné vytvoření podnikatelského inkubátoru spolu s investičním soukromým sektorem, aby i Praha mohla mít zajímavé investiční příležitosti. Vzorem je nám mnoho evropských i světových měst, například velice dobře to funguje v Tel Avivu. Chtěli bychom jít pro příklady do zahraničí, protože tam lze nalézt opravdu inspirativní řešení.

O jaké investiční příležitosti by konkrétně mělo jít?

Jsou to například věci v rámci podnikatelských inkubátorů, které mohou vzniknout z části pod patronací hlavního města. Ve chvíli, kdy se například v Tel Avivu některý z podnikatelských záměrů vydaří, tak si město může vzít část podílu v nově vzniklých společnostech. Ale to je vše spíše pro zajímavost. Není to gró toho, jak by mělo vypadat hospodaření s městským majetkem.

Co by tedy mělo město primárně dělat?

Budeme se snažit o to, aby důkladnější revize a audity v městských společnostech ukázaly, zda jsou firmy opravdu spravovány s péčí řádného hospodáře. Pokud tomu tak nebude, tak bychom rádi přistoupili k personálním i dalším krokům, aby se tyto věci napravily. S tím souvisí i transparentnější nakládání s pozicemi v městských firmách. Rozhodně si nemyslíme, že by to měla být odkladiště nepotřebných a vyhořelých politiků, jak tomu mnohdy bylo. Odpovídaly tomu i odměny v městských společnostech, kdy členové dozorčích rad brali až milionové odměny za sedm zasedání v roce. To považujeme za dosti nevhodné.

Nemáme problém s tím, aby tam byli političtí nominanti. Nicméně daný člověk musí gesci rozumět. Zároveň bychom byli rádi, aby odměny byly adekvátní výkonu. Uvědomujeme si ovšem, že to musí být poměřitelné s podobným výkonem funkce v komerčním byznysu.

Určitě to není tedy tak, že by funkce v dozorčí radě měla být čestnou funkcí a neměla být zaplacena, ale má být honorovaná adekvátně dané zodpovědnosti a množství práce.