Lídrem TOP 09 v Praze je Karel Schwarzenberg

V rodném listě mám zapsáno datum narození 21.2.1980 v menším městě na moravsko-slovenském pomezí ve Slavičíně. Vyrůstal jsem v malé valašské obci Vysoké Pole, spolu s rodiči a dvěma sestrami. Po základní škole mě oslovilo studovat církevní gymnázium a dodnes toho rozhodnutí nelituji, i když přiznávám, že léta trávená na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži nebyla vždy jednoduchá. Ostatně jako mnoho jiných průvodních jevů dospívání ...

Již na gymnáziu mne uhranulo právo, studoval jsem různé tehdy přijímané zákony a zajímal se o veřejný život. S kolegy založil také studentský parlament, podílel se na vydávání studentského časopisu a zpíval bas ve studentském sboru. Po maturitě v r. 1998 mé další studium pochopitelně vedlo na práva, kdy jsem byl přijat na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Od té doby žiji v Praze. Při studiu práv jsem absolvoval několik studijních pobytů v zahraničí a také studoval obor teologické nauky na Katolické teologické fakultě UK, jenž jsem ovšem nedostudoval. Právnickou fakultu jsem absolvoval v roce 2003 a doktorát práv z oboru veřejného práva (ústavní a správní právo) získal v r. 2004. Od roku 2003 jsem vykonával koncipientskou praxi. Advokátní zkoušky jsem složil úspěšně v dubnu 2007 a od té doby vykonávám profesi advokáta v samostatné advokátní praxi. 

Po vstupu ČR do EU jsem měl možnost se na období jednoho roku stát vedoucím poslanecké kanceláře poslance Evropského parlamentu (od července 2004 do května 2005), následně byl poradcem poslankyně Evropského parlamentu (od června 2005 do června 2007) a jmenován členem expertní komise Úřadu vlády ČR pro otázky EU (od září 2005 do 31.12.2006). Od roku 2008 do září 2010 jsem se rovněž věnoval lektorské činnosti, v oboru veřejného práva pro zastupitele a představitele samospráv (Sdružení místních samospráv ČR). Od roku 2010 jsem přednášel základy práva a autorské právo na Univerzitě T. Bati ve Zlíně a Filmové škole Zlín.

Považoval jsem za důležité zapojit se do rozvoje obce, kde jsem vyrůstal. V roce 2002 jsem byl zvolen členem zastupitelstva obce Vysoké Pole a následně i od r. 2004 byl zvolen místostarostou této obce. Funkci místostarosty jsem vykonával po opakovaném zvolení až do června 2009. 

V květnu 2010 mne voliči zvolili poslancem Parlamentu ČR a v červenci mne Poslanecká sněmovna zvolila předsedou Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, když tuto funkci jsem vykonával až do prosince 2012. V prosinci 2012 jsem byl zvolen předsedou Ústavněprávního výboru PSP ČR a tuto funkci zastával až do rozpuštění dolní komory zákonodárného sboru na konci srpna 2013.

Jsem otcem dvou dětí. 

Ve veřejném životě zastávám hodnoty liberálně - konzervativní politiky, šetrnosti, ať již k životnímu prostředí či ekonomickým zdrojům, a také podpoře a rozvoji právního státu. Jsem zastáncem pořadí hodnot: rodina - obec - stát, za nejdůležitější shledávám svobodu jednotlivce a jeho odpovědnost za vlastní život a budoucnost. Stát má zasahovat jen tam, kde se jednotlivec dostává do tíživé životní situace. Stát má garantovat občanům bezpečí, zajistit právní stát a dát pomocnou ruku v sociálně tíživých situacích lidského života. Jsem zastáncem zásady menšího státu a silnějších měst a obcí, principu subsidiarity, tedy pravidla řešit problémy veřejného zájmu na těch úrovních veřejné správy, jež jsou občanovi nejblíže. To platí bezesporu i pro úroveň evropskou. Evropa by měla zasahovat jen tam, kde národní státy nemohou určitou otázku řešit dostatečně efektivním způsobem.

Narodil jsem se 26. února 1953 v Praze a vyrůstal v hudební rodině. Vystudoval jsem klasickou filologii a češtinu na Filosofické fakultě University Karlovy (1978). Učil jsem latinu a řečtinu v Obvodním kulturním domě v Praze 6, od roku 1980 jsem spolupracoval jako externista na redakci Slovníku středověké latiny v českých zemích v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV, kam jsem během roku 1986 přešel do hlavního pracovního poměru. V letech 1990-91 jsem pracoval jako personalista na Ministerstvu zahraničních věcí, 1992-93 jsem byl předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, poté jsem pracoval jako jazykový redaktor a překladatel (např. C. Di Sante, Židovská modlitba, M. Nussbaumová, Křehkost dobra). V roce 1999 jsem se zapojil do práce Centra pro výzkum patristických, středověkých a renesančních textů, pro něž jsem přeložil a okomentoval devět z dvaceti knih Etymologií Isidora ze Sevilly, biskupa a církevního otce z 6.–7. stol. po Kr., což je historicky první encyklopedie shrnující tehdejší poznatky ze všech vědních oborů. 

Od roku 2002 do roku 2010 jsem se věnoval správě svých majetkových aktiv – řízení středně velké firmy LIGMET a. s. ve Středočeském kraji, jejímž hlavním předmětem činnosti je zpracování železného odpadu; tento podnik spolu s několika partnery rovněž vlastním. A abych při této činnosti zcela nezhloupl, překládal jsem si po večerech pozoruhodný spis Erasma Rotterdamského O výchově křesťanského vladaře (vyšlo roku 2009 v nakladatelství Občanský institut).

V roce 2010 jsem byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za TOP 09. Pracoval jsem ve Výboru pro bezpečnost (místopředseda), ve Stálé komisi pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (místopředseda) a Podvýboru pro reformu policie ČR a předsedal jsem Stálé komisi pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací (stručně zvané „Velké ucho“). A abych při této činnosti zcela nezhloupl, resp. vzhledem k pracovnímu zaměření zcela nepropadl paranoii, překládal jsem si po večerech zajímavou knihu německého profesora klasické filologie Thomase A. Szlezáka Zač vděčí Evropa Řekům (vyjde v nakladatelství OIKOYMENH v říjnu či listopadu 2013).

V letech 1990-97 jsem byl členem ODA, 1998-99 členem Strany konservativní smlouvy, od roku 2009 členem TOP 09.

Jsem ženatý, mám dvě dospělé, leč studující dcery ve věku 24 a 22 let.

Můj život rámuje a prolíná hudba, ovšem výhradně hudba klasická a většinou „stará“ – Monteverdi, Purcell, J. S. Bach, Mozart… Za 18. století se příliš nepouštím.

Rodina v které jsem prožila dětství byla katolická, konservativní a intelektuální. Z toho se  samozřejmě odvinuly  i hodnoty, které  ve mně pevně ukotvila. Přes matematické středoškolské vzdělání jsem nakonec, přes mnohé  kádrové těžkosti ,vystudovala  Fakultu dětského lékařství  a nastoupila vědeckou přípravu v Revmatologickém ústavu Praha.

