Rozhledna od architekta Martina Rajniše, revitalizace vnitrobloku Vybíralova, která se má stát pilotním projektem obnovy sídlišť v hlavním městě, kyjský biotop. Praha 14 připravuje několik ojedinělých projektů, které ladí spolu s občany, i o tom hovořil starosta městské části Radek Vondra (TOP 09).
Praha 14 se pustila na pražské poměry do ojedinělého občanského experimentu na sídlišti Vybíralova. Občany zapojila do plánování přeměny podoby sídliště, měli o to lidé zájem?
Předně je třeba uvést, že plánovaná revitalizace vnitrobloku Vybíralova není jen akcí Prahy 14. Sídlištěm se prolínají vlastnické vztahy městské části, hlavního města, firem i soukromých osob. Aby změna byla úspěšná, je potřeba spolupráce všech dotčených. V tomto případě se nám podařilo dohodnout spolupráci a podporu rady hlavního města a hlavně Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR), který má na základě tohoto pilotního projektu vytvořit celoměstský plán proměny sídlištních lokalit. Praha 14 má se setkáváním a otevřenými diskuzemi s občany obecně bohaté zkušenosti, ale sami bychom tak velký projekt nezvládli.
V průběhu téměř dvou let se postupně podařilo vytáhnout lidi ven a proudit jejich zájem. Nešlo o jeden letáček či jedno setkání, ale uskutečnily se desítky aktivit. Zejména plánovací setkání, ale také různé podpůrné akce jako byly výstavy, happeningy, divadelní představení, provoz venkovní kavárny v karavanu a podobně. Městská část zajišťovala zázemí v novém komunitním centru Plechárna a IPR programově vedl celý projekt.
Zapojovali se obyvatelé aktivně nebo to nechali na městské části?
Ano, lidé, a to nejen ti z vnitrobloku, přicházeli s nápady, pamětníci se dělili o své vzpomínky, případně i o historické fotografie. V současné době finišuje plánovací fáze, v nadcházejících měsících nás pak čeká debata o financování chystaných aktivit a schvalování samotného plánu revitalizace. To vše samozřejmě společně s hlavním městem Prahou, které je správcem většiny sídlištních ploch. První změny by měly nastat už v příštím roce, budou se týkat hlavně úprav zeleně.
Jaké jsou hlavní plusy projektu?
Vedle příslibu toho, že sídliště, anebo alespoň jeho část, prokoukne, využije svůj velký potenciál a bude se v něm příjemněji žít, vnímám jako hlavní plus už zmíněnou spolupráci s místními. To, co je se sídlištními lokalitami spojováno nejčastěji, je anonymita. A já jsem moc rád, že projekty jako Vybíralka, pomáhají překonávat i tento stereotyp. Lidé se totiž nesetkávali jen s námi, ale také mezi sebou, sousedé se mohli navzájem poznat, v podstatě se tak posílila a posiluje místní komunita, pocit sounáležitosti a zájem o okolí. Zejména v době, kdy se obrovská část osobních vazeb přetavuje do neživých světů sociálních sítí, to považuji za nesmírně důležité.
Podle vize IPR by teď měla vzniknout komunitní rada složená z obyvatel městské části, která bude vybírat příspěvky a z nich platit třeba zahradníka, je to reálné?
Vznik komunitních rad je zatím ve fázi vize, jejíž reálnost minimálně v tuto chvíli nedokážeme posoudit. Bude záležet na ochotě obyvatel. Městská část je otevřena je podpořit, ale určitě nechce a nebude nikoho k činnosti v radách nutit.
Jak jste se k projektu vlastně dostali, oslovili jste IPR?
Já i moji kolegové jsme takřka neustále v kontaktu s hlavním městem. A často právě kvůli snaze prosadit ten či onen projekt, zlepšení, úpravu, na které městská část buď nemá peníze, nebo zasahují mimo její pozemky. Dlouhodobě jsme poukazovali na stav našich sídlišť, žádali město, ať vyřeší poničené chodníky či zanedbanou zeleň v jemu svěřeném veřejném prostoru. A to, co se děje, je odpověď. Problematických sídlištních lokalit je v Praze hodně, jsem rád, že pro pilotní projekt jejich proměny magistrát zvolil právě náš vnitroblok. Je to jen první vlaštovka a vlastně jsme stále na začátku, ale pevně věřím, že se postupně podaří dosáhnout toho, aby Vybíralova a do budoucna i další obdobná místa v Praze 14 získala přívětivější tvář a otevřela se lidem.
