Chystaný velký obchod, díky němuž by hlavní město inkasovalo částku v řádu miliard korun, se vůbec nemusí realizovat. První náměstek pražského primátora Jiří Vávra (TOP 09) v rozhovoru pro Lidové noviny sice potvrzuje, že jedná s řadou zájemců, kteří by si rádi koupili podíl v Pražské plynárenské, ale zároveň dává najevo, jak výhodné pro hlavní město může být, když bude firmu dál ovládat ze sta procent – nejen distribuci, ale i prodej plynu domácnostem a firmám.
* LN Myslíte, že obchodní část Pražské plynárenské opravdu prodáte? Do podzimních komunálních voleb už mnoho času nezbývá. Asi to bude složité stihnout.
Nyní běží jednání se zájemci o strategické partnerství s Pražskou plynárenskou. Časově se protáhl předchozí nákup podílu společnosti E. ON, pak jsme čekali skoro tři měsíce na vyjádření antimonopolního úřadu a teprve poté přišli noví lidé do statutárních orgánů společnosti a začali zjišťovat stav Pražské plynárenské. Dnes získáváme detailnější informace o tom, jak funguje.
* LN Jsou mezi nimi i nějaká negativní překvapení?
To bych neřekl. Ale zjišťujeme, jaké jsou tam možnosti úspor a zvýšení efektivity. Nechci teď nikomu sahat do svědomí, ale myslím, že dva roky se vlekoucí obchod se společností E. ON manažery Pražské plynárenské trochu ukolébal. Management udržoval firmu v provozuschopném stavu, ale rozhodně ne v prorůstovém. Takže tam vidíme značný potenciál. Po detailní analýze hospodaření zjišťujeme, že firma má rezervy z hlediska možného růstu i své pozice na trhu. Vede mě to k přesvědčení, že musíme vše pečlivě zvážit a nic nesmíme uspěchat.
* LN Když ale mluvíte o strategickém partnerství, asi přichází v úvahu jen Pražská energetika, ovládaná německou společností EnBW? Nechtějí ti další zájemci spíše jen odkoupit obchodní části Pražské plynárenské?
Zájemců je více. Z hlediska možné spolupráce je nabídka Pražské energetiky asi nejzajímavější. Pražská plynárenská s ní uzavřela memorandum o porozumění, to ale není výlučné. To znamená, že lze paralelně jednat s dalšími subjekty. Na Pražské energetice je nejzajímavější možnost propojení distribučních sítí. Nikdy jsem nezakrýval, že pokud chceme získat další majetek pro Prahu, zajímají mě všechny sítě.
* LN Němečtí majitelé Pražské energetiky se ale nechtějí zbavovat svého majoritního podílu v distribuci. To se asi neshodnete.
Je to vždy otázka nabídky a poptávky. Získat distribuci elektřiny by bylo pro Prahu velmi zajímavé. Podíl E. ON v Pražské plynárenské jsme samozřejmě kupovali především proto, abychom získali plynárenskou distribuci. S tím, že obchod s plynem prodáme. Vzhledem k ekonomické výkonnosti firmy ale zjišťujeme, že peníze, které Praha do Pražské plynárenské vložila, jsou uloženy velmi dobře. Navzdory teplému podzimu a zimě firma skončí v plusu.
* LN A navzdory tomu, že tam dříve byly rezervy v jejím řízení?
Jsem o tom přesvědčen. A ty rezervy byly poměrně značné. Ta firma se dá určitě restrukturalizovat, ekonomicky nakopnout.
* LN Je město vhodný majitel, který by měl něco takového dělat? Jen za poslední funkční období se politická reprezentace několikrát změnila, byly tady tři různé koalice. Takové změny u vlastníka stabilitu firmě nepřinášejí...
