Při příležitosti prvního výročí současné Rady na pražském magistrátu se Michal Hroza rozpovídal o svém dosavadním působením ve své roli radního zodpovědného za infrastrukturu.
Zkušený komunální politik za TOP09 (SPOLU pro Prahu), který v minulosti působil mimo jiné jako místostarosta čtvrté pražské městské části, nyní posledních 12 měsíců dohlíží na to, aby hlavní město svým obyvatelům zajišťovalo vše nezbytné – tedy světlo, vodu a další klíčové technologie. Jak si stojí a jaká je jeho vize pro Prahu na další roky?
Jaké projekty v oblasti infrastruktury byste vyzdvihl jako nejdůležitější a jak ovlivnily život v hlavním městě?
Mám radost, že se nám během uplynulého roku podařilo v Praze realizovat několik klíčových infrastrukturních projektů, které mají zásadní význam pro zlepšení kvality života v metropoli. Začněme u protipovodňových opatřeních. Na Hostivařské přehradě jsme dokončili nový bezpečnostní přeliv, který zabrání v případě povodně nekontrolovanému přelivu hráze a odolá i desetitisícileté vodě. V Karlíně jsme pak dokončili protipovodňová opatření v podobě nové retenční nádrže, jež pojme až 6 000 kubíků vody, v oblasti Rohanského nábřeží.
Jak je na tom hlavní město ve vodohospodářské infrastruktuře?
Troufám si tvrdit, že nejlíp, jak doposud bylo. V rámci udržitelného rozvoje jsme zahájili ostrý provoz přeměny zbytkového odpadu na bioplyn na Ústřední čistírně odpadních vod, což umožňuje využití obnovitelných zdrojů energie pro vozy městských firem. Snižujeme tak naši závislost na fosilních palivech, což je za mě skvělé. Nezbytnou součástí našich úsilí je také projekt Nátokového labyrintu, další etapy v přestavbě a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod, který zlepší kvalitu čištění a zvýší kapacitu pro rostoucí potřeby města.
A mimo vodohospodářství?
Tady bych rád zmínil náš Městský informační kanál, který jsme spustili k zvýšení informovanosti veřejnosti a zlepšení komunikace v krizových situacích. Přináší tak aktuální informace přímo do vytížených stanic MHD. V oblasti energetiky jsme zabezpečili stabilní a předvídatelné ceny pro dodávky elektřiny a zemního plynu pro veřejné objekty, což je v dnešní době zásadní nejen z ekonomického, ale i bezpečnostního hlediska.
Všiml jsem si, že probíhají i přípravy na nárůst elektromobilů, můžete být konkrétní?
Je to tak. V uplynulém roce jsme dokončili instalaci 113 EVR lamp a modernizace přibližně 244 stožárů veřejného osvětlení a pro rok 2024 plánujeme další rozšíření. Očekáváme totiž, že do roku 2030 bude v Praze jezdit přibližně 180 tisíc elektromobilů a abychom tyto potřeby pokryli, je zapotřebí vybudovat alespoň 4 500 dobíjecích stanic. Na tom samozřejmě pilně pracujeme. Podpora e-mobility je totiž klíčovou součástí naší strategie pro udržitelný rozvoj města. V rámci tohoto úsilí jsme se zaměřili na významný projekt modernizace veřejného osvětlení, který zahrnuje na rok 2024 instalaci 1 026 stožárů a svítidel, z nichž 239 bude speciálních EVR lamp. Tyto lampy jsou připraveny k budoucí instalaci nabíjecích stanic pro elektromobily, což je zásadní krok k posílení této infrastruktury v Praze.
Jaká opatření plánujete v oblasti infrastruktury do budoucna a můžete zmínit nějaké konkrétní projekty?
Musím přiznat, že vize pro budoucí rozvoj Prahy v oblasti infrastruktury je velmi ambiciózní. Chceme se zaměřit na projekty, které nejenže zlepší kvalitu života našich občanů, ale také posunou Prahu na špici moderních a udržitelných metropolí. Kromě pokračování v rozvoji e-mobility počítáme s dalším zrychlením modernizace veřejného osvětlení, s přípravou rekonstrukce Stávající vodní linky na Ústřední čistírně odpadních vod a přípravou na kolektorové připojení projektované nové pražské čtvrti Bubny-Zátory. Spolu s tím plánujeme také realizovat projekt Hydropolis. Plánů je hodně. A já věřím, že na ně najdeme i peníze v našem rozpočtu.
Hydropolis je často skloňované téma, můžete ho prosím blíže popsat?
Tento projekt představuje unikátní vodárenské osvětové centrum, které oživí areál v okolí Vinohradské vodárenské věže. Nabídne veřejnosti, školám a školkám interaktivní způsob, jak se dozvědět více o hospodaření s vodou, a přiblíží, co vše předchází tomu, aby z kohoutku u každého z nás mohla vytékat pitná voda. Areál tak nabídne celou řadu herních a vodních prvků, přednáškové místnosti a výstavní plochy. Očekávám, že projekt bude dokončen do konce roku 2026 a předcházet mu bude rekonstrukce historické vodárenské věže a objektu v Korunní ulici.
Jaký dopad to bude mít na obyvatele Prahy a návštěvníky města?
Věřím, že velký. Že se Hydropolis stane pomyslným milníkem v osvětě o vodních zdrojích, udržitelnosti a klimatických změnách, které jsou v dnešní době tolik diskutovaným tématem. Díky interaktivním expozicím a vzdělávacím programům se zvýší povědomí veřejnosti o hodnotě vody a nutnosti jejího šetrného využívání.
Když už jsme u těch budoucích vizí, jaká je vaše celková vize Prahy za 10 let v kontextu infrastrukturních a udržitelných projektů?
Byl bych rád, kdyby Praha byla městem, které je nejen krásné a bohaté na historii, ale také evropským příkladem technologického rozvoje, inovací a vysoké kvality života. Kdybych si měl zahrát na Sibylu, tak za 10 let vidím Prahu jako metropoli s pokročilou technickou infrastrukturou v oblasti energetiky a vodohospodářství, která bude nejen sloužit potřebám všech jejích obyvatel, ale bude i minimalizovat svůj ekologický otisk. Takovou Prahu bych si já přál a pevně věřím, že k ní máme slušně nakročeno.
Rozhovor radního Michala Hrozy pro Týdeník EURO
