Popov: Alarmující nezájem o EU
O konání květnových voleb do Evropského parlamentu ví podle nejnovějšího průzkumu CVVM zhruba 63% dotázaných občanů a z nich pouze 37% o tom neví. Lze se proto domnívat, že informovanost o tom, že se volby konají je celkem dobrá, to ovšem ještě negarantuje, že k urnám přijde dostatečné množství občanů a projeví tak svůj zájem o EU, resp. vyjádří alespoň tímto způsobem veřejně svůj názor. Například zájem občanů ČR o volby je poměrně nízký. Pouze necelá čtvrtina (23 %) dotázaných uvedla, že se o volby do Evropského parlamentu (EP) zajímá. Nezájem o evropské volby deklarovaly až tři čtvrtiny (76 %) oslovených a z toho 36 % dotázaných se o volby do EP „rozhodně" nezajímá. Současně někteří bohužel nevěděli, kdy se volby uskuteční (23. a 24. května 2014) Jestliže se podíváme do minulosti, tak v roce 2009 byl zájem pouze o šest procent větší. Ochotu jít letos volit oznámila podle průzkumu třetina potenciálních voličů (34 %) a naopak neochotu uvedla rovná polovina (50 %) dotázaných. Přestože v roce 2009 byla deklarovaná účast rovněž o šest procent vyšší než letos, ve skutečnosti šlo volit své zástupce do Evropského parlamentu jen 28,2 % našich voličů.
Druhý březnový (2014) průzkum se zabýval důvěrou našich občanů k našim institucím. Průzkum konstatuje, že „výrazně převažující důvěře se těší armáda (59% důvěřujících - 32% nedůvěřujících) a rozhlasové stanice (55% důvěřujících - 41% nedůvěřujících). Výraznější převis podílu nedůvěřujících je u bank (42% důvěřujících - 53% nedůvěřujících) a tisku (42% důvěřujících - 55% nedůvěřujících). Jako nejméně důvěryhodné instituce ze všech zkoumaných se respondentům jevily církve, kterým svou nedůvěru vyjádřily téměř dvě třetiny respondentů, důvěru pak čtvrtina dotázaných (26% důvěřujících - 65% nedůvěřujících)."
Jedním z důvodu nedůvěry obecně k EU je kombinace několika faktorů: nezájmu občanů o toto společenství, nepřístupnost nebo komplikovanost informací o EU a o činnosti jejich orgánů, negativní kampaně některých politických stran nebo politicky činných významných osobností, mála snaha stávající vlády vysvětlovat pozitivní přínosy EU pro ČR, neodborná nebo nedostatečná komunikace a jednání kompetentních osob s orgány EU a tím neschopnost plně využívat výhod plynoucích z členství v EU.
Domnívám se, že by bylo vhodné tuto situaci změnit, a to minimálně formou kontaktních kampaní, které by neměly být časově omezeny pouze volbami do evropského parlamentu, a které by „vzdělávaly“ a/nebo otevíraly větší prostor pro věřenou diskusi.
Brusel je blíž než si myslíme!