Umíte si představit, že by soudce zavřel největší českou nemocnici Motol? Zřejmě by nastal pořádný chaos, protože tato nemocnice poskytuje i velmi specializované služby pro pacienty z celé země. Je to sice krajní případ, ale pokud projde novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, není úplně hypotetický.
Odsouzené společnosti i jiné instituce mohou být již nyní postiženy řadou trestů, z nichž nejvyššími jsou jejich zrušení či zákaz činnosti. A navrhovaná norma chce podstatně rozšířit škálu nelegálních činů, včetně těch proti životu a zdraví.
„Znamenalo by to obrovský průlom v odpovědnosti poskytovatelů zdravotních služeb. Nikdy jsme tu dosud neměli odpovědnost nemocnice, ale pouze fyzické osoby,“ upozorňuje přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK Jolana Těšinová.
Nejen ona, ale i další odborníci se obávají, že hrozí široká kriminalizace nemocnic.
Lékař pochybí, skončí špitál
„Je jednodušší prokázat kolektivní odpovědnost než označit konkrétního viníka. To je pak nutné v celém řetězci organizace práce prokázat dílčí fyzické porušení,“ vysvětluje Těšinová.
Ministerstvo spravedlnosti obrátilo logiku, s níž byl dosud zákon o trestní odpovědnosti právnických osob konstruován. Odsouzeny mohly být jen za konkrétně uvedené trestné činy. Napříště už ale mají být odpovědné za všechny činy s výjimkou těch, u nichž to zákon výslovně vyloučí.
„Právnické osoby mají být nově odpovědny i za veškeré trestné činy proti životu a zdraví, s výjimkou trestného činu zabití, vraždy novorozeného dítěte matkou, účasti na sebevraždě a rvačce. U všech ostatních přichází trestní odpovědnost právnické osoby v úvahu, byť mnohdy ne ve formě pachatelství, nýbrž ve formě účastenství,“ vysvětlila mluvčí resortu spravedlnosti Kateřina Hrochová. Z toho plyne, že zdravotnická zařízení, ale i jiné firmy, by se mohly teoreticky dopustit i vraždy. Reálnější ale bude obvinění z ublížení na zdraví či usmrcení, ať už úmyslné, nebo způsobené nedbalostí.
„Nemocnice i zdravotníci jsou přísně posuzováni již nyní. Když lékař udělá chybu, je za to odsouzen. A nemocnice pak ještě platí pacientovi nebo jeho rodině odškodnění,“ namítá předsedkyně Asociace nemocnic Jaroslava Kunová. Kromě toho hrozí, že by zařízení platila dvakrát – jednou pacientům a podruhé pokutu státu.
Navíc kvůli novému občanskému zákoníku částky za poškození zdraví, smrt či psychickou újmu výrazně stoupnou. „To je složitá problematika a měla by si nejdříve sednout, než budeme do této oblasti zasahovat,“ soudí poslanec TOP 09 a člen ústavně-právního výboru Martin Plíšek.
Zahraniční zařízení již za chyby pykají V zahraničních úpravách není trestní odpovědnost poskytovatelů zdravotních služeb ojedinělým jevem. Funguje například ve Francii, kde bylo ublížení na zdraví z nedbalosti v roce 2005 druhým nejčastějším trestným činem spáchaným právnickou osobou.
Ve Velké Británii padl stěžejní rozsudek v roce 2006. Nemocnice v Southamptonu byla obviněna ze smrti jednatřicetiletého pacienta, který měl podstoupit banální operaci kolene. Po výkonu se ale u něj rozvinula stafylokoková infekce, která vyústila v toxický šok a smrt. „Pro trestný čin usmrcení z hrubé nedbalosti byli nejdříve odsouzeni dva ošetřující lékaři. Později i nemocnice za to, že nedostatečně řídila lékaře a nedohlížela na ně. Udělen jí byl peněžitý trest ve výši 100 tisíc liber,“ popisuje Helena Krejčíková z Centra medicínského práva PF UK.
Trestné činy z nedbalosti Právě nedostatky v organizaci práce by mohly být podle odborníků nejčastějším případem, kdy by mohly nemocnice čelit trestnímu stíhání.
„U řady činů by bylo obtížné prokázat příčinnou souvislost mezi úmyslným jednáním zdravotnického zařízení a poškozením pacienta. Mnohem jednodušší je prokázat nedbalost spočívající v systémově špatně nastavené práci,“ upřesňuje Filip Vrubel ze společnosti Deloitte. Například nemocnice má ve službě jen jednoho lékaře místo dvou, ten je pak unavený, udělá škodu. „Je to sice jeho chyba, ale jde o špatné nastavení, takže by šlo o chybu nemocnice jako celku,“ popisuje Vrubel.
Domnívá se ale, že trestné činy z nedbalosti by spíš než na poskytovatele zdravotní péče dopadaly na výrobce. „Typickým příkladem jsou prsní implantáty francouzské firmy PIP, které producent plnil průmyslovým silikonem namísto lékařského, a ohrozil tak ženy, které je měly voperovány,“ říká. Nebo by se paragrafy vztahovaly na firmu, která léta otravuje vodu v regionu, což poškodí zdraví tamních obyvatel.
Ani resort spravedlnosti si nemyslí, že budou nemocnice masivně žalovány. „Postupují-li zdravotnická zařízení v souladu se všemi pravidly, není důvod se domnívat, že by navrhovaná novela měla vést k rozšířené kriminalizaci těchto poskytovatelů zdravotních služeb,“ namítá mluvčí resortu Hrochová.
Kriminalizace špitálů by mohla vyjít draho Podle mnohých je ale zbytečné kriminalizovat nemocnice za pochybení jednotlivců. „Není to jako u majetkových činů, kdy se management dohodne na nějakém nelegálním postupu. V nemocnicích se vždy ví, kdo měl službu, takže stíhání lze konkretizovat. Proč cílit trestný čin na celé zařízení? Dokonce se sankcí, že se zavře,“ míní Plíšek. Podle něj by se měly skutky rozšířit maximálně o obecné ohrožení. Typicky by se pak takové obvinění mohlo týkat firem figurujících v metanolové kauze.
Jak dodává Krejčíková, přílišná kriminalizace nemocnic by mohla vyjít zemi draho: „Začaly by se vyžadovat nepotřebné – finančně náročné a pacienty zatěžující – výkony a ošetření nikoliv pro dobro pacienta, ale za účelem forenzní ochrany zdravotníka.“
Novela uvázla v poslanecké sněmovně, v ústavně právním výboru. Poslancům se totiž nelíbí, že byla pro firmy a organizace zvolena takto široká škála nelegálních skutků. Upravenou verzi má resort předložit nejpozději do dvou týdnů.
MARCELA ALFÖLDI ŠPERKEROVÁ
Lidové noviny, 2.5.2015
