Byl to komplikovaný proces už z pohledu příchodu těch jednotlivců, protože někteří to opravdu pojali čistě jenom jako migrační zónu. V prvních dnech jsme se snažili aktivovat veškeré možné nemovitosti, které Praha má. Ačkoli nebylo jednoduché jich najít nějaké velké penzum, protože obecně má hlavní město dlouhodobý problém s nedostupností bytů.
Velkou část pomohly zařídit městské části, které spravují větší část nemovitostí. Aktivovaly nejrůznější ubytování, ať už v tělocvičnách škol, anebo nějakých svých volných objektech.
A na hlavním městě jsme začali prověřovat místa, kam by se dalo ubytovat například ve spolupráci s Univerzitou Karlovou. V tu dobu chtěla rekonstruovat čtyři bloky svých kolejí, ale řekli jsme si, že je ještě využijeme. Dobře fungovala spolupráce i se soukromým sektorem, stavebními firmami nebo developery, kteří nám zdarma a rychle opravili nějaké nemovitosti.
Odhad se dopracovává každou chvíli, protože v první etapě přišlo hodně lidí z části Ukrajiny, kde vlastně krize nebyla, a báli se. Někdo se na Ukrajinu vrátil zpět, někdo pokračoval v migraci do jiných zemí. Klíčové datum je 30. června, kdy by mělo docházet k zápisu do škol ukrajinských dětí. Z toho budeme vědět, jak bude v jednotlivých městských částech potřeba zřídit kapacitu ve školách.
Zase tam nastává kapacitní problém, protože Praha nemá dostatek kapacit, aby vybudovala z nuly základní školu. Bude se tedy velmi často jednat o stávající objekty škol, kde bude velmi citlivé vysvětlovat, že budou vznikat samostatné nebo smíšené třídy.
Udělali jsme v souladu s chováním řádného hospodáře ve společnosti audit, abychom nedávali peníze do černé díry...
Celkem šlo o dva druhy auditů. Jeden je zadaný, ten prověřuje výtky jednotlivých zastupitelů, kteří říkají, že dané problémy (s nedostatkem peněžních prostředků – pozn. red.) jsou způsobeny špatnými manažerskými rozhodnutími. Ten druhý jsme zadávali i v rámci toho, aby se vůbec poskytly bankovní záruky, aby nedošlo k tomu, co jste naznačovala. To znamená, aby společnost postihl obdobný osud jako Bohemia Energy. Takže se posuzovaly ekonomické faktory a funkčnost té společnosti. A to riziko vyšlo velmi malé, v řádu jednotek procent.
Zhruba dvě jednotky procenta.
Velmi si přeji, a zatím jsou to interní kroky k tomu, aby se část společnosti transformovala do nového energetického hospodářství. Energetika jako taková se dynamicky proměňuje. Lze očekávat, že spotřeba plynu v ČR se bude snižovat, ale nenastane to okamžitě.
Takže jsou to jednak rozvojové věci. Dlouho jsme tu měli ekologické projekty, které nebyly jednoznačné v rámci ekonomiky. Ale s ohledem na to, že cena energií vyšplhala tak nahoru, dostává i obnovitelná energie úplně jiný ekonomický rozměr.
Jedno rozvojové křídlo proto bude práce na tepelném hospodářství, a to nejen jeho obhospodařování, ale i třeba nahrazování těch jednotlivých starých plynových zařízení v domácnostech a bytových domech tepelnými čerpadly v kombinaci s fotovoltaikou, a případně i kogenerační jednotkou.
A druhá věc je nákup plynu, na čemž se spolupracuje s ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), a možná nakonec dopadne i na celou EU. Tu krizi nevyřeší jenom Praha. Bude to o stabilním zajištění dodávek do ČR, aby velké subjekty při nákupu spolupracovaly, což se bude týkat i případného zapojení MPO, které má k tomu také vlastní plány.
Aktuálně ve spuštění velkého poradenského centra, kde bychom chtěli občanům představovat různé možnosti řešení. Do voleb ho určitě spustíme. A zároveň případně domluvit spolupráci s různými soukromými bankovními institucemi, aby tam měli možnosti relativně „nulové“ vstupní investice.
Jsou to tři kroky. Je to územní rozhodnutí, následně stavební povolení, které musíme získat, což je v ČR velmi náročný a dlouhý proces. Druhá věc je mít vlastnictví těch pozemků. A pak je to dohoda s vlastníky sousedních pozemků, s těmi jednotlivými městskými částmi, ale to je spjaté s tím stavebním povolením, protože jedno není bez druhého.
Když se podíváte na stavbu vnějšího okruhu, kde je investorem stát, a město se zasadilo o to, aby se vykoupily zelené pásy, které jsou navázané na související infrastrukturu, jsou v jeho prstenci městské části, kde je klidná krajina s rodinou zástavbou, byť v zásadách územního rozvoje vždycky byly zakresleny tyhle klíčové trasy komunikací. Logicky starostové vnímají, že se uleví statisícům lidí v Praze, ale zasáhne to lokální část městské části.
Vždycky jde o to, aby dotčení starostové z městských části dostávali nějakou přiměřenou kompenzaci, která musí spočívat i v návazných opatřeních v dané lokalitě, aby to byli schopni občanům argumentovat.
