Výstavba vládní čtvrti v Letňanech by do oblasti přinesla potřebné pracovní příležitosti. Vládního plánu se v pořadu Události, komentáře zastával 1. místostarosta Letňan Pavel Sehnal (ODA). Naopak radní Jan Chabr (TOP 09) tvrdí, že Praha nemá 100 miliard, aby v takovém případě investovala do potřebného vnitřního okruhu i do plánovaného metra D.
Pražské vedení se po schůzce se zástupci developerů shodlo na tom, že hlavní město potřebuje centrální stavební úřad. Pomoci má v jednom z největších současných problémů, jímž je nepřiměřená délka při vydávání stavebních povolení. S nápadem souhlasí i opoziční strany, podle kterých by návrh mohl pomoct s bytovou výstavbou. Zástupci ODS a hnutí ANO však varují, že bez spolupráce s městskými částmi se nápad stane jen „byrokratickým molochem“.
Rozhovor s Janem Chabrem, magistrátním radním pro majetek (TOP 09/Spojené síly pro Prahu.
Radniční koalici městské části Praha 4 (Zelení, Piráti, STAN a KDU-ČSL) se včera jen nejtěsnějším možným počtem hlasů podařilo protlačit zastupitelstvem deficitní rozpočet města. Jedná se z větší části o materiál připravený předchozí koalicí, který je na mnoha místech v jasném rozporu s plány, které současná koalice deklarovala ve své koaliční smlouvě, ze které se tak bohužel stává jen cár papíru.
Jedno z nejstarších pražských náměstí už roky čeká na kompletní rekonstrukci. Hlavní část prací na Malostranském náměstí ale dosud nezačala, neboť se město při přípravách potýkalo s řadou problémů. Teprve loni v prosinci vydal stavební úřad Prahy 1 projektu stavební povolení.
Rada hl. m. Prahy na dnešním jednání uložila Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), aby v následujícím půl roce vypracoval dva dokumenty týkající se nové bytové výstavby. Konkrétně vznikne aktuální přehled pozemků ve výhradním vlastnictví Prahy, které jsou vhodné pro novou bytovou výstavbu. Druhým dokumentem bude přehled vybraných brownfieldů, ze kterého vyplyne, které z těchto ploch, nebo jejich částí, lze skutečně využít pro výstavbu v následujících letech.
Praha je hlavní město republiky a přes všechny turbulence v minulosti vždy probíhala intenzivní spolupráce státu a města. Osobně se domnívám, že tomu nemůže být jinak ani dnes. Praha má před sebou realizaci dvou investic celoměstského a dovolím si říct regionálního významu – městský okruh a trasu D metra. Obě investice v součtu za 80 miliard korun. Není v silách Prahy, byť s velmi odpovědnou radou, tyto investice realizovat.
Praha vypíše tendr na opravu tržnice u Václavského náměstí. Měl by se do ní vrátit stánkový prodej.
Mnozí z vás si jistě vzpomenou na období před 1. červencem 2018, kdy vedení naší městské části řešilo velmi překotně zprovoznění tzv. „dopravy v klidu“. O rozhodnutí, že zóny placeného stání vůbec vzniknou se lidé dozvídali velmi zprostředkovaně až náhodou. Systém vydávání parkovacích karet selhával a úředníci díky tomu nestačili vyřizovat žádosti rozčarovaných obyvatel.
Praha postupně splácí své finanční závazky, současný dvacetimiliardový dluh chce do čtyř let snížit na čtvrtinu. Podle náměstka primátora odpovědného za finance Pavla Vyhnánka (Praha Sobě) tak vzniká prostor pro to, aby si metropole mohla půjčovat na zásadní investice.
