Letos oslaví městská část Praha 14 pětadvacáté výročí od doby, kdy vznikla v rámci Černého Mostu, Kyjí, Hloubětína a Hostavic. Posledních osm let přitom v jejím čele stojí starosta Radek Vondra (TOP 09), který po podzimních komunálních volbách nastoupil již do svého třetího funkčního období. O minulosti, současných problémech i plánech do let budoucích promluvil pro Blesk.cz.
Vstupujete do svého třetího funkčního období. Jak byste zhodnotil uplynulých osm let ve funkci?
Radek Vondra: „V roce 2010 jsem do politiky nastupoval z pozice člověka, který se zajímal o dění jako občanský aktivista, kterému vadila dosavadní vláda (od roku 1994 do roku 2010 vládla v Praze 14 ODS – pozn. redakce). Řečeno slovy Václava Havla, Praha 14 nevzkvétala. Nedá se říct, že by se tu dělalo něco špatně – nedělalo se nic. Když jsme potom nastoupili my, tak jsme první čtyři roky opravovali nedostatečnosti na těch projektech, které jsme zdědili. Další čtyři roky vedly k tomu, že se teprve tehdy podstatná část vlastních vizí zrealizovala, takže Praha 14 má dnes pěkné, kompletně opravené a zateplené školy a školky, má vybudovaná dětská hřiště, sportoviště a komunitní centra, která mají přesah na území celé Prahy.“
Na co se hodláte v nadcházejících čtyřech letech zaměřit?
„Konečně už můžeme dělat věci, které nejsou jen opravou, ale jsou i rozvíjením. Je zapotřebí zrekultivovat Černý Most. Byl bych rád, kdyby třeba vnitrobloky neprošly jen opravou, ale celkovou proměnou v moderní vnitrobloky sídlišť západního střihu, kde by se rozvíjel komunitní život.“
Jak si takový komunitní život představujete?
„Když má obec například natřít oprýskané zábradlí, praxe ukazuje, že někdo z úřadu musí přijet, zjistit, zda je zábradlí potřeba natřít, následně se vysoutěží dodavatel, někdo musí tu práci finančně ocenit, zkontrolovat, převzít a zaúčtovat. Celý proces trvá komplikovaně dlouho a každý úkon něco stojí. Pokud by ale občan vzal do rukou štětec, my bychom mu koupili barvu, stálo by to čtvrtinu původní ceny i by bylo dříve hotovo. Já bych byl rád, kdyby se lidé více starali o své okolí, protože je to ta nejlepší prevence před chátráním. Rád bych, aby obec nabízela podporu občanům při jejich snaze, protože ti si pak vlastní práci vezmou za svou a budou se o ni o to více starat.“
Napadá mne srovnání: Loni na jaře vzbudila rozruch tehdejší starostka Prahy 3, zároveň vaše bývalá stranická kolegyně Vladislava Hujová, která o tzv. guerilla gardeningu hovořila jako o živelné privatizaci veřejného prostoru. Takový přístup v Praze 14 nehrozí?
„To opravdu ne. Je ale třeba určité kooperace mezi občany a radnicí. V Hloubětíně jsme měli paní, která si bez konzultace s radnicí sama zasadila na veřejném prostranství tulipány. Když vyrostly, zvala mne, ať se na ně přijdu podívat. Když jsem se opravdu přišel podívat, tak jí akorát naši zahradníci tulipány posekali sekačkou, protože to měli v náplni práce. Nikdo nenahlásil, že ten prostor odteď poslouží jejím tulipánům. Je hezké, že se člověk o veřejné prostranství postará, ale je zároveň zapotřebí zajistit, aby to někdo z městské části nechtěně neponičil, a to tak, že to ohlásí. V tomto ohledu bych bývalou paní starostku chápal, ale její postoj vůbec neomlouvám. Je zapotřebí se na to dívat z více úhlů.“
Jaké problémy podle Vás nejvíce sužují Prahu 14?
„Bavíme se o městské části, která má zhruba 50 tisíc obyvatel, což je velikost okresního města. Hlavní problémy tkví především v roztříštěnosti infrastruktury, protože lidé na sídlišti mají jiné potřeby než třeba v Kyjích. Zatímco Černý Most trápí zejména parkování, absence lávky přes Chlumeckou na Rajské zahradě nebo zanedbané veřejné prostory, v menších částech Prahy 14 se pro změnu potýkají s nedostatkem občanské vybavenosti.“
Zmínil jste problém s parkováním na sídlišti. Hodláte jako jiné městské části přistoupit k systému zón placeného stání?