Souhlasím s tím, že kdyby firma měla ještě dalšího partnera, může to zmírnit politické zásahy do ekonomiky firmy. Negativním znakem posledních šestnácti let v Praze bylo to, že politici seděli v představenstvech a snažili se ovlivňovat nebo řídit městské firmy. To považuji za naprostou zkázu. Reprezentanti Prahy, což mohou být i odborníci spříznění s vládnoucí koalicí, mají pracovat v dozorčích radách. A nikdy jsem se netajil tím, že mě zajímá možnost vytvoření městské firmy ve stylu německého modelu Stadtwerke. Praha nejsou Teplice, kde primátor Kubera přišel s nápadem, že město nepotřebuje žádný majetek. Rozdíl je v tom, že Teplice jsou mnohem menší a stačí jim příjmy zejména z lázeňského ruchu. Praha nyní vydělává více jak miliardu korun na dividendách a bude vydělávat více, pokud získáme a rozšíříme městské firmy. A Praha má miliardové výdaje jenom na obnovu komunikací, povrchů, kanalizace.
* LN Jinými slovy říkáte, že Praha takové příjmy potřebuje…
Určitě. Praha není vesnice, která si může vystačit s rozpočtovým určením daní.
* LN Ale Pražská plynárenská má poměrně velké dluhy. S převzetím podílu E. ON souvisí i dluh ve výši čtyř miliard korun.
Určitě. Ale dividendy, které dosud dostával z Pražské plynárenské E. ON, nebudou vypláceny a použijí se na splátku dluhu.
* LN Nehrozí, že městský rozpočet bude nakonec naopak dotovat Pražskou plynárenskou?
To rozhodně nehrozí. Pokud se management bude chovat s péčí řádného hospodáře, nejenom najde vnitřní úspory, ale bude se věnovat i expanzi a výrazně zvedne výkonnost firmy.
* LN Nejpravděpodobnější variantou je tedy ta, že Pražská plynárenská zůstane zcela v rukou města? To by vám asi vaši političtí odpůrci dost vyčítali, ne? Slibovali jste, že když koupíte podíl od E. ON, který ovládal zhruba tři čtvrtiny Pražské plynárenské, nabídnete jeho část dále k prodeji.
Určitě. Ale na druhé straně je to také právě o té péči řádného hospodáře. Pokud postupně získávám hmatatelné důkazy o tom, že Praha nakoupila velmi výhodně, tak by bylo hodně špatné, kdybychom teď nevýhodně prodali.
* LN Čím to je, že jste nakoupili tak výhodně? Byl E. ON pod časovým tlakem?
E. ON prostě chtěl opustit Českou republiku, stejně jako ji opouštějí další německé energetické firmy. Souvisí to s novou energetickou politikou Německa, firmy přeskupují kapitál, aby se mohly podílet na rozvoji tamní nové koncepce i budování přenosové soustavy. Firma potřebovala odejít za přijatelných podmínek a ten obchod se podařilo uzavřít oboustranně výhodně. Pro Prahu je to první případ od roku 1989, kdy město o svůj majetek nepřicházelo, nenechalo si ho ukrást, ale naopak ho dobře nakoupilo.
* LN Je možné, že byste teď přesto pokračovali v jednáních s potenciálními partnery a že by tyto rozhovory dokončila příští politická reprezentace po volbách?
To klidně možné je. Kdybychom nyní pokročili v jednáních s Pražskou energetikou, bude nutné ocenit majetek a dokončit rozhovory. Bavíme se o horizontu konce tohoto roku. Fyzické propojení by bylo otázkou celého roku 2015. Jednáme o druhé největší plynárenské firmě v České republice. K největším hráčům ve svém oboru patří i Pražská energetika. Ale nebudeme jednat zbrkle. Kdybychom se například dohodli s některým ze zájemců, který se pohybuje v konkurenčním poli proti dalšímu akciovému podílu Prahy v některých firmách, tak je nutné zvážit rizika.
* LN Teď máte na mysli ČEZ, který by jako případný nový majitel mohl začít prodávat zákazníkům Pražské plynárenské elektřinu a konkurovat Pražské energetice?
ČEZ je konkurence vůči Pražské energetice. A vzhledem k tomu, že Praha má významný podíl v Pražské energetice, nabídka ČEZ musí být hodnocena tímto prizmatem.
* LN Navzdory tomu, že město nemá majoritu v Pražské energetice?
Nemá majoritu, ale získává z Pražské energetiky dividendové výnosy. Praha navíc deklarovala zájem, byť nepřímo, o distribuci Pražské energetiky. Tady je nutné vždy vážit, co je pro Prahu výhodnější.
