Jak dlouho na Gymnáziu Jana Keplera působíte?
Jsem zde už takovým reliktem. Na Gymnázium Jana Keplera jsem nastoupil v roce 1978 a od roku 1990 jsem zde ředitelem.
Co řeknete svým studentům na začátku školního roku?
Chtěl bych mluvit o tom, co se nám povedlo a co se tu za poslední léta změnilo. Samostatným tématem bude i takové zamyšlení respektive srovnání dvou rovin – chtěl bych zmínit úspěchy našich studentů, podpořit jejich cílevědomost a prohloubit v nich pocit zodpovědnosti. Na druhou stranu budu muset připomenout, že vedle cílevědomosti a píle se může v našem okolí vyskytovat i šlendrián.
Můžete být konkrétní?
Naši studenti si mohou například vybírat z mnoha desítek předmětů a seminářů a volit si obtížnost vyučovaných předmětů. Jen zlomek si vybírá tu nejlehčí úroveň. Naši studenti dosáhli v poslední době řady pozoruhodných úspěchů a výsledků. Já v nich opravdu cítím jejich cílevědomost a snahu něco dokázat. Na druhou stranu se však budu muset zmínit, že nám měla jedna vysoutěžená firma přes prázdniny zrekonstruovat šatny. A bohužel v termínu se tak nestalo a budeme se muset s tím nějak popasovat a řešit to až průběhu školního roku. Bude to zkrátka takový kontrast: věci se dají dělat dobře, poctivě a s nadšením anebo také ne.
Začíná nový školní rok a nejen v médiích opět rezonuje ze všech možných úhlů téma platů učitelů. Jak tomu je na vašem gymnáziu? Máte dostatek kvalitních pedagogů, které jste schopni zaplatit?
U nás máme dostatek kvalitních pedagogů, ale adekvátně ocenit je nedokážeme. Ani ten přislíbený nárůst platů o pár procent, ke kterému dojde nyní od září, na tom nic nezmění, ačkoliv samozřejmě bohudík i za to málo navíc. Otřepanou pravdou tak stále zůstává, že učitelé jsou nejhůře placení vysokoškoláci v zemi. Do školství se v poměru k HDP dává velmi málo peněz a mezi nejvyspělejšími ekonomikami v rámci zemí OECD je tento poměr snad úplně nejnižší.
Letos na podzim se v bravách TOP 09 ucházíte o křeslo v Senátu. Pokud ve volbách uspějete, co uděláte pro zlepšení situace ve školství?
Vzhledem k mé profesi je logické, že školství pro mne bude v případě zvolení do Senátu stěžejní téma. Jsem nešťastný z novely školského zákona. Zavedení povinného posledního roku v mateřské škole, povinné přijímačky i na školy, které to nevyžadují nebo povinná maturita z matematiky a tak dále. To jsou věci, nad kterými zůstává rozum stát a úplně mě to vytáčí. To jsou povinnosti, které jsou zcela zbytečné a kontraproduktivní a do nich je potřeba se „pustit“.
Pokud budete zvolen, opustíte křeslo ředitele školy nebo své povinnosti skloubíte s prací v Senátu?
Kontakt s realitou je nutný a řadě lidí, kteří o něčem rozhodují, chybí. Proto v případě zvolení bych rád alespoň rok či dva obě role zvládal paralelně. Ale jsem si vědom, že to bude náročné a během té době bych rád nalezl svého nástupce a ředitelskou židli mu předal.
Jiří Štefek