Tak dále se začalo stavět metro D a řada tramvajových tratí, což dokončil kolega Scheinherr (radní pro dopravu Adam Scheinherr za Praha sobě - pozn. red.) a my jsme tomu pomohli tím, že jsme udělali právě tu pozemkovou směnu, aby se vůbec mohlo stavět. A jedním z highlightů bylo představení projektu Vltavské filharmonie.
Dneska jsou to věci, které nejsou v tuhle chvíli úplně viditelné, ale jak jsem říkal, začátek je o tom, vlastnit nějaké pozemky, a od toho se pak může projektovat, co na nich bude. Za čtyři roky získalo město poměrně značnou část pozemků, které by dokázalo nějakým způsobem zužitkovat. Například jsou to nákupy od České pošty, kupujeme významnou část pozemků, které budou ležet u stanice metra D Nové dvory. Může tam vzniknout koncepční městská stavba.
A pak je taková perlička, o které se teď dohadujeme s ČVUT – uvidíme, jestli to dopadne – ale chtěli bychom začít dávat trochu jiný život i jednotlivým částem strahovského stadionu. V tribuně, která je nejblíže kolejím, máme s paní prorektorkou rozpracovaný projekt vědeckého hubu, který by neměl fungovat pouze jako startupová činnost, ale s existujícími velkými technologickými společnostmi, aby se propojily s okolními studenty.
Stavba je podmíněna tím, že to nemůže být jenom městská investice. Máme zde jak příklady ze zahraničí, tak z období první republiky, že na takhle velkou stavbu, která se stane nejenom dominantou Prahy, by měl přispívat stát.
V podstatě je to nafázováno tak, že jednu třetinu by měla investovat Praha, druhou stát a tu poslední soukromý sektor s tím, že by tu měl být princip fondu, jako byla sbírka Národ sobě na výstavbu Národního divadla, tak její moderní varianta.
Už existoval z doby pana ministra Zaorálka (Lubomír Zaorálek byl ministrem kultury za ČSSD do října 2021 - pozn. red.). S panem ministrem Baxou (nynější šéf resortu kultury Martin Baxa za ODS - pozn. red.) jsme o tom už mluvili, ale je to věc, která se bude řešit na vládní úrovni.
Nicméně naše země je dnes ve velmi těžké ekonomické situaci, a tak si myslím, že pokud se domluvíme, bude to forma nějakého budoucího závazku. Z každé krize je dobré se proinvestovat.
(kýve) Stále to není finalizováno. Město je dominantním vlastníkem, abychom to však mohli realizovat do podoby, jakou bychom rádi, potřebujeme ještě dokončit směnu subjektu se Správou železnic, což je státem vlastněný subjekt, a skauty.
Máme tu hodně rozpracované práce. Čtyřleté období v rámci komunální politiky je relativně krátké, aby ve spoustě věcí byla vidět změna, protože se něco nejprve vykupuje, projektuje a až potom realizuje. Samozřejmě bych rád byl u jejího dokončení.
Obávám se toho, že letošní komunální kampaň nebude jenom o komunálních tématech v Praze. Zcela jistě do toho promluví ukrajinská uprchlická krize, ceny energií a nakonec i dosavadní fungování, jestli současné vedení města bylo vždycky racionální a spolehlivé a nepraktikovalo v určitých ohledech příliš aktivistický přístup.
Jak TOP 09, tak KDU-ČSL, které jsou dnes součástí koalice SPOLU (s opoziční ODS), byly často ve sporu v současné koalici (s Piráty a Prahou sobě), a týkalo se to právě toho aktivistického přístupu k řešení části věcí.
Tak já si dovedu představit ledacos. Důležité podle mě bude, aby měla koalice jasnou programovou shodu pro řešení klíčových problémů v Praze, a tedy zejména o pražském rozvoji a řešení dopravní agendy, a bude to koalice, která bude stabilní.
S panem kolegou Hlaváčkem jsme měli velmi dobré a korektní vztahy, ale je to politický boj. Ještě jsem neviděl detailní program STAN. Určitě budou témata, na která můžeme mít rozdílný názor, ale zrovna STAN je jedním ze subjektů, se kterým myslím, že by SPOLU mohlo fungovat.
Samozřejmě to bude záviset na vážnosti kroků vlády. V Praze je ta situace vždycky maličko jiná než mimo ni. Pražská domácnost má obecně menší spotřebu energií s ohledem na energetickou náročnost jednotlivých stavení. Pevně věřím, že vláda teď představí takové kroky, které dají obyvatelům jistotu, že nebude docházet k jejich existenčnímu ohrožení.
Myslím, že to bude zcela o tom, aby se představil speciální energetický tarif pro domácnosti, aby zde byla jasně deklarovaná i podpora průmyslu a zachovala se konkurenceschopnost ČR. Ale pokud vím, tak na tom příslušná ministerstva již pracují.
Zdroj: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/chabr-komunalni-volby-budou-zalezet-i-na-vladnich-krocich-s-rustem-cen-energii-40400008?fbclid=IwAR0DrZLKEmoAtk7g18YZ6fKbsKIE_ZMtNox_Ugdk4D91wpiX-MCRB2truts#utm_source=facebook&utm_medium=sharebt&utm_campaign=web