* LN Prosadili jste nákup podílu zhruba 23 procent společnosti Pražské služby přímo touto firmou, kterou většinově ovládá město. Proč?
Směřujeme k tomu, abychom Pražské služby ovládli stoprocentně a abychom jim mohli zadat přímou zakázku, tzv. „in-house“. To by do budoucna vyloučilo jakékoliv spekulace a podivné hrátky kolem vypisování tendrů na svoz a likvidaci odpadu. A bez zakázky od hlavního města se Pražské služby neobejdou, představuje čtyřicet procent jejich tržeb.
* LN Jste nicméně terčem kritiky kvůli tomu, že firma Pražské služby bude zmíněný podíl nakupovat za příliš vysokou částku – necelou miliardu korun. To je mnohem víc než částka, o níž se mluvilo před dvěma roky.
Bohužel došlo k tomu, že naši bývalí koaliční partneři (ODS – pozn. red.) nebyli příliš schopní amy jsme do toho tehdy ještě dostatečně neviděli. To je také jeden z důvodů, proč jsme dnes v jiném koaličním vztahu než dříve. Loni na jaře zastupitelstvo schválilo záměr odkoupení minoritního podílu, ale bohužel už nikoho z mých bývalých kolegů nenapadl drobný problém, že tím nic neřešíme. Protože zadávat přímou zakázku „in-house“ můžeme pouze firmě, kterou vlastníme stoprocentně. A ta dnešní miliarda se netýká podílu, který původně patřil Natlandu, nyní Northwardu. Je to částka za celý zbytkový akciový podíl.
* LN I tak se zdá být vysoká.
Když se chováte s péčí řádného hospodáře, dostáváte se do paradoxní situace. Poté, co jsme vyslali své zástupce do dozorčí rady, donutili jsme Pražské služby k jisté personální obměně. Tím jsme zabránili odtokům financí mimo Pražské služby. Donutili jsme tuto firmu, aby změnila některé nevýhodné smlouvy a vyhlásila nové soutěže. A je tu ještě jeden zásadní rozdíl – před rokem a půl jsme platili třetím firmám za to, že od nás berou nepřetříděné plasty. Ony si je dotřídily a velmi výhodně prodaly. Dnes už plasty prodávají Pražské služby samy. Ekonomika firmy se výrazně zlepšila, takže se nám paradoxně zdražila i ta část, kterou chceme koupit.
* LN Šplhala se cena nahoru i proto, že se objevil další zájemce?
Klíčové je to, že firma hospodaří lépe. Takže cena logicky roste. A také se zvyšuje nerozdělený zisk, což třeba před třemi lety nebylo. V poslední době se nevyplácely dividendy. Pokud nevyplatíte dividendy ve výši několika set milionů korun, cena firmy samozřejmě narůstá.
* LN Měla by malešická spalovna zůstat součástí Pražských služeb, nebo do budoucna připouštíte i její oddělení a prodej?
Určitě by měla zůstat součástí Pražských služeb. Do budoucna by se měla rozšířit, i vzhledem k nárůstu počtu obyvatel a přichystané legislativě, která má zakázat skládkování. Budeme povinni zajistit bezezbytkové zpracování odpadů. To sice dnes do jisté míry děláme, ale nemáme řešené mezidobí, kdy se odstaví stávající kapacita spalovny. Cílem například je, aby se spalovna rozšířila tak, že by se během odstávky odstavil jeden blok, ale ten druhý by byl schopen jet nerušeně dál.
***
Praha nyní vydělává přes miliardu korun na dividendách a bude vydělávat více, pokud získáme a rozšíříme městské firmy
Jiří Vávra První náměstek primátora Prahy má mimo jiné na starosti strategii firem Pražská plynárenská a Pražské služby. Původním vzděláním je strojař. Po roce 1989 působil na mediálním a marketingovém trhu. Byl například zástupcem šéfredaktora Českého deníku, šéfredaktorem deníku Metro či týdeníku Květy. Dále pracoval v managementech tuzemských i nadnárodních vydavatelství.
