Zelení dali stížnost na účelové rozdělení hl. m. Prahy na 7 volebních obvodů, které provedla rada hl. m. Prahy, sestávající výhradně z ODS. Všeobecně se ví, že rozdělení obce (města, městského obvodu) na více volebních obvodů nahrává silným stranám a poškozuje strany malé, protože fakticky zvyšuje 5% hranici volitelnosti. Karel Schwarzenberg konstatoval, že ač TOP09 na tomto rozdělení vydělala, spravedlivé že není. Nejvyšší správní soud zamítl v létě stížnost Strany zelených jako předčasnou a hypotetickou.
"Soudci zkoumali, zda může nové rozdělení obvodů v Praze někoho zvýhodnit nebo poškodit. Dospěli k závěru, že nikoliv," řekl mluvčí NSS František Emmert. U soudců především neuspěly argumenty, že by nová volební parcelizace hlavního města mohla poškodit malé strany.
"Skutečnou volební přízeň občanů ukážou až samotné volby. Jejich výsledek se nedá předjímat a ani odhadovat," řekl Emmert s tím, že vytvoření sedmi volebních obvodů nepředstavuje nepřiměřený zásah do politické soutěže ani právní sféry jiných stran.
Nyní se v praxi ukázalo, že nepřiměřený zásah do politické soutěže a po praktických zkušenostech Zelení podali stížnost znovu, nejen k Nejvyššímu správnímu soudu, ale i k soudu ústavnímu. Věci veřejné se po delším váhání k této stížnosti připojili.
To všechno jsou jen dojmy, pokusme se je zaměnit za pojmy – nelze to jinak než vzít tužku a papír a výsledky v Praze přepočítat.
Princip d´Hontovy metody spočívá v tom, že se počet hlasů dosažených každou z jednotlivých stran dělí postupně jednou, dvěma, třemi, čtyřmi, pěti a tak dále a podle velikosti těchto výsledku se jednotlivým stranám přidělují mandáty, pokud mandáty stačí.
Jak to dopadlo doopravdy
Rozdělením celé Prahy do 7 volebních obvodů se zvýšila hranice potřebná k získání mandátu ze zákonných 5% na 7,45 %. Propadlých hlasů bylo ve volebních obvodech III., IV. a VI. (tj. tam, kde uspěli komunisté – kteří potřebovali ke zisku 1 mandátu 7,45 resp. 7,69%) v průměru 21 %, tedy více než pětina všech odevzdaných hlasů. V ostatních volebních obvodech propadlo v průměru 26,8%, tedy více než každý čtvrtý hlas. Do zastupitelstva hl. m. Prahy postoupily 4 strany. 26 mandátů připadlo TOP 09, 20 mandátů ODS, 16 mandátů ČSSD a 3 mandáty KSČM.
Jak to dopadnout mělo
Kdyby nebyla Praha rozdělena a volilo se v jednom volebním obvodu tak jako před 4 lety, byly by výsledky zcela jiné.
Propadlo by sice také 24,67% hlasů, o něž se rozdělilo celkem 17 politických subjektů, z nichž nejúspěšnější dostal 84 a čtvrt tisíce hlasů a dosáhl na 2,45%. Šest z nich nekandidovalo ve všech volebních obvodech, dva (Hnutí za Prahu 11 a České hnutí za národní jednotu) dokonce jen v jednom obvodě. S národní jednotou v Praze je to značně nahnuté, protože získala jen 100 voličů. Při přepočtu na celou Prahu to představuje nula, nula nic procent. Zvažovat o účelu takové kandidátky je irelevantní. Demokracie jim tuto možnost dává a musíme to respektovat.
Do zastupitelstva by se dostalo celkem 6 politických stran, TOP 09 by připadlo 22 mandátů, ODS 16 mandátů, ČSSD 13 mandátů, KSČM by získala 5 mandátů a Strana zelených a Věci veřejné po 4 mandátech. Čistě matematické možnosti by skýtaly mnohem více variant sestavení koalice než jen silové přetlačování kterýchkoliv dvou toho třetího.
Jde o krajské volby, kde zákon něco takového nepřipouští
ODS se v obraně svého nechutného kroku nechala slyšet, že zákon o hl. m. Praze to připouští. Pak je to ovšem chyba zákona, která by měla být napravena. Zastupitelstvo hl. m. Prahy má charakter krajského zastupitelstva a zákon o krajích nepřipouští, aby bylo území kraje účelově rozděleno na několik volebních obvodů.
O peníze jde až v první řadě
Šéf Zelených Liška se nechal slyšet, že bude chtít po ODS nahradit peníze vydané na volební kampaň. Nevím, na kolik zelení koštují svou kampaň, ale jde tu i o jiné peníze – peníze za mandáty krajských zastupitelů, za každého z nich strana získává ročně 250 000 Kč. Tedy poškozené strany připravilo rozhodnutí rady zastupitelstva hl. m. Prahy tvořené výhradně ODS celkem o 10 milionů korun. Nedivil bych se, kdyby proto o tuto částku ODS či Prahu zažalovaly.
Kdo je Jan Votoček