Po  složení  I. a II. atestace  jsem pak pracovala  ve  FNKV  jako internista a revmatolog. Tyto odbornosti jsem dále provozovala i v soukromé ambulanci, kterou jsem v roce 1994

otevřela na Vinohradech. Většinu mých pacientů tvoří  senioři  s chronickými chorobami, proto jsem v rámci celoživotního vzdělávání  absolvovala ještě 4 semestry psychologie na

FPUK jako nedílnou součást péče o tuto skupinu  pacientů.

Do politiky jsem vstoupila okamžitě  se založením TOP09, protože její  ideové zaměření i osobnosti s ní spojené  kopírovaly  mé vlastní směřování  i  společenskou  objednávku  všech pravicově smýšlejících lidí. Do  parlamentních voleb 2010 jsem šla s plným  nasazením a s druhým  nejvyšším počtem  8000 preferenčních hlasů  zasedla v PSPČR.

V  PS PČR jsem pracovala v zahraničním výboru, výboru  sociálním, kde jsem vedla podvýbor pro pojistné systémy a podvýboru pro kulturu, podvýboru pro krajany a v neposlední řadě podvýboru pro myslivost. V průběhu  3 letého volebního období  jsem byla předkladatelkou jak  některých  zákonů, tak  pozměňovacích  návrhů. Spolupodílela jsem se i na zákoně o 3. Odboji, který ,spolu se zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi, považuji za mimořádný úspěch právě TOP09 a jejích poslanců. Přestože  jsem  se vždy snažila zachovávat  při hlasování  loajalitu  s  poslaneckým klubem TOP09,  mým  hlavním  kriteriem  bylo  a  je  vždy  mé  svědomí. Dlouhodobě se věnuji  několika  zásadním  tématům – finanční gramotnosti  ohrožených  skupin, mezigenerační  solidaritě  a  dlouhodobé  péči  s  akcentem  na  domácí hospicovou  a  paliativní  péči. Ta  mě  přivedla  i  k práci  v Maltézské  pomoci,  která  byla letos  24.6. 2013  oceněna  i  udělením  mi  Řádu  Maltézských  rytířů. K mnou  preferovaným  tématům  jsem  pořádala celou  řadu  veřejných  seminářů  na  půdě  poslanecké  sněmovny a  seznamuji  s nimi  veřejnost  i  prostřednictvím  sociálních  sítí.  Spolupráce  s  romským  sdružením  Buči  a  ZŠ pro sociálně znevýhodněné  děti  jen  dokresluje  mé  priority.

Ráda  bych  navázala  na již  dosažené  výsledky  i  rozpracované  kroky  a  pokusila  se  je v legislativním  procesu  dotáhnout,  nebo  alespoň  výrazně  posunout.

Mám   2  děti,  starší  dcera  již absolvovala  VŠ studia  ekonomického zaměření, mladší  syn studuje  práva. Ve  volném  čase  se  věnuji  především  kultuře – výtvarnému  umění,  jsem  členem  společnosti  pro  památky  UNESCO , sakrální  architektuře  a  vážné  hudbě. S rodinou žijeme  v rodinném  domku  na  Jarově  a na  víkendy  se  nejraději  přesunujeme do  Jizersko-horské  roubenky, která  nám  skýtá  mnoho  radosti  a  ještě  více  práce,  která  nám  dokonale  vyčistí  hlavu  a nabije  nás  pro  všední  dny.

František Laudát se narodil 13.3. 1960 v Ledči nad Sázavou. Prvních pět roků základní školy  absolvoval v nedalekém Rejčkově, kde žil. Zbylé čtyři roky již dojížděl do Ledče nad Sázavou. Tam v letech 1975 – 79  absolvoval místní gymnázium a byl přijat na Elektrotechnickou fakultu ČVUT Praha, specializace silnoproudá elektrotechnologie. Studium zakončil státní závěrečnou zkouškou  v roce 1984 a získal titul inženýra.  

     Po vysoké škole  nastoupil do Fyzikálního ústavu Československé akademie věd, kde pracoval až do května 1993. Zabýval se výzkumem  polovodičů  A3 B5.  V letech 1087 až 1993 paralelně  pracoval jako asistent na katedře  fyziky Stavební fakulty ČVUT, kde vyučoval  základní kurzy fyziky v 1. a 2. ročníku. 

     V roce 1993, po  krátkém angažmá na Ministerstvu dopravy ČR,  nastoupil  jako asistent náměstka primátora  na pražskou radnici. Tento post musel z důvodu střetu zájmů  opustit po komunálních volbách koncem roku  1994, když byl za ODS zvolen  zastupitelem hlavního města Prahy.  V lednu 1995  byl městskou radou pověřen  a následně jmenován ředitelem  příspěvkové organizace Obecní dům,  kde se začínající rekonstrukce  dostala do vážných problémů. Tuto příspěvkovou a následně akciovou  společnost hlavního města řídil až do poloviny září 2006. 

     V roce 1993 ještě v pozici asistenta náměstka primátora se podílel na koncipování integrované  dopravy (pozdější ROPID), založení městské optické sítě (pozdější akciová společnost PRAGONET) a řešení  problémů při dokončování Strahovského automobilového  tunelu a prosazování dalších silničních staveb na území metropole. V dalších komunálních volbách  v roce 1998 byl opět zvolen zastupitelem hlavního města  za ODS.  Prahu v následujícím volebním období  zastupoval ve společnosti PRAGONET až do jejího prodeje  Deutche Telecom.  Na žádost primátora Kasla  v roce 1999 se stal členem představenstva Kongresového centra Praha, kde se do potíží dostala jeho rekonstrukce a dostavba  před  výročním zasedáním  MMF a SB v roce 2000.  V roce 2001 toto angažmá ukončil. V roli zastupitele HMP pomáhal městské radě  při dohledu nad různými dopravními stavbami – tunely Mrázovka, tramvaj Hlubočepy – Barrandov, Štěrboholská radiála apod. Část tohoto období vykonával funkci neuvolněného předsedy výboru dopravy.  Asi  šest roků byl řadovým členem  zastupitelstva MČ Praha 5.

     V roce 2002 byl  opět zvolen  členem pražského zastupitelstva. Po celé období pokračoval ve funkci neuvolněného předsedy  výboru dopravy.  V roce  2006 byl za ODS zvolen poslancem parlamentu  ČR. Pracoval jako řadový poslanec  v sociálním a petičním výboru.  Po část období byl předsedou podvýboru pro penzijní reformu. Dopravě se věnoval pouze jako člen  podvýboru pro dopravu.

     V polovině roku 2009 po 18.5 letech vystoupil z ODS a stal se v zakládajícím členem  pražské TOP 09.  V listopadu 2009 se stal předsedou  krajské organizace. Funkci vykonával do září 2013.  V květnu  2010 byl za TOP 09 zvolen poslancem parlamentu  ČR . Do rozpuštění Sněmovny  vykonával funkci  místopředsedy  poslaneckého klubu a byl místopředsedou hospodářského výboru a členem výboru rozpočtového, kontrolního a petičního.  V této době byl  předsedou expertní komise  Průmysl a doprava TOP 09 a následně  Doprava. 