Které další lokality máte vytipované?
Další rozvoj sídlištních lokalit, ať už našich nebo i jiných, se bude odvíjet od plánu revitalizace, které má hlavní město, respektive IPR, připravit. Neznamená to však, že bychom seděli se založenýma rukama a čekali, co z magistrátu, jak se říká, vypadne. V současnosti například probíhá revitalizace části břehu Kyjského rybníka, odkud mizí náletová zeleň, tedy keře a další dřeviny v havarijním stavu či nefunkční plot. Bude také upraven terén a odstraněny černé skládky.
Díky této úpravě se mimo jiné rozšíří i možnost procházek kolem rybníku. Novou tvář nyní získává také okolí výstupu ze stanice metra Hloubětín ve směru k Havaně. Tamní svah už nehyzdí letitý skalník, který byl ve špatném stavu, ani neuspořádané keříky planých růží. Místo budou zdobit nové rostliny, například třezalka nebo levandule. Podobně se bude proměňovat centrum Jahodnice, máme přichystány revitalizace vnitrobloků na Černém Mostě 2 či diskusi nad dalším směřováním Hutí.
Praha 14 chce u Kyjského rybníka vybudovat koupaliště s přirozeným čištěním vody. Inspirovali jste se v Radotíně?
Radotínské přírodní koupaliště pro nás bylo určitou inspirací, ale především co se týká myšlenky jako takové. Biotop, který by měl jako součást celkové revitalizace území v okolí ulice Broumarská vzniknout, je odpovědí na dva dlouhodobé požadavky obyvatel, a to vybudovat v Praze 14 koupaliště a zachovat přírodní charakter okolí Kyjského rybníka. Je to vůbec první vize toho, jak území využít, která našla podporu napříč celým zastupitelstvem naší městské části.
Jak jste s projektem daleko?
V tuto chvíli jsme na začátku. Zastupitelé na svém posledním zasedání schválili studii, která počítá nejen s koupalištěm, ale i se zmíněnou revitalizací celého okolního prostoru. To, co máme teď v ruce, je v podstatě plán, jak má území v budoucnu vypadat. Nyní je na řadě zpracování předprojektové a projektové přípravy, následovat pak bude samozřejmě i územní řízení, stavební povolení a nesmíme zapomenout ani na potřebné průzkumy, jako je například průzkum archeologický a hydrologický, jejichž výsledky budou mít zásadní vliv na výslednou podobu projektu. Celková proměna území bude otázkou několika následujících let
Jaké jsou odhadované náklady?
Výši nákladů v tuto chvíli nedokážeme předjímat. Výsledná cena projektu a jeho realizace se odvine od výsledků budoucích výběrových řízení. Nyní můžeme říci pouze to, že revitalizace celého území kolem Kyjského rybníka, tedy nejen vybudování biotopu, vyšplhá k desítkám milionů korun. Věříme, že se na pokrytí minimálně části budoucích nákladů podaří získat příspěvek. Ať už od hlavního města Prahy nebo z evropských fondů.
Máte už představu, jakou by například koupaliště mělo mít kapacitu?
Naše představa, vycházející ze studie, je v současnosti taková, že areál koupaliště pojme najednou až osm set osob. V návaznosti na biotop je při ulici Broumarská navrženo i nové parkoviště s dostatečnou kapacitou.
Prahu 14 čeká i další proměna veřejného prostoru, v lokalitě Na Čihadlech nad Rokytkou vznikne čtyřiadvacet metrů vysoká rozhledna od architekta Martina Rajniše, proč chcete mít na území městské části rozhlednu?
