Štětina: Má obavy, kam Putinova armáda potáhne dál

Obavy z vývoje na Ukrajině i z ruské rozpínavosti má senátor Jaromír Štětina (TOP 09). „Musíme Ukrajině pomoci, aby tam nedošlo k ekonomickému krachu. I za cenu snížení životní úrovně. K čemu nám bude plný stůl, když ve střední Evropě bude zuřit válka,“ vysvětluje ParlamentnímListům.cz. Ohrazuje se i proti tvrzení, že v Kyjevě vládnou fašisté. „Je to velká propagandistická lež Kremlu,“ míní.

Hrozí podle Vás možnost, že se Rusko nespokojí s Krymem, ale bude se snažit anektovat i nějakou jinou část Ukrajiny?

Na začátku března horní komora ruského parlamentu schválila Putinovi vstup vojsk na Ukrajinu. Tedy ne jen na Krym. Z čehož se dá vyvozovat i to, že má zákonodárným sborem požehnání i na jiné části Ukrajiny. Za druhé si myslím, že s jídlem roste chuť. Ze strategických důvodů bude Putin posilovat rozšíření svého vlivu na Černém moři. Spíše se tedy domnívám, že vojenský zásah - pokud se k němu tedy odhodlá - nebude na východ, na Charkov a Donbas, ale na jižní pobřeží Ukrajiny včetně Oděsy. Má to ze strategických důvodů logiku, protože v Podněstří už je na levém břehu Dněpru ruská armáda, a kdyby Putin ovládl část jižní část Ukrajiny, získal by souvislou kontrolu nad celým pobřežím Černého moře s výjimkou malého úseku, který drží Gruzie, a samozřejmě území Turecka, Bulharska a Rumunska. Myslím, že tohle nebezpečí není zažehnáno a je potřeba se ho obávat.

Mají být nervózní země s výraznou ruskou menšinou? Myslíte si, že by si Putin troufl i na pobaltské země, které jsou součástí NATO?

Varianta Krymu může nastat u Podněstří. Co se týče pobaltských států - v případě občanské války na Ukrajině se může stát cokoliv. Formu pomoci rusky mluvícímu obyvatelstvu v Lotyšsku je možné očekávat takovým polozpůsobem jako na Krymu. Nevstoupí tam oficiální ruské jednotky. Ale jakási domobrana, na kterou se nebude vztahovat článek 4 Charty NATO. Tedy pomoci členské zemi NATO, když je napadena. Udělají to tak, že se napadení nebude konat. Podivní muži domobrany kdesi ve stodole objeví několik desítek obrněných transportérů, ale nebude možno obvinit ruskou armádu. Vždyť Putin dodnes říká, že na Krym kromě vojáků z ruských základen nevstoupila jejich armáda. Což je ale lež.

Evropská unie vyhlásila vůči Rusku sankce. Je to dostatečná odezva na ruskou anexi Krymu?

Diplomacie Evropské unie zcela selhala. I co se týče sankcí. Nedat vízum jednadvaceti lidem, kteří mají z poloviny možná i německé pasy, to není žádná sankce. Když u nás byl minulý týden ve středu pan premiér Sobotka před odjezdem na bruselský summit, tak jsem mu říkal, že by bylo dobré, abychom jako Česká republika prosazovali vízové sankce mnohem širší. Například uplatnit je proti všem 90 členům Rady federace, horní komory ruského parlamentu, kteří schválili vstup vojsk na Ukrajinu. Rozhodnutí parlamentu bylo proti mezinárodnímu právu. Bylo by zcela ospravedlnitelné sankce uplatnit právě vůči jeho členům, kteří se postavili za okupaci, jež je porušením mezinárodních norem.

Prosil jsem premiéra, aby měl odvahu. Ale on ji neměl. Nereflektoval vůbec výzvy, aby bylo ruským firmám znemožněno dostavět Temelín, což by byla velmi výrazná sankce. A odstranilo by se bezpečnostní riziko dalšího energetického vydírání. Dokonce pan premiér se ani nepřipojil k výzvám, aby se zastavily dodávky zbraní do Ruska. My je tam posíláme. Do důsledku bychom se mohli ptát, jestli to náhodou nebyly české kulky, které postřílely lidi při masakru 20. února v Kyjevě. V souladu s celou Evropskou unií tu odvahu nenašel.

Na postoj vrcholných českých politiků k této krizi jsem se Vás též chtěl zeptat. Pana premiéra Sobotku jste tedy zkritizoval, ministra zahraničí Zaorálka budete předpokládám hodnotit lépe?

Ano. Často jsem se s ním dříve hádal. Teď si jeho postoje cením. Zachoval se ze všech našich politiků v exekutivě nejstatečněji.

Sankce vůči Rusku jsem pochopil osobně tak, že je EU bude postupně stupňovat, že nezůstane jen u těch současných...