     František Laudát  je autorem  a spoluautorem několika  odborných článků  z éry jeho  působení  v ČSAV, autorem  průvodce Obecním domem, autorem publikace Dopravní stavby roku a Stavby roku, spoluautorem několika dalších publikací, řady článků atd. Za film Poselství pražských věží  získal cenu novinářů Prix non pereant, za kulturní počiny a celkový provoz Obecního domu držitelem ceny Rudolfa II. 

     František  Laudát je předsedou Sdružení na podporu výstavby Pražského okruhu, členem vedení  Společnosti silničních staveb a působí v dalších dvou o.p.s.

    V současnosti působí jako  odborný konzultant  komunálních dopravních staveb  a územního plánování pro privátní inženýrskou společnost a právní kancelář . Od poloviny roku 2011 je členem výkonného výboru Státního fondu  dopravní infrastruktury.

     Mezi  hlavní koníčky Františka Laudáta  kromě klasické hudby a  dokumentární filmové tvorby  patří vysokohorská turistika a lyžování. 

Narodila jsem se 2. října 1984 v Litomyšli - rodičům Miroslavu Adamovi a Zlatě Adamové, mám dva mladší sourozence – bratra Martina (1989), sestru Danielu (1997).

Absolvovala jsem Gymnázium ve Svitavách (osmileté gymnázium), během gymnazijních let jsem se věnovala především zpěvu (byla jsem členkou pěveckého sboru Iuventus Svitavy) a politologii (byla jsem členkou Klubu mladých Evropanů). Do Prahy jsem se přestěhovala v roce 2005.

Po středoškolském studiu jsem začala pracovat ve společnosti T-Mobile Czech republic a zároveň studovat. Od roku 2005 jsem započala studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor Andragogika a personální řízení, absolvovala jsem v roce 2008 bakalářskou prací na téma Zaměstnavatelnost zdravotně postižených občanů a získala titul Bc.

Následně jsem od roku 2009 studovala na Českém vysokém učení technickém obor Ekonomie a management v průmyslu (dálkové studium), absolvovala jsem diplomovou prací na téma Diversity management a v roce 2011 získala titul Ing.

Ve společnosti T-Mobile jsem pracovala téměř 4 roky, postupně na třech pozicích, především však v obchodním oddělení.

Po ukončení bakalářského studia jsem pracovala nejdříve v personálních agenturách (Hays a Robert Half) avšak vzhledem k ekonomické krizi a dopadu na tento obor jsem se rozhodla věnovat vzdělávání a  to jako Specialista projektů v malé vzdělávací agentuře  - Pragoeduca Demos group. Věnovala jsem se i obchodní činnosti v oblasti služeb jako OSVČ.

V létě roku 2009 jsem vstoupila do politické strany TOP 09. Do té doby jsem se aktivně politicky neangažovala. Zpočátku jsem se věnovala především personální práci v rámci regionální organizace TOP 09 Praha 8. 

V komunálních volbách na podzim roku 2010 jsem se ze třetího místa na kandidátce pro oblast Bohnic dostala do Zastupitelstva Městské části Praha 8. Byla jsem zvolena do Rady MČ Praha 8 jakožto uvolněná radní a od počátku jsem měla ve své gesci sociální oblast a protidrogovou prevenci. Následně po odstoupení kolegy Michala Šustra se má gesce rozšířila o oblast evropských fondů (od května 2012).

V květnu 2012 jsem byla zvolena předsedkyní regionální organizace TOP 09 Praha 8, tento post jsem v dubnu 2013 obhájila. Od září 2013 jsem rovněž členkou předsednictva TOP 09 Praha.

Mezi mé největší úspěchy v komunální politice na MČ Praha 8 řadím v oblasti sociální zavedení terénní sociální práce jako nástroje prevence patologických jevů u dětí a mládeže, efektivní fungování sociálního bydlení pro rodiny s dětmi (snížení počtu dlužníků v sociálních bytech díky efektivnější sociální práci), podporu neziskového sektoru při tvorbě nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. V roce 2014 bude zřízen azylový dům pro osoby ohrožené bezdomovectvím (kapacita cca 35 osob). V oblasti protidrogové prevence jsem pyšná na projekt Osmička proti rasismu a xenofobii pro 15 základních škol, ale i na další drobné projekty zaměřené na prevenci šikany, kyberšikany, drogových závislostí a poruch příjmu potravy. V oblasti evropských fondů se za dobu mého působení podařilo získat dotace v celkové výši 180 mil. Kč pro MČ Praha 8, především na projekty snížení energetické náročnosti budov (školy, kulturní dům), podpora projektu na transparentní fungování úřadu, zvýšení informovanosti občanů (vč. open data) a zavedení projektového řízení na úřadě MČ. Dále pak projekt na podporu integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžné výuky na základních školách. 

Jsem svobodná, bezdětná a bez vyznání.

Hovořím plynně anglicky, studuji španělštinu.

Ve volném čase se věnuji především sportu (nejvíce běhu, účastním se pravidelně amatérských závodů v půlmaratonu, ale absolvovala jsem rovněž maraton), cestování a kultuře (ráda navštěvuji výstavy, koncerty, filmové festivaly apod.). 

Významnou součástí mého života je i dobrovolnická práce. Věnuji se jak mezinárodnímu dobrovolnictví (pracovní „workcampy“ v dětských domovech v Arménii a Maroku, pracovala jsem s postiženými lidmi v Srbsku a absolvovala environmentální projekt ve Skotsku), tak dobrovolnické práci s dětmi v České republice (spoluorganizuji dětské tábory a akce pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí).

Narodil jsem se v roce 1976 na Vysočině, ale v podstatě celý svůj aktivní život jsem prožil v Praze.  Mé dětství a dospívání je spojeno s okolím Žďáru nad Sázavou. Sametová revoluce mě zastihla v posledním ročníku základní školy, po ní jsem se vyučil elektrikářem. Tři roky jsem pracoval jako elektromechanik ve ŽĎASu. Pracovní doba na klasické "píchačky", třísměnný provoz, každé ráno parťákovi pro svačinu… prostě jedinečná škola života.  Během této doby jsem si dálkově doplnil maturitu a následně uspěl v přijímacích zkouškách na Jabok – vyšší odbornou školu sociální práce a teologie. V dvaceti letech jsem se tedy přestěhoval do Prahy. Současně s Jabokem jsem vystudoval bakalářský obor sociální práce a teologie na Evangelické teologické fakultě UK. Již během studií jsem se stal aktivním členem Společnosti pro studium sekt a nových náboženských hnutí. O problematice rizik nových náboženských hnutí jsem uskutečnil desítky přednášek na základních a středních školách ať už pod hlavičkou zmíněného občanského sdružení nebo Nadace Charty 77, s kterou jsem po dva roky v této oblasti spolupracoval.
Po studiích jsem pracoval v nakladatelství Academia, během následujících let jsem si doplnil své vzdělání magisterským studiem na Katolické fakultě UK. Deset jsem působil v několika nakladatelských a vydavatelských domech a knižní distribuci především na pozici vedoucích obchodních týmů. 