Chtělo by se odpovědět proč ne? Ale vážně, práce pana architekta Rajniše, který je ve svém oboru skutečně uznávaným odborníkem, si velmi vážím. A když se naskytla možnost spolupráce s ním, považoval jsem to, a samozřejmě nadále považuji, za skvělou příležitost. Od rozhledny si slibuji, že bude novou, neokoukanou a zajímavou dominantou Prahy 14, cílem procházek nejen pro místní obyvatele, ale i pro návštěvníky naší městské části.
Bude se radnice na výstavbě finančně podílet?
Výstavba rozhledny je zajišťována ve spolupráci a na náklady společnosti Landia Management, která realizovala obytnou zástavbu v přilehlé lokalitě Rajský vrch. Městská část rozhlednu následně převezme do svého vlastnictví a správy, současně zajistí úpravu jejího okolí a také postupnou revitalizaci navazujícího území a cest.
Kdy by se mělo začít stavět a kdy čekáte, že se rozhledna otevře veřejnosti?
V současnosti se ladí detaily, co se týká konečné podoby projektu, respektive podoby úpravy okolí rozhledny. Pokud vše půjde dobře, očekávám, že se s výstavbou začne v první polovině příštího roku, hotovo by podle dosavadních informací mělo být na podzim 2017.
Podle některých kritiků připomíná tvarem sloní zadek, co myslíte vy?
Na břehu Kyjského rybníka stojí od roku 2014 artefakt nebo, řekněme, model rozhledny, na kterém architekti testovali konstrukční možnosti. Většina reakcí, které jsme na něj zaznamenali, byla pozitivní, ale samozřejmě se objevily i ty ne zrovna pochvalné. To je přirozené. Šlo o nový prvek ve veřejném prostoru a to že vyvolal diskuzi, je jedině dobře. Nejhorší by bylo, kdyby zůstal nepovšimnutý. Finální rozhledna bude vypadat přeci jen jinak a navíc původní projekt doznal ještě určitých úprav, takže věřím, že, jak říkáte „zadek", se bude v nové podobě líbit. Projekt je o to zajímavější, že počítá s využitím převážně přírodních materiálů. Dle mého soudu skvěle zapadne do okolí.
Jaké další rozvojové projekty městská část připravuje?
Rád bych připomněl generální rekonstrukci komunitního centra Plechárna, která byla dokončena letos v únoru a kde se konala i většina plánovacích setkání k projektu Vybíralka. Další komunitní centrum, jehož podoba vzešla z mezinárodní architektonické soutěže, je naplánováno také v Hloubětíně kousek od hloubětínského bazénu. Na jaře budeme otevírat komunitní kavárnu v nově zrekonstruovaném parku Pilské, která obdržela cenu hlavního města Prahy v soutěži Český energetický a ekologický projekt. Dále je v přípravě například parkourové hřiště na Černém Mostě, na Jahodnici se pak, pokud vše bude postupovat podle plánu, otevře od září 2017 zcela nová mateřská škola.
Praha 14 se pustila na pražské poměry do ojedinělého občanského experimentu na sídlišti Vybíralova. Občany zapojila do plánování přeměny podoby sídliště, měli o to lidé zájem?
Předně je třeba uvést, že plánovaná revitalizace vnitrobloku Vybíralova není jen akcí Prahy 14. Sídlištěm se prolínají vlastnické vztahy městské části, hlavního města, firem i soukromých osob. Aby změna byla úspěšná, je potřeba spolupráce všech dotčených. V tomto případě se nám podařilo dohodnout spolupráci a podporu rady hlavního města a hlavně Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR), který má na základě tohoto pilotního projektu vytvořit celoměstský plán proměny sídlištních lokalit. Praha 14 má se setkáváním a otevřenými diskuzemi s občany obecně bohaté zkušenosti, ale sami bychom tak velký projekt nezvládli.
V průběhu téměř dvou let se postupně podařilo vytáhnout lidi ven a proudit jejich zájem. Nešlo o jeden letáček či jedno setkání, ale uskutečnily se desítky aktivit. Zejména plánovací setkání, ale také různé podpůrné akce jako byly výstavy, happeningy, divadelní představení, provoz venkovní kavárny v karavanu a podobně. Městská část zajišťovala zázemí v novém komunitním centru Plechárna a IPR programově vedl celý projekt.
