Rozhovor s Janem Chabrem, magistrátním radním pro majetek (TOP 09/Spojené síly pro Prahu.
Na poli v pražských Letňanech má vzniknout vládní čtvrť, nemocnice, byty. Myslíte si, že je ten projekt vůbec reálný?
Co lze realisticky postavit, by měl říci náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček. Já to za nerealistické nepovažuji, i když nechceme stavět jen nějakou administrativní, ale komplexní čtvrť. Rád bych, abychom to projednali s místními a abychom to řešili s ohledem na rozvoj Prahy.
Objevilo se, že ta nemocnice by mohla vyrůst za dvacet let. Jak to vidíte vy?
V Praze povolovací proces trvá v průměru asi deset let. Takže se obávám, že časový horizont bude delší. Praha potřebuje otázku nemocnice řešit ne kvůli chybějící kapacitě, ale kvůli tomu, že jí schází moderní zařízení, které by splňovalo požadavky na péči v 21. století.
Musíte vyřešit své vztahy se státem. Odmítl jste, aby šlo o jednorázovou směnu, chcete věc řešit komplexně. Co to znamená?
Hlavní město nemá se státem nadstandardní vztahy, ačkoli tvoří 25 procent českého HDP. Do Prahy denně dojíždí půl milionu lidí, ale město nemá ní režim podpory od státu, nedozvláštstává dotaci při výstavbě klíčové infrastruktury, jako je Pražský okruh, metro. Světové metropole takovou pomoc od státu dostávají, jde o okruhy, stavby pro nou dopravu. Naším cílem je taveřejkové vztahy vytvořit a definovat. Pakliže bude funkční Praha, český stát a ekonomika budou jedině prospívat.
Na požadavcích vůči státu jste se v pražské koalici s piráty a s Prahou sobě shodli. Najdete ale shodu třeba na rozdělení investic v městském rozpočtu?
Pro mě jsou klíčové letos i v dalších letech infrastrukturální investice. Důležité je, aby město udělalo co nejvíce kroků k dostavbě okruhů a aby také byly v dobrém technickém stavu mosty. Proto budou v dostatečné míře v rozpočtu vytvořeny zdroje na údržbu majetku. Týká se to primárně nemovitostí. Bude to trochu na úkor dopravy, ale já s tím souhlasím, je to stěžejní pro rozvoj Prahy.
Střetli jste se s koaličními partnery o obsazování dozorčích rad městských firem?
Piráti mají pro to svůj mechanismus, otevřená výběrová řízení. Zadávají si svá kritéria a je to jejich legitimní cesta. Nerad bych, aby zpochybňovali cestu naši. Máme jinou cestu, snažíme se najít lidi, kteří mají odbornost pro danou firmu a kteří budou akcentovat odpovědnou správu a kontrolu firem.
Kontroverze vzbudili dva nominanti pirátů do dozorčí rady Pražské plynárenské, a to bývalý člen představenstva Petr Zmátlík a senátor Lukáš Wagenknecht. Odsouhlasili jste jejich volbu?
Bude to ještě předmětem koaliční diskuse. Osobně mám u pana Zmátlíka jisté obavy, je to bývalý zaměstnanec plynárenské. Rád bych, aby do dozorčí rady šli primárně lidé, jejichž cílem je rozvoj společnosti, a nikoli vyřizování si nevyřešených účtů. Je na pirátech, aby poskytli dostatečně kvalitní lidi. Pražská plynárenská jako jedna ze dvou společností městu generuje zisk a velice podstatnou dividendu. Pro mě je klíčové, aby v tom dozorčí rada pokračovala a nebylo její snahou řešit minulé spory, případně ostřelovat členy vedení, s nimiž se jednotlivci nerozešli dobře.
Existuje také Pražská plynárenská Holding (PPH). Město avizovalo, že tuto společnost zruší. Zrušíte ji?
Nebráníme se tomu, ale PPH má v navrhované struktuře městského koncernu plnit roli ovládajícího subjektu. Měla by v budoucnu svými pokyny řídit další firmy. Dokud nerozhodneme o koncernu či majetkovém holdingu městských firem, pokládal bych za zbytné něco rušit, pak to znovu zakládat. Právě k otázce městského majetkového holdingu jsem svolal několik koaličních jednání. Ze všech dostupných analýz jasně plyne, že městské firmy by měly mít jednotící řídicí prvky. Je mou velkou ambicí, abychom v Praze zavedli principy koncernového řízení. Na stole leží podklady, podle nichž je pro to nejvhodnějším subjektem právě PPH, a to i z hlediska úspor. Přijde mi tak trochu zbrklé říkat, že ji budeme rušit.
Zdroj: Právo (8.2.2019)