Několikrát jsem v Praze stěhoval, poznal jsem život na Praze 6, Praze 2, v Braníku a před sedmi lety jsem se definitivně usídlil na Libuši. V roce 2010 jsem se stal lídrem kandidátní listiny „Top 09 a nezávislí kandidáti“ v komunálních volbách. Spolu se mnou byli na kandidátce aktivní občané naší městské části, zástupci neziskového sektoru. Zvítězili jsme se ziskem více než 35 %. Byl jsem zastupitelstvem zvolen do funkce starosty a jsem jediným uvolněným zastupitelem. Strastí je v této desetitisícové městské části více než dost: chybějící technická vybavenost v podobě definitivních povrchů komunikací a chodníků, plánovaná nadměrná výstavba na rozvojových plochách a zahušťování sídlišť bez návazné technické vybavenosti, nadměrná doprava, velké množství kasin a heren, negativní jevy navázané na asijskou tržnici Sapa a další. Zejména poslední specifikum Libuše a Písnice mě přivedlo zpět k mému studiu sociální práce a podpory všemožných aktivit zaměřujících se na integraci cizinců. Jsem členem správní rady Integračního centra Praha, o. p. s.

Spolu s ženou Jitkou vychováváme dva syny, Vojtěcha a Filipa. Rodina vyplňuje můj veškerý volný čas, rádi rekreačně sportujeme a cestujeme po zajímavých místech v Čechách a na Moravě. Vzhledem k sedavému zaměstnání poslední dva roky aktivně běhám.

Občanům nabízím své zkušenosti jak z privátní sféry, tak z neziskového sektoru, zkušenosti s vedením kolektivu i s řešením každodenních starostí městské části, která se snaží být ke svým občanům maximálně vstřícná, aby se s ní mohli co nejvíce identifikovat.

Mgr. Martin Plíšek je náměstkem pro legislativu a právo na ministerstvu zdravotnictví.
Je zastupitel městské části Praha 4.
V TOP 09 zastává funkce předsedy regionální organizace TOP 09 v Praze 4. Je také členem předsednictva pražského krajského výboru TOP 09.
Martin Plíšek absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, je mu 38 let, je ženatý, má dvě dcery a mezi jeho zájmy patří historie, hudba a turistika.
Více informací na www.plisek.eu 

Narodila jsem se v roce 1955 v Praze. Po ukončení základní školy jsem studovala na gymnáziu v Praze 8. Po maturitě jsem byla přijata ke studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde jsem absolvovala v roce 1979.

Do prvního zaměstnání jsem nastoupila v témže roce, a to na obchodní úsek Československých aerolinií do oddělení smluv. V roce 1981 se mi narodil syn a v roce 1982 dcera. Do zaměstnání jsem nastoupila zpět roce 1983.

V roce 1986 jsem nastoupila do funkce vedoucí studijního oddělení rektorátu na Akademii múzických umění v Praze, a zde jsem byla zaměstnána do roku 1992. V této době již bylo možné po složení profesních zkoušek začít vykonávat práci samostatného právníka. Absolvovala jsem postgraduální studium se zaměřením na občanské a obchodní právo, v roce 1993 složila profesní zkoušky a od roku 1994 do současnosti pracuji jako samostatný advokát zapsaný v seznamu advokátů České advokátní komory.

Kromě studia, práce a péči o rodinu jsem vždy měla  a  mám zájem o veřejné dění, zapojovala jsem se do řady různých aktivit. V souvislosti se zaměstnáním jsem např. byla členkou týmu, který pracoval na první velké novele zákona o Vysokých školách, vedla jsem komisi, jejímž úkolem bylo zpracování podkladů pro tento předpis se zaměřením na vysoké umělecké školy a spolupracovala na sjednocování studijních plánů. 

Později jsem se stala členkou představenstva v nadaci se zaměřením na podporu a rozvoj středoevropské kultury a členkou jednoho ze senátů rozkladové komise ministra kultury.

Mimo pracovní činnost jsem od mládí byla zapojená i  v mnoha  dalších aktivitách. Řadu let jsem se věnovala sólovému i sborovému zpěvu, několik let jsem se podílela na organizaci práce s dětmi v dětských organizacích, zabývala jsem se různými druhy výtvarných činností. 

Vždy mě zajímala práce s lidmi, zejména tehdy pokud jsem mohla přispět svými znalostmi.

Několik let jsem spolupracovala s TV Nova, kde jsem se vyjadřovala k některým případům, které byly zveřejňovány v pořadu Na vlastní oči.

V průběhu své samostatné činnosti  jsem se specializovala na rodinné a občanské právo a mou snahou bylo získat možnost uplatnit lety nabyté zkušenosti tak, aby byla podporována rodina, zájmy dětí i seniorů, protože jsem přesvědčena, že zejména právní předpisy, ale i soudní praxe zaostává za vývojem ve společnosti. 

Podle mého názoru je třeba vytvářet takové podmínky, aby byla každému člověku dána jeho schopnostem odpovídající možnost vzdělávat se a tak získat svobodu, v tom správném smyslu slova, rozhodovat o vlastním životě. Jsem přesvědčena o nezbytnosti podpory občanských aktivit zejména v menších obcích a městech, kdy výsledkem by mělo být nejen zvýšení vědomí sounáležitosti, ale zvýšení vědomí odpovědnosti každého jedince za vlastní existenci.

Při vyrůstání na vesnici s počtem cca 1500 obyvatel jsem se naučil jak být nezávislý a uživit se bez jakékoli pomoci druhých a jak si vybudovat dostačující i příjemné zázemí, proto jsem zvolil v roce 2002 po základní škole v Liptále Střední průmyslovou školu Nábytkářskou v Bystřici pod Hostýnem, která mi otevřela rozhled v konstrukcích všeho druhu, vedení firmy jakékoli velikosti a podnikání. Zakončil jsem ji maturitou v roce 2006. Během školních let jsem se věnoval tanci ve folklorním souboru,fotbalu,volejbalu, florbalu, lyžování a snowboardingu. Vysokou školu jsem zvolil Univerzitu Palackého v Olomouci, obor tělovýchova a sport, původně tělocvik a výpočetní technika,ale tenhle obor je pro sedavé lidi a ten typ jsem v té době nebyl, tak jsem přestoupil. Na studium jsem si vydělával stavěním a výrobou přístřešků a pergol, organizováním veřejných akcí, festivalů a zábav, výukou dětí jízdy na snowboardu. Díky přestupu z jednoho oboru na druhý se mi studium zkomplikovalo a proto jsem prodlužoval o jeden rok a zároveň jsem dostal zajímavou nabídku ze Skotska, k vůli které jsem přerušil studium před dokončením bakaláře v roce 2010. Půl roku strávený v Glasgow jsem si uvědomil, jak věci můžou fungovat i úplně jinak a zrovna legálním způsobem to není. Já osobně jsem nic ilegálního nedělal, jen jsem se pohyboval mezi těmito lidmi. Plus další funkční informace z infrastruktury firem a podniků. Druhý půl rok první poloviny roku 2011 jsem si už na ostrovech naplánoval tak, že ho strávím ve státech, konkrétně v Texasu, kde jsem měl zázemí na farmě, zajištěné u lidí původem(třetí nebo čtvrtá generace) z Moravy, ke kterým jsem se dostal přes folklórní soubor. Dřív, než jsem se stačíl odstěhovat a rozlédnout se, měl jsem v Květnu 2011 nehodu na čtyřkolce, po které jsem strávil měsíc a půl v nemocnici v Austinu a po přeletu zpět do ČR půl roku v léčby a rehabilitace v Motole a Kladrubech. V Praze jsem nakonec i zůstal k vůli mnoha možnostem co nabízí větší město a po dvou měsících jsem se dostal díky organizaci CZEPA k Cirku la Putyka, která hledala do nového projektu vozíčkáře. Díky jejím známostem jsem dostal nabídku práce ve Scott sportu jako prodavač kde funguji ještě teď, zároveň i s Cirkem la Putyka.