Ano, lidé, a to nejen ti z vnitrobloku, přicházeli s nápady, pamětníci se dělili o své vzpomínky, případně i o historické fotografie. V současné době finišuje plánovací fáze, v nadcházejících měsících nás pak čeká debata o financování chystaných aktivit a schvalování samotného plánu revitalizace. To vše samozřejmě společně s hlavním městem Prahou, které je správcem většiny sídlištních ploch. První změny by měly nastat už v příštím roce, budou se týkat hlavně úprav zeleně.
Vedle příslibu toho, že sídliště, anebo alespoň jeho část, prokoukne, využije svůj velký potenciál a bude se v něm příjemněji žít, vnímám jako hlavní plus už zmíněnou spolupráci s místními. To, co je se sídlištními lokalitami spojováno nejčastěji, je anonymita. A já jsem moc rád, že projekty jako Vybíralka, pomáhají překonávat i tento stereotyp. Lidé se totiž nesetkávali jen s námi, ale také mezi sebou, sousedé se mohli navzájem poznat, v podstatě se tak posílila a posiluje místní komunita, pocit sounáležitosti a zájem o okolí. Zejména v době, kdy se obrovská část osobních vazeb přetavuje do neživých světů sociálních sítí, to považuji za nesmírně důležité.
Vznik komunitních rad je zatím ve fázi vize, jejíž reálnost minimálně v tuto chvíli nedokážeme posoudit. Bude záležet na ochotě obyvatel. Městská část je otevřena je podpořit, ale určitě nechce a nebude nikoho k činnosti v radách nutit.
Já i moji kolegové jsme takřka neustále v kontaktu s hlavním městem. A často právě kvůli snaze prosadit ten či onen projekt, zlepšení, úpravu, na které městská část buď nemá peníze, nebo zasahují mimo její pozemky. Dlouhodobě jsme poukazovali na stav našich sídlišť, žádali město, ať vyřeší poničené chodníky či zanedbanou zeleň v jemu svěřeném veřejném prostoru. A to, co se děje, je odpověď. Problematických sídlištních lokalit je v Praze hodně, jsem rád, že pro pilotní projekt jejich proměny magistrát zvolil právě náš vnitroblok. Je to jen první vlaštovka a vlastně jsme stále na začátku, ale pevně věřím, že se postupně podaří dosáhnout toho, aby Vybíralova a do budoucna i další obdobná místa v Praze 14 získala přívětivější tvář a otevřela se lidem.
Další rozvoj sídlištních lokalit, ať už našich nebo i jiných, se bude odvíjet od plánu revitalizace, které má hlavní město, respektive IPR, připravit. Neznamená to však, že bychom seděli se založenýma rukama a čekali, co z magistrátu, jak se říká, vypadne. V současnosti například probíhá revitalizace části břehu Kyjského rybníka, odkud mizí náletová zeleň, tedy keře a další dřeviny v havarijním stavu či nefunkční plot. Bude také upraven terén a odstraněny černé skládky.
Díky této úpravě se mimo jiné rozšíří i možnost procházek kolem rybníku. Novou tvář nyní získává také okolí výstupu ze stanice metra Hloubětín ve směru k Havaně. Tamní svah už nehyzdí letitý skalník, který byl ve špatném stavu, ani neuspořádané keříky planých růží. Místo budou zdobit nové rostliny, například třezalka nebo levandule. Podobně se bude proměňovat centrum Jahodnice, máme přichystány revitalizace vnitrobloků na Černém Mostě 2 či diskusi nad dalším směřováním Hutí.
Radotínské přírodní koupaliště pro nás bylo určitou inspirací, ale především co se týká myšlenky jako takové. Biotop, který by měl jako součást celkové revitalizace území v okolí ulice Broumarská vzniknout, je odpovědí na dva dlouhodobé požadavky obyvatel, a to vybudovat v Praze 14 koupaliště a zachovat přírodní charakter okolí Kyjského rybníka. Je to vůbec první vize toho, jak území využít, která našla podporu napříč celým zastupitelstvem naší městské části.