Doufám, že tomu tak bude. Musí se zkoumat reakce a poté případně přitvrzovat. Myslím si, že aktivní by měla být právě Česká republika, která byla v minulém století dvakrát okupovaná.

Asi společně s Polskem, které na tom bylo v historii ještě mnohem hůře...

Spolu s Polskem... To už použilo jako demonstraci síly vojenské cvičení. To by se mělo udělat ve všech zemích Evropské unie, které sousedí s Ruskem nebo s Ukrajinou a Kaliningradskou oblastí.

Ukrajina není v dobré ekonomické situaci. Nemohl by právě ekonomický kolaps vyostřit hrany, které by vyústily až v občanskou válku?

Je potřeba, aby se EU včetně Česka zeptala, kolik stojí kilo míru. Mít v Evropské unii Ukrajinu je z bezpečnostního hlediska sice velmi pozitivní, ale nesmí se zapomínat, že je potřeba Ukrajinu podržet, aby tam k ekonomickému krachu nedošlo. Minimálně benefity, které nabízí Putin, by Evropská unie měla poskytnout. I za cenu toho, že dojde u nás k částečnému propadu hrubého domácího produktu a životní úrovně. Co je platné, když budeme mít plný stůl, když střední Evropou bude zmítat válka.

Ukrajina má pověst hodně zkorumpované země, na čemž se shodnou skoro všichni. Co když se evropská pomoc rozkrade?

Evropská unie udělala chybu v tom, že nevybudovala - v okamžiku, kdy se začalo mluvit o asociační dohodě s Ukrajinou - velké centrum Evropské unie, kde by byl přítomen stálý zástupce EU pro Ukrajinu se svým štábem, s ekonomickými odborníky. Už dávno mohli pracovat na ekonomických reformách. Tím by se mohlo dosáhnout toho, že peníze plynoucí z EU by byly mnohem hlídanější a bezpečnější. Možnost, že se propadnou, vždycky existuje. Na Ukrajině je specifická situace v tom, že za Sovětského svazu největší bossové pocházeli z komunistické strany. Což byla výběrová organizace, ne jako u nás, kde vzali skoro každého. Tam se pak z těchto bývalých komunistů stali největší miliardáři. To v podstatě zapříčinilo celé povstání. Ukrajinci totiž prokoukli, že titíž, kteří tam vládli za Sovětského svazu, vládnou dál, jen jinými prostředky.

Ruská propaganda rozšířila názor, že na Ukrajině vládnou fašisté a banderovci. Což je jistě hodně nadnesené tvrzení. Ale jisté náznaky tímto směrem tu jsou. Mluví se hlavně o uskupení Pravý prostor a straně Svoboda. Co si o nich myslíte a jak velký vliv v Kyjevě nyní mají?

Mají velmi výraznou menšinu v ukrajinském parlamentě. Vždyť nebyl znovu zvolen. Došlo tam jen k přesunům mezi jednotlivými kluby. Neodvážil bych se je nazývat fašisty, ale velmi silně profilovanými extremisty. Projevuje se to především v tom, že dnes navrhují, aby se Ukrajina proti násilí bránila silou. Což v této situaci je zcela pochopitelné. Je to v intencích historického vývoje Ukrajiny, která má velké zkušenosti s partyzánskými válkami. Kdyby totiž došlo k napadení ruskou armádou, ukrajinská armáda prohraje během tří dnů. Potom nastává nebezpečí dlouholeté vleklé partyzánské války. To je jeden z profilů těch extremistů. Fašisté na Ukrajině jsou. Stejně jako u nás, kdy řádí v Broumovském či Šluknovském výběžku a občas demonstrují před synagogou v Plzni. Ale jak u nás, tak na Ukrajině jde o záležitost marginální. A že Kreml z toho dělá věc zásadní, je velká propagandistická lež.

Jak pohlížíte na naše média? Kritici tvrdí, že ta nejdůležitější - třeba Česká televize - referují o událostech na Ukrajině příliš jednostranně?

Záleží, která média. Myslím například, že zpravodaj České televize na Ukrajině pan Pazderka pracuje zcela profesionálně. A nijak bych ho neobviňoval, že by porušoval novinářskou etiku.

Na závěr se zeptám na energie. Z Ruska k nám proudí zemní plyn. Objevují se názory, že bychom se měli vymanit z ruského energetického vlivu třeba přechodem na břidlicový plyn či jiné energetické zdroje. Byl byste pro, i kdyby to bylo pro nás dražší?

Ano, protože si cením více svobody než salámu. Svoboda je jedním ze základních prostředků rozvoje společnosti a podnikání, což je základ ekonomické prosperity. Jakmile ztratíme svobodu - což by se mohlo stát, protože jsme stále v imperiálním zájmu Ruska - ztratíme možnost rozvíjet i ekonomiku.