Co se týče komunikace nebo práce na počítači (Microsoft all, internet, grafické editory, návrhářské 3D programy) jsem na pokročilé úrovni.

Jmenuji se Pavlina Hájková, narodila jsem se v roce 1961 do katolické rodiny v Praze – Podolí jako prostřední ze tří sourozenců. Otec pracoval jako vedoucí Matematického střediska v Československé Akademii věd, jako nestranník se v roce 1975 stal docentem v oboru Logika. Mimo jiné byl spoluautorem metody GUHA, metody systematického vyhledávání hypotéz. Matka původně pracovala jako vychovatelka v Ústavu pro nevidomé děti, odkud byla na začátku 60. let vyloučena s odůvodněním, že se hlásí ke katolické církvi. Ze stejného důvodu jí bylo znemožněno studium na vysoké škole. Oba rodiče mi byli vždy velkým příkladem. 

V roce 1980 jsem vystudovala gymnázium Ohradní v Praze 4 - Michli, kam jsem se dostala s obtížemi vzhledem k náboženskému a antikomunistickému smýšlení mých rodičů. Po střední škole jsem tři roky studovala Stavební fakultu na ČVUT, obor Systémové řízení v investiční výstavbě. Cítila jsem však své poslání jinde, proto jsem studium předčasně ukončila a nastoupila jako elév do Československého rozhlasu. V roce 1984 jsem začala studovat Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy, kterou jsem dokončila v roce 1989. Od téhož roku jsem  pracovala jako redaktorka v Českém rozhlasu, od roku 2003 jako redaktorka v tiskovém oddělení TV Nova. 

Od roku 2004 spolupracuji se senátorem Jaromírem Štětinou jako asistentka a tisková mluvčí. V letech 2006 – 2010 jsem zároveň pracovala jako tajemnice Dočasné komise Senátu pro posouzení ústavnosti KSČM a podílela se na vypracování Závěrečné zprávy, na základě které Senát vyslovil důvodné podezření, že KSČM porušuje Ústavu ČR.  

V roce 2006 jsem začala studovat vysokou školu Cevro institut, obor veřejná správa – právní specializace. Za svou bakalářskou práci s názvem Komunistický svaz mládeže jako příklad politického extremismu jsem dostala Ocenění  rektora za nejlepší  bakalářskou práci. V současné době budu obhajovat magisterskou práci s názvem Levicový extremismus a jeho nebezpečí pro demokracii. 

Během svého působení se senátorem Štětinou jsem se především věnovala problémům občanů Prahy 10. Po komunálních volbách v roce 2010 jsem se stala zastupitelkou na radnici v Praze 10, kde působím jako členka kontrolního výboru a dvou odborných komisí. Ve svém volebním obvodu spolupracuji s řadou občanských sdružení a snažím se především o zlepšení života obyvatel této městské části 

Nikdy jsem nebyla členkou jiné politické strany, do TOP 09 jsem po zralé úvaze vstoupila v roce 2010.

Okrajově se též věnuji literární tvorbě, v roce 2002 mi vyšla knížka Rusalka v nakladatelství Meander, v roce 2005 jsem se autorsky podílela na knize Výprava za českými čerty, která vyšla v nakladatelství Lidové noviny a v roce 2010  jsme s Jaromírem Štětinou připravili knihu rozhovorů s názvem Brutalita moci, kterou vydalo nakladatelství Portál. 

Jsem vdaná a mám dvě děti.

Můj životní příběh začíná v témže roce, kdy opustil tento svět největší masový vrah moderní doby Josif Vissarionovič Džugašvili Stalin a krátce po něm i první komunistický prezident Československa Klement Gottwald. Před sebou jsem měl 36 let života v režimu, který sám sebe nazýval beztřídní společností, realita života však byla hodně odlišná. První kaňka do mého „kádrového posudku“ ukápla již po pěti letech, kdy bolševik v rámci druhé vlny zúčtování s třídním nepřítelem umístil mého otce na sedm let do tzv. Ústavu nápravné výchovy (vězení v době totalitního režimu jakoby neexistovala). Dítě předškolního věku si naštěstí nelámalo hlavu tím, že tatínka vídalo jen jednou měsíčně za asistence „strejdy“ v podivné uniformě, a tak jsem návštěvy pankrácké věznice vnímal jako zcela běžnou součást rodinného života. 

Dětství jsem prožil na pražské Letné a jeho skoro každodenní součástí byla návštěva některého ze zdejších čtyř kin a také klukovský fotbálek na Letenské pláni. Nevynechal jsem ani žádný zápas milované Sparty, tehdy překřtěné na Spartak Praha Sokolovo. Závěr školních prázdnin roku šedesátéhoosmého byl nejen koncem mého dětství, ale i koncem naděje na demokratizaci režimu, která svitla s příchodem Pražského jara. Pláň na Letné se zaplnila okupačními tanky a jejich hlavně mířily i do oken gymnasia, kde jsem měl strávit čtyři roky studia. Měly to být roky prožité v ovzduší počínající „normalizace“, rozuměj: vyhazování lidí z práce i studia. Normalizace se stala osudnou i pro některé mé spolužáky, pro mne znamenala nedobrovolné přehodnocení studijních plánů. Představa o studiu žurnalistiky vzala brzy za své, neúspěšný pokus o přijetí ke studiu všeobecného lékařství měl svou logiku v podobě další skvrny v kádrovém posudku, totiž otci-emigrantovi.

Životním osudem se mi nakonec stala stomatologie. Během jejího studia pak soudruzi přístup k třídnímu nepříteli změnili, a světe div se, dokonce rudou pracovní knížku nabídli! Není pravda, že tahle nabídka nešla odmítnout, vstup mezi privilegované v „beztřídní“ společnosti však pochopitelně dával šanci na lepší pracovní uplatnění. Výhodou odmítnutí bylo, že po vesnickém zubaři soudruh nevyžadoval politickou a společenskou angažovanost a projevy loyality. Přesto mne nakonec fenomén politické angažovanosti dostihl, ovšem až ve zcela jiné době.