V tuto chvíli jsme na začátku. Zastupitelé na svém posledním zasedání schválili studii, která počítá nejen s koupalištěm, ale i se zmíněnou revitalizací celého okolního prostoru. To, co máme teď v ruce, je v podstatě plán, jak má území v budoucnu vypadat. Nyní je na řadě zpracování předprojektové a projektové přípravy, následovat pak bude samozřejmě i územní řízení, stavební povolení a nesmíme zapomenout ani na potřebné průzkumy, jako je například průzkum archeologický a hydrologický, jejichž výsledky budou mít zásadní vliv na výslednou podobu projektu. Celková proměna území bude otázkou několika následujících let.
Výši nákladů v tuto chvíli nedokážeme předjímat. Výsledná cena projektu a jeho realizace se odvine od výsledků budoucích výběrových řízení. Nyní můžeme říci pouze to, že revitalizace celého území kolem Kyjského rybníka, tedy nejen vybudování biotopu, vyšplhá k desítkám milionů korun. Věříme, že se na pokrytí minimálně části budoucích nákladů podaří získat příspěvek. Ať už od hlavního města Prahy nebo z evropských fondů.
Naše představa, vycházející ze studie, je v současnosti taková, že areál koupaliště pojme najednou až osm set osob. V návaznosti na biotop je při ulici Broumarská navrženo i nové parkoviště s dostatečnou kapacitou.
Chtělo by se odpovědět proč ne? Ale vážně, práce pana architekta Rajniše, který je ve svém oboru skutečně uznávaným odborníkem, si velmi vážím. A když se naskytla možnost spolupráce s ním, považoval jsem to, a samozřejmě nadále považuji, za skvělou příležitost. Od rozhledny si slibuji, že bude novou, neokoukanou a zajímavou dominantou Prahy 14, cílem procházek nejen pro místní obyvatele, ale i pro návštěvníky naší městské části.
Výstavba rozhledny je zajišťována ve spolupráci a na náklady společnosti Landia Management, která realizovala obytnou zástavbu v přilehlé lokalitě Rajský vrch. Městská část rozhlednu následně převezme do svého vlastnictví a správy, současně zajistí úpravu jejího okolí a také postupnou revitalizaci navazujícího území a cest.
V současnosti se ladí detaily, co se týká konečné podoby projektu, respektive podoby úpravy okolí rozhledny. Pokud vše půjde dobře, očekávám, že se s výstavbou začne v první polovině příštího roku, hotovo by podle dosavadních informací mělo být na podzim 2017.
Na břehu Kyjského rybníka stojí od roku 2014 artefakt nebo, řekněme, model rozhledny, na kterém architekti testovali konstrukční možnosti. Většina reakcí, které jsme na něj zaznamenali, byla pozitivní, ale samozřejmě se objevily i ty ne zrovna pochvalné. To je přirozené. Šlo o nový prvek ve veřejném prostoru a to že vyvolal diskuzi, je jedině dobře. Nejhorší by bylo, kdyby zůstal nepovšimnutý. Finální rozhledna bude vypadat přeci jen jinak a navíc původní projekt doznal ještě určitých úprav, takže věřím, že, jak říkáte „zadek“, se bude v nové podobě líbit. Projekt je o to zajímavější, že počítá s využitím převážně přírodních materiálů. Dle mého soudu skvěle zapadne do okolí.
Rád bych připomněl generální rekonstrukci komunitního centra Plechárna, která byla dokončena letos v únoru a kde se konala i většina plánovacích setkání k projektu Vybíralka. Další komunitní centrum, jehož podoba vzešla z mezinárodní architektonické soutěže, je naplánováno také v Hloubětíně kousek od hloubětínského bazénu. Na jaře budeme otevírat komunitní kavárnu v nově zrekonstruovaném parku Pilské, která obdržela cenu hlavního města Prahy v soutěži Český energetický a ekologický projekt. Dále je v přípravě například parkourové hřiště na Černém Mostě, na Jahodnici se pak, pokud vše bude postupovat podle plánu, otevře od září 2017 zcela nová mateřská škola.
