Vláda, která nezískala důvěru Sněmovny nebo která podala demisi, by měla rozhodovat pouze o záležitostech, jejichž hodnota nepřevyšuje 500 miliónů korun.
K ostatním rozhodnutím by měl být nutný souhlas Sněmovny, navrhuje poslanec za TOP 09 Martin Plíšek v diskusi o změně ústavy. Návrh možná získá podporu i hnutí ANO, ministr financí Andrej Babiš jej označil za rozumný. Soc. dem. je podle všeho také pro, i když jen v rámci běžných zákonů. Ke změně ústavy by její hlasy byly potřebné – je nutno získat 120 hlasů, trojkoalice jich má 111.
„Vláda, která nezískala důvěru nebo je v demisi, by neměla činit žádná zásadní strategická rozhodnutí, tedy větší převody státního majetku nebo rozhodování o velkých veřejných zakázkách a dotacích. Taková rozhodnutí by měla ponechat na vládu s plným mandátem,“ vysvětlil Právu Plíšek.
Nutné naléhavé rozhodnutí o majetkových dispozicích nad 500 miliónů korun by si měla nechat posvětit Sněmovnou.
Plíška k sepsání návrhu motivovala praxe některých vlád, které, ač byly v demisi nebo ještě ani nezískaly důvěru ve Sněmovně, konaly zásadní rozhodnutí. Třeba nákupy pandurů za dvacet miliard nebo letouny CASA za 3,5 miliardy.
Babiš pochválil nápad TOP 09
„To je rozumný návrh,“ pochválil včera pro Právo poslance za TOP 09 šéf ANO Babiš. Není obvyklé, aby vyzdvihl návrh Schwarzenbergovy a Kalouskovy strany.
Po nějaké úpravě by podporu návrh mohl získat i v ČSSD. „Vláda by se takto chovat měla, ale nemyslím si, že taková změna patří do ústavy. To je otázka běžných zákonů. Ústava by měla upravovat základní pravidla pro fungování našich ústavních institucí a nestanovovat limity pro fungování vlády. Ano, je to rozumné pravidlo, ale patří do běžných zákonů,“ řekl včera Právu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
„Povedeme nad tím akademickou debatu. Tak, jak je teď, ale ten návrh není dostatečný,“ uvedl pro Právo šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD).
Věcně návrh podporuje i člen ústavně právního výboru Jan Chvojka (ČSSD). „Vláda v demisi nebo bez důvěry by měla být omezena v nakládání a rozhodování o majetku v určité výši. Nicméně otázkou je stanovení adekvátní výše této hodnoty,“ sdělil Právu.
Záměr zákona se líbí ODS, která by však v omezeních pravomocí končící vlády nebo vlády bez důvěry šla raději ještě dál.
„Připadá mi to nedostatečné. Jedna věc je jednorázová dispozice a druhá věc je například uzavření smlouvy o tom, že bude stát dalších padesát let něco platit,“ podotkl pro Právo člen ústavně právního výboru Sněmovny Marek Benda (ODS).
„Vláda v demisi by měla mít limity ve svém konání. S tím samozřejmě souhlasím. Otázka zní, jestli tak, jak je to formulováno, je to dostatečné,“ dodal.
Vesele utráceli
Například prezidentem Milošem Zemanem jmenovaný úřednický kabinet Jiřího Rusnoka stihl za první měsíc svého vládnutí bez důvěry Sněmovny přidělit zakázky přesahující jednu miliardu korun. Za další miliardu korun pak vypsal nové tendry.
V demisi zase kývla odstupující vláda Mirka Topolánka (ODS) v dubnu 2009 na nákup bez výběrového řízení čtyř letounů CASA. Česká republika za ně zaplatila 3,6 miliardy korun. Transakce o nákupu strojů byla podepsána 7. května 2009, den před ukončením činnosti Topolánkovy vlády.
Těsně před volbami v roce 2010 úřednická vláda Jana Fischera schválila stavbu hotelového komplexu ve Vojenské nemocnici Střešovice za 2,6 miliardy korun. V roce 2006 jednal obdobně i ministr obrany Karel Kühnl. V demisi a dokonce těsně po volbách, v nichž jeho strana USDEU propadla, podepsal nákup nových transportérů Pandur. Šlo o největší tendr v historii české armády – od rakouské firmy Steyr mělo Česko koupit 199 obrněnců za 20 miliard korun. Topolánkova vláda pak smlouvu zrušila a uzavřela novou – 107 pandurů za 14 miliard.
V případě, že by Plíškův návrh Sněmovna schválila, by už k podobné praxi docházet nemohlo. Ke všem zmíněným zakázkám by vlády bez podpory Sněmovny neměly mandát.
Karolina Brožová
Právo, 7.5.2014