Nová doba nepřinesla jen zásadní změny celospolečenské, ale i mně osobně. Posledních dvacet let provozuji vlastní zubní praxi, kterou jsem, stejně jako později zubní laboratoř, vybudoval na pražských Vinohradech a před deseti lety jsem se stal Vinohradským občanem. Jako soukromý podnikatel ve zdravotnictví jsem si prožil veškeré peripetie reforem-nereforem našeho zdravotnictví, zejména pak v období panování socialistických ministrů v tomto resortu. Vznik nové politické strany TOP 09 se pro mne i proto stal v červenci 2009 impulsem k tomu, pokusit se přispět alespoň malým dílem ke splnění  nelehkého úkolu, který si dala tato strana do vínku, totiž k renesanci konzervativní politiky v Česku a zejména poptávky po ní.

Kandidatura do zastupitelstva Prahy 2 v komunálních volbách 2010 stála na počátku mého politického angažmá v barvách TOP 09 a pak už jen přicházela v rychlém sledu jedna výzva za druhou. Nejprve předseda opozičního klubu zastupitelů, po změně koalice zástupce starostky MČ Prahy 2 pro oblast kultury, od června letošního roku zástupce starostky pro hospodářskou politiku a současně už druhým rokem předseda komise Rady městské části pro tvorbu a kontrolu rozpočtu.

Kandidatura do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je výzvou zatím poslední a největší. A co bych považoval za úspěch v těchto osudových volbách? Aby voliči, přes možnou frustraci z nedokonalosti naší demokracie, nepodlehli pokušení oživovat duchy Josifa a Klémy, stíny minulosti v sofistikovanější podobě. Tyto volby skutečně budou především o svobodě a demokracii.

Narodil jsem se v nadějném a bouřlivém roce 1968 v Novém Jičíně. Po studiích jsem začal svou pracovní kariéru v Karlových Varech ve sklárně Moser a následně po přestěhování se do Prahy jsem se začal věnovat ekonomické a zejména pak daňové problematice.    

Ve straně TOP 09 jsem od léta 2009. Do vzniku této strany jsem nikdy v žádné politické straně nebyl. Jsem členem regionální organizace TOP 09 na Praze 9 a kandiduji do PS PČR s rozhodnutím využít svoje znalosti, dovednosti, schopnosti a zkušenosti v oblastech hospodářství, ekonomie a životního prostředí. 

Vím, že hospodářství naší země musí dostat nový impuls. Střednědobé cíle  a strategii pro hospodářství a ekonomiku České republiky vidím v posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky zejména prostřednictvím podpory mikro a malých podniků či středních podnikatelů historicky zakotvených oborů a odvětví např. sklářství, keramiky, rukodělné výroby, moderního designu či šperkařství/bižuterie, lázeňství, cestovního ruchu, ale i v oblasti moderních technologií, ekologie, odpadového hospodářství a s vysokým podílem kvalifikované lidské práce, přičemž samozřejmostí je nediskriminace ostatních odvětví. Domnívám se, že v rámci této podpory je neodmyslitelné rovněž snižování administrativní zátěže všech podnikajících tedy ekonomických subjektů. 

Zajišťovat zdravé životní prostředí lze dle mého názoru v rozumné míře ekonomickými nástroji bez dogmatického a násilného vnucování radikální změny spotřebitelského chování. Jednoduše dle pravidla kdo špiní, ten platí. Je třeba stabilizovat ceny v oblasti energií a vytápění, vody a stočného a zpřísnit pravidla tak, aby byly ceny stanovovány transparentně a aby nevznikaly dodavatelům těchto komodit a služeb nadprůměrné neodůvodnitelné zisky na úkor občanů. Rovněž firmy potřebují v oblasti cen těchto vstupů stabilitu, aby nebyla ohrožována jejich konkurenceschopnost a v konečném důsledku i zaměstnanost.

Pro pořádek a bezpečnost budu navrhovat úpravu předpisů tak, aby každá obec mohla lépe reagovat na své potřeby a omezovat i sankcionovat tak vlastními vyhláškami nepořádek, hluk i nevhodné chování. Je třeba a je žádoucí, aby přestali být znevýhodňování slušní a poctiví lidé a začali být postihování ti, kteří vytvářejí problémy a neumějí či nechtějí dodržovat pravidla slušného soužití. Obce by také měly dostat větší pravomoci ve stanovování místních poplatků, např. u poplatků ze psů, aby mohly reagovat na potřeby svých občanů.

Je nutné dále pokročit v transparentnosti ve veřejných financích a veřejných zakázkách, za což TOP 09 už více jak 4 roky silně bojuje. Jak ukazují příklady mnoha obcí, je možné, aby byly důležité smlouvy s externími dodavateli zveřejňovány na internetu. To by mělo platit pro ministerstva, kraje i obce. Občané by měli mít právo vědět, za co jsou jejich daně utráceny.

Mým cílem v Poslanecké sněmovně bude proto s ostatními kolegy z TOP 09 navrhovat a prosazovat takovou legislativu, která bude ve prospěch široké veřejnosti a zabezpečí důstojný život v prosperující a svobodné společnosti. Věřím, že naše strana ve volbách uspěje a bude moci realizovat svůj kvalitní program.    

K mému soukromí mohu uvést, že rád cestuji, rád jezdím na kole a opravdu rád popíjím dobrou kávu, někdy s mlékem a nebráním se i dobrému moravskému vínu. Máme doma na Střížkově kočku jménem Lábus.

Narodil jsem se v roce 1980 v Kladně. Vystudoval jsem právo a od roku 2007 působím na Vrchním soudě v Praze. Od roku 2009 jsem členem TOP09. Po volbách v roce 2010 jsem byl zvolen do zastupitelstva městské části Praha 13, kde jsem členem kontrolního výboru, přičemž v rámci své politické kariéry jsem se zabýval rozkrýváním causy Key Investments, zásadními oblastmi zájmu jsou transparentnost ve veřejných zakázkách a ve veřejném sektoru vůbec. Angažuji se v práci s lidmi, majícími fyzický handicap. Ovládám anglický, německý a francouzský jazyk.

Mezi mé koníčky patří sport (lyžování, tenis, plavání), divadlo a hudba, jíž se věnuji i aktivně formou hry na kytaru a piano. Mám rád slušné lidi, moře a dobré víno. Mezi osobnosti, které mě inspirují, patří Winston Churchill a Jára Cimrman.

Jmenuji se Stanislav Vlček. Narodil jsem se 30.12.1962 v Teplicích v Čechách a od roku 1967 bydlím do dnes v Praze. Jsem rozvedený, mám dvě děti. Synovi s prvního manželství je 30 let, v nynějším vztahu mám dcerku starou 5 let. Od syna mám již vnučku starou necelý rok.

