Pražané v době Karla IV. parky nepotřebovali. Proč také, když příroda začínala na Můstku. Teprve později, když se město rozrůstalo, pocítili Pražané potřebu přírody. Zvláště v 19. století, kdy výlet do přírody, např. do Chuchle, byl celodenním podnikem, vznikla u bohatších měšťanů potřeba mít přírodu ve městě a podobně jako šlechta si založit parky. A to je důvod dnešních parků i v Praze 2. Byla pro ně využita také některá náměstí, která pozbyla funkci tržiště (Dobytčí trh). Funkce parků byla tehdy hlavně okrasná, a tato okrasa města sloužila ke kultivovanému odpočinku Pražanů. Lidé zde korzovali, bavili se spolu, děti si hrály a v neděli zde hrávala vojenská nebo civilní hudba. Volné pobýhání psů, natož jejich venčení bylo nemyslitelné.
Dnešní Pražané parky jako náhradu přírody tolik nepociťují. Mohou si kdykoliv pohodlně zajet autem nebo veřejnou dopravou do přírodou oplývajícího okolí Prahy. A tak parky začínají sloužit mnohým jiným účelům. Především jako venčiště psů. Ještě štěstí, že část exkrementů odnesou na šatech ti, kteří se rádi válí ve městě po zemi. Na obojí není hezký pohled, stejně jako na party zanedbaných individuí posedávajících na lavičkách a občerstvujících se krabicovým vínem. Často jsou parky používány k pořádání všelijakých trhů, komerčních výstav, hudebních vystoupení nebo propagačních akcí s nemalým negativním dopadem na jejich stav.
A tak se zeptám: Nebylo by od věci některé parkové úpravy především na náměstích znovu přeměnit na středověká tržiště se vším všudy, včetně vystoupení kejklířů? Vím, Pražané jsou konzervativní a podobné rychlé změny odmítají. Ukázalo se to při archektonické studii náměstí Míru, kdy varianta "les na volné ploše bez trávníků" byla veřejností striktně odmítnuta. Ale to bylo před dvaceti lety!
PhDr. Zdeněk Lochmann, místopředseda klubu zastupitelů TOP 09 Praha 2