„Před čtyřmi lety jsme dělali průzkum, kdy se více lidí vyjádřilo proti parkovacím zónám, ale dnes už je situace diametrálně odlišná. Díky nárůstu dopravy i postupnému zavedení zón u sousedních městských částí se problém parkování dotýká citelně i nás. Myslím si, do dvou let bude parkovacích zón zapotřebí i zde.“
Jak to v současnosti vypadá s lávkou přes Chlumeckou ulici? Hovoří se o ní léta, přesto dosud nestojí. Proč?
„Lávka, která by spojovala Rajskou zahradu s plánovanou železniční stanicí, se chystá už 20 let. Ale to je bohužel problém, který Praha 14 nezmění, protože o tom rozhoduje magistrát. Když v roce 2010 přišlo nové vedení na magistrát, lávku, kterou původně projektoval architekt Patrik Kotas, nechali přeprojektovat a připravit do územního rozhodnutí. Pak na magistrát nastoupila nová koalice v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO), které se lávka nelíbila – a nechala ji znovu překreslit. V tuto chvíli tedy máme již třetí projekt na lávku, ten by snad měl být realizován do dvou let.“
Předpokládám, že se současnou koalicí na magistrátu, která je podobná jako koalice na radnici Prahy 14, budete spolupracovat těsněji než s předešlým vedením?
„Nejenom že je mi nynější koalice politicky bližší, ale nově jsem i zastupitel hlavního města. V druhém volebním období jsem pochopil, že pokud chceme Prahu 14 někam pohnout, je zapotřebí podpora magistrátu. Z toho důvodu jsem kandidoval a jsem tam právě od toho, aby krom celé Prahy dostala i Praha 14 prostředky a péči, kterou si zaslouží.“
V rámci té péče, mohl byste být konkrétnější?
„Spolupráce s hlavním městem je důležitá v rámci péče o sídliště Černý Most. Magistrát tam totiž spravuje veškeré komunikace, veškerou zeleň a podstatnou část bytového fondu. Je tam zhruba 6 500 magistrátních bytů. Správa a údržba magistrátu byla dlouhodobě děsivá. Lidé přitom chodí za námi s výtkami, ať se jako městská část staráme. Dlouho jsme z magistrátu nebyli schopni dostat kloudnou odezvu na naše požadavky, ale v tuto chvíli už probíhají konkrétní jednání se správcovskými objekty, aby se situace zlepšila.“
Zejména v městských částech na okrajích Prahy dlouhodobě rezonuje téma »dostavba Pražského okruhu«. Jaký na dostavbu zastáváte názor Vy?
„Uvědomuji si, že automobilová doprava je výraznou součástí pohybu po Praze. Celý problém pro nás ale není v té části okruhu mezi Cholupicemi a Běchovicemi, který má vzniknout, ale v tom, že neexistují hlavní tři okruhy, které mají být funkční a nejsou. Jedná se o městský okruh čili tunelový komplex Blanka, Holešovičky a Jarov, dále Pražský okruh realizovaný v té podobě, v jaké je, a tzv. aglomerační okruh, který by Prahu objížděl zvenku.“
Během Vašeho funkčního období zavedla Praha 14 participativní rozpočet. Kdybyste mohl vy coby řádný občan do projektu přihlásit vlastní návrh, který by pak posuzovali Vaši spoluobčané, který by to byl?
„Jako obyvatel Kyjí bych navrhl stvořit vyhlídkové místo nad bývalým mlýnem, kde je dnes neudržované křoví. Pokud by toto někdo navrhl, sám bych pro to hlasoval. Principem participativního rozpočtu však není ani tak to, co z něho vzejde, jako spíše zapojit lidi do procesu vzniku. Pak si toho výsledku více váží.“
Když máte možnost nic nedělat, co rád děláte?
„Mám pět dětí, takže slovní spojení »nic nedělat« se v mém životě opravdu nevyskytuje. Ale ve svém volném čase se rád věnují běhání. Pravidelně se zúčastním například půlmaratonů.“
Kde se Vy sám vidíte za následující čtyři roky? Stále v křesle starosty?
„Upřímně řečeno, nevím co odpovědět. Z hlediska politika nevnímám své působení jako kariéru. Momentálně jsem zastupitelem hlavního města, ale primárně jsem starostou Prahy 14. Zastupitelem jsem se stal, protože znám z vlastní zkušenosti problémy okrajových částí Prahy a beru na ně ohled.“