Mám střední odborné vzdělání, po dvouleté vojenské službě jsem si doplnil vzdělání o maturitu. Před rokem 1989 jsem pracoval v ubytovacích službách a pohostinství. V roce 1989 jsem aktivně pracoval v OF na pracovišti. Do žádné politické strany jsem ovšem nevstoupil. Toto se změnilo až v roce 2009, kdy jsem se stal členem TOP 09. Hlavním důvodem byla osoba našeho předsedy a rovněž jsem cítil nutnost změnit styl pravicové politiky. Vrátit ji především důvěryhodnost a serióznost. Aktivně pracuji v regionu Praha 7. Byl jsem regionálním předsedou revizní a kontrolní komise, v současnosti jsem místopředsedou regionálního výboru a členem krajského výboru TOP 09 v Praze.

Jsem podnikatel, pracuji v oboru těžby a zpracování kamene, to je hlavní náplní mého podnikání.  Okrajově se stále zaobírám podnikání v pohostinství, dnes už je to ovšem spíše koníček.

V politice bych velice rád změnil pohled spoluobčanů na podnikatele. Vzhledem k různým excesům je podnikání dnes spíše stigmatem. Jsem hluboce přesvědčen, že podnikání je motorem ekonomiky, blahobytu a spokojenosti občanů. Nabízím své manažerské zkušenosti, osobně se domnívám, že řízení a chod dobře fungující firmy, se příliš neliší od fungování úspěšného státu. Firma pohybující se dlouhodobě v červených číslech jde do  krachu, to samé pak čeká stát. Je třeba hledat úspory v provozu a obsluze státu ovšem ne na úkor občanů, změnit strategii státních zakázek a dohled nad nimi, zvýšit flexibilitu a výkonnost úřadů, zmenšit zatížení zaměstnavatelů s odvody za zaměstnance, což se pochopitelně blahodárně promítne v zaměstnanosti. Řešit problémy sociálně potřebných občanů adresně, tak aby nebyl systém permanentně zneužíván těmi, kdo v podstatě podporu nepotřebují nebo si jí nezaslouží. Pomáhat těm kdo skutečně potřebují pomoci, podporovat vzdělání, vědu, výzkum a aktivitu, investovat směrem k budoucnosti. 

Narodil jsem se v Praze na Jižním Městě v roce 1982. Prožil jsem zde své dětství i dospívání, žijí zde moji prarodiče, rodiče i přátelé. Základní vzdělání jsem nabyl na ZŠ Chodov. Po absolvování Gymnázia Na Vítězné pláni s vyznamenáním si v současnosti dokončuji studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Současně se studiem nyní pracuji v telekomunikační společnost UPC Česká republika, s.r.o., kde mám v gesci zastupování společnosti před soudy České republiky. Díky své zálibě, kterou je cestování, jsem navštívil řadu cizích zemí. Jednou z nejzajímavějších zkušeností byl čtyřměsíční pobyt na exotickém Novém Zélandu, kde jsem kromě obdivování krásné přírody  zdokonalil i svoji angličtinu. Mezi mé další záliby patří sport. Aktivně se věnuji hokejbalu a futsalu. Pasivně sleduji zejména lední hokej.

Do politické strany TOP 09 jsem vstoupil na podzim roku 2009. Do té doby jsem nebyl politicky aktivní. Tento krok vnímám jako důsledek delšího procesu, během něhož jsem došel k poznání, že k ovlivnění věcí společných nestačí pouze vhodit volební lístek do urny jednou za čtyři roky, ale je třeba se aktivně podílet na dění kolem sebe v našem nejbližším okolí. První politické ostruhy jsem získal jako zastupitel MČ Praha 11, kam jsem nastoupil po komunálních volbách v roce 2010. Na závěr pouze konstatuji, že Vám nic neslibuji, ale vím co chci viz. příslušná část!

www.facebook.com/Jan.Starek

Jako nejstarší ze tří sourozenců jsem se narodil před 40 lety v Karlových Varech. Až do ukončení základní školy jsme žili v Chodově, poté jsme se přestěhovali do Karlových Varů, kde moji rodiče žijí i nadále. Jako žák druhého stupeň jsem dojížděl do základní školy v Sokolově, kde jsem navštěvoval sportovní školu zaměřená na lehkou atletiku. Po složení maturity na Gymnáziu v Sokolově jsem v roce 1991 nastoupil ke studiu na Vysoké škole elektrotechnické ČVUT v Praze. Zde jsem studium zakončil v roce 1997 složením závěrečné státní zkoušky a obhajobou diplomové práce na katedře ekonomie.

Ihned po ukončení vysoké školy jsem nastoupil do malé soukromé společnosti jako obchodně technický pracovník. Zde jsem se zabýval mezinárodním obchodem s elektronkami, elektrotechnickými součástkami a náhradními díly pro nákladní vozidla a traktory. Mým úkolem bylo pro zahraniční zákazníky najít možné dodavatele v České republice a pro zákazníky z České republiky najít dodavatele v zahraničí. Součástí mé práce bylo časté cestování po celé Evropě, komunikace v anglickém a ruském jazyce, zajištění dovozu zboží a následné zajištění dodání zboží zákazníkovi. 

Od začátku roku 2004 jsem zaměstnán ve firmě JOHNSON CONTROLS INTERNATIONAL, spol. s r.o. jako obchodní inženýr. Zde jsem zodpovědný za získávání nových zákazníků v oblasti servisních služeb, především v oblasti provozování budov - Facility managementu. Během 9 let kromě řízení lidí a projektů jsem se seznámil s průběhem investiční výstavby a účastnil jsem se velkého počtu veřejných i soukromích výběrových řízení. Při vytváření nabídek především pro veřejná výběrová řízení jsem poznal jejich úskalí, protože jako u většiny amerických firem je v naší společnosti kladen nejvyšší důraz na dodržování vysokých etických zásad, což nás oproti společnostem tyto zásady nedodržující značně znevýhodňuje.

Do politické strany TOP09 jsem se přihlásil okamžitě po jejím založení v červnu 2009. Před tím jsem nebyl členem žádné politické strany. Důvodem mého vstupu do TOP09 byla nespokojenost s tím, kam se současná politika ubírá, a proto jsem se rozhodl, že se to pokusím změnit. Mým cílem bylo začít na místní úrovni, navrátit důvěru občanů v komunální zastupitele, protože tehdejší i současné vedení radnice na Praze 10 tuto důvěru naprosto ztratilo. Byť jsme v současné době nejsilnější klub v zastupitelstvu MČ Prahy 10, odmítli jsme spolupracovat s „kmotrovskou“ ODS na Praze10 a jako jediná opravdu opoziční strana se snažíme kontrolovat činnost současného vedení.  

Jsem ženatý, s manželkou máme dvě děti – syna a dceru. Občanem Prahy 10 jsem od května 2006, ale v Praze žiji nebo pracuji od roku 1991. Již od dětství jsem se aktivně zajímal o sport. V současné době, pokud je to časově možné, aktivně hraji basketball nebo volleyball. Po narození dětí většinu volného času věnuji rodině, především výletům do přírody a návštěvám památek.

Jmenuji se Michal Jiřík, narodil jsem se 26. října 1970 v Brně. Otec Jaroslav Jiřík – reprezentant Československa v ledním hokeji, medailista mistrovství světa, olympijských her, první Čech v americké NHL, matka – Kristina Jiříková.

Po absolvování základní školní docházky jsem nastoupil na střední školu se zaměřením na strojírenství, kde jsem i v roce 1990 složil maturitní zkoušku. Po maturitě jsem s ročním odstupem nastoupil na povinnou vojenskou službu do Dukly Písek, kde jsem strávil 18 měsíců. Následně po návratu z vojny jsem se 5 let aktivně věnoval lednímu hokeji na nejvyšší národní úrovni – extraliga.

Již v době, kdy jsem působil v oblasti vrcholového sportu jsem začal pracovat v hotelnictví. První pracovní zkušenosti jsem získával v hotelu International  a dále pak v hotelu Centrum jako asistent generálního ředitele. 

V roce 1999 jsem ukončil sportovní kariéru a začal podnikat v oblasti cestovního ruchu a gastronomie. V tomto oboru jsem se pohyboval do roku 2010. 

Již od mládí jsem se zajímal o politiku. Aktivněji jsem se do ní zapojil v roce 1998. V roce 2002 jsem byl poprvé zvolen do zastupitelstva městské části Praha – Běchovice, kde působím od roku 2010 na pozici zástupce starosty za stranu TOP 09. V TOP09 aktivně působím od jejího založení v roce 2009. V současné době jsem členem regionálního výboru Praha 14 a kandiduji do poslanecké sněmovny parlamentu České Republiky společně s Karlem Schwarzenbergem.

S přítelkyní Martinou máme dvouletou dceru Adélu. Trvale žijeme v Běchovicích již řadu let. Mezi mé záliby patří sport (lední hokej, tenis, lyžování) a historie.

Narodila jsem se v roce 1955 v Příbrami, v rodině dělníka Uranových dolů.Po základní škole jsem absolvovala Střední zdravotnickou školu – obor všeobecná zdravotní sestra.Ihned po maturitě  v roce 1975 jsem nastoupila na ARO v OÚNZ Příbram,kde jsem pracovala 11 let,poté jsem 4 roky koordinovala školní ordinace Krajského dorostového odd. Byla jsem členem KAN a nemocnice mne doporučila jako sestru  do rozvojové země v Africe.

Na začátku roku 1989 jsem začala pracovat ve zcela nově vzniklém  Středisku pro mládež ohroženou drogou v Praze 9,kam jsme se z rodinou přestěhovali.Po projití psychoterapeutickým výcvikem jsem zastávala pozici sestry i odborného vychovatele .V roce 1995 jsem odešla s manželem na 7 let do Německa. Zaměstnaná jsem byla v RHB lázeňské klinice jako dětská vychovatelka .Po rozvodu jsem se vrátila do Čech. V Praze jsem nastoupila do RHB kliniky Malvazinky do třísměnného provozu na lůžkovém oddělení , kde jsem pracovala 5 let.

V roce 2007 jsem se zúčastnila výběrového řízení a získala jsem funkci vedoucí sestry v Domově seniorů v Praze 10.

Konkurzem na Poliklinice Budějovická jsem se v  lednu 2009  dostala na pozici manažera  Programu individuální péče

pro VIP klientelu a jsem zde doposud.Mám na starosti komplexní péči kartových klientů,organizuji a koordinuji

jejich lékařská vyšetření.

Jsem rozvedená, mám jednoho syna.

Do TOP09 jsem vstoupila v dubnu 2010.Jsem členem TOPAZu a členem Expertní komise pod vedením doc MUDr Hegera .

V Místní organizaci na P.4 jsem předsedkyní  Komise zdravotně sociální a členem Komise životního prostředí, v MěÚ P.4 pracuji v Komisi bytové politiky.

Svoje povolání sestry mám jako své poslání a můj zájem a snaha či cíl  je ,aby vysoká úroveň našeho zdravotnictví byla vnímána hlavně prostřednictvím kvalifikovaného a empatického personálu.

Narodila jsem se 16.1. 1963 v Praze, dětství jsem prožila v Horních Počernicích a nyní žiji již 25 let  na Malé Straně. Jsem vdaná a vychovávám dva syny.   Od svých 13ti let jsem vrcholově sportovala a reprezentovala naši republiku v rychlostním plavání s ploutvemi a sportovním potápění. Po absolvování sportovního gymnázia v Praze 7, Nad Štolou jsem vystudovala právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1985 jsem zahájila svou právní praxi ve státní správě ,  na Úřadě městské části Prahy 1 a později na Ministerstvu kultury. Od roku 1993 jsem samostatnou advokátkou, poskytuji bezplatné porady a právní pomoc pro občany Prahy 1, od vzniku Malostranských a Staroměstských novin  odpovídám  ve své rubrice čtenářům na jejich právní dotazy.  Počátkem roku 2010 jsem vstoupila aktivně do politiky, do strany TOP 09 a stejně jako moji kolegové jsem byla motivovaná snahou zamezit známým nešvarům a pomoci prosadit zájmy našich voličů. Po úspěšném boji se zákeřnou nemocí , mám své priority a hodnoty jasně vymezeny , jednám vždy přímočaře a fér. |Základní smysl života vidím ve fungující a spokojené rodině. Chování rodičů je  vždy příkladem a modelem chování pro naše děti. Naše chování ukazuje cestu budoucím generaci. 

Na podzim roku 2010 jsem se stala zastupitelkou hlavního města Prahy a začala prosazovat sport a zdravý životní styl.  Pracuji jako neuvolněná zastupitelka v komisi sportovní a komisi pro sportovní granty.  Vedu také Komisi rady pro cyklistickou dopravu  v které hlídám účelnost a hospodárnost investic do cyklostezek.  V tomto volebním období se snažím vytvořit podmínky pro BIKE SHARING v Praze. Výpůjční stanice s koly fungují ve všech evropských metropolích  a Praha by neměla být výjimkou.   Významně jsem  se podílela na podpoře udělení  grantů na rekonstrukci a údržbu pražských plaveckých bazénů .   Jako advokát jsem platnou členkou výborů  Zastupitelstva hl. m. Prahy  – kontrolního, hospodářského a  legislativního .  Jsem předsedkyní Komise pro občanské záležitosti, ve které se udělují  čestná občanství  a  Ceny Prahy 1 .

Vzhledem ke svým dlouholetým zkušenostem  a různorodé právní praxi  bych se v Poslanecké sněmovně ráda podílela  na tvorbě zákonů, které  by pomáhaly zkvalitnit oblast zdravotnictví , chránili práva pacientů a v oblasti rodinného práva chránily týrané ženy, ženy samoživitelky a děti.  Chtěla bych také prosadit zajištění pracovních příležitostí ve věznicích k realizaci  již zákonné povinnosti  vězňů pracovat!

Jako zástupkyně Prahy v celostátní expertní  legislativní komisi TOP 09 už mám k pozitivním změnám zákonů připraveny jasné a konkrétní návrhy.