Na konci této dekády by mohlo podle některých odhadů po české metropoli jezdit až 200 tisíc elektromobilů. Odpovídá to téměř třetině všech osobních a malých dodávkových aut v Praze. Na tento nárůst je nutné se zodpovědně připravit. Rada hl. m. Prahy proto v pondělí projednala a schválila dokument Generel rozvoje dobíjecí infrastruktury v hlavním městě Praze do roku 2030, který má určit další směr rozvoje elektromobility v české metropoli.
Schválený generel navazuje na některé strategické dokumenty Prahy i České republiky – Národní akční plán čisté mobility, Plán udržitelné mobility Prahy a okolí, Zásady zřizování dobíjecí infrastruktury (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy) a další. Pro hlavní město ho připravila městská společnost Operátor ICT, a.s. (OICT). Ta byla v součinnosti s dalšími městskými společnostmi pověřena Radou hl. m. Prahy také přípravou porovnání všech variant podpory elektromobility, tedy jak těch investičních, tak varianty s minimálními náklady.
„Praha se v rámci analýzy prostředí, technických řešení a trendů v oblasti veřejného dobíjení pro generel inspirovala mimo jiné i zkušenostmi z dalších evropských metropolí se srovnatelným počtem obyvatel. Ve Vídni, Hamburku nebo Rotterdamu už je elektromobilita ve výrazně pokročilejší fázi rozvoje, a tak se od nich Praha ráda přiučí. Elektromobilita je krok správným směrem, který přispěje ke snižování emisí a zlepší kvalitu života v našem městě,“ uvedl Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.
Generel pracuje v otázce rozvoje počtu elektromobilů do roku 2030 se třemi scénáři. Dva jsou totožné se strategií Národního akčního plánu čisté mobility, třetí scénář předjímá Klimatický závazek Prahy a předpokládá, že v roce 2030 by se na území Prahy mohlo pohybovat cca 200 tisíc elektromobilů, což by při provozu přibližně stejného počtu vozů jako dnes představovalo 30 % všech osobních a malých dodávkových vozů v Praze. Z tržní segmentace a zkušeností z dosavadního dobíjecího chování uživatelů vyplývá, že pro veřejné dobíjení by měla být hlavním tématem podpora tzv. parkovacího rezidentního dobíjení, tedy dobíjení v rámci parkování na běžných parkovacích místech obvykle po dobu několika hodin. Generel pracuje i s technologií veřejného rychlodobíjení. Jde o další segment služeb, který má větší komerční potenciál ve srovnání s parkovacím dobíjením.
„Obecně je příchod elektromobility velkým tématem pro městskou infrastrukturu. Daný tisk řeší, jakým způsobem bude provozován systém elektronabíjecích stanic - klíčovým faktorem ovšem je, jakou cestou dostaneme dostatečný energetický příkon na konkrétní místa - abychom neohrozili energetickou bezpečnost města. Proto jsme už v minulém roce spustili synergický proces obnovy sítě veřejného osvětlení, kdy posilujeme přenosovou kapacitu této soustavy. Počítáme s tím, že právě lampy veřejného osvětlení by se měly stát v budoucnu pilířem soustavy takzvaného pomalého dobíjení elektroautomobilů,“ dodal radní hl. m. Prahy pro oblast majetku Jan Chabr.
Generel se také zabývá tématem elektrické distribuční sítě v Praze a její kapacity pro připojení a provoz dobíjecích bodů. Celkem byly zpracovány čtyři typy připojení parkovacích dobíjecích stanic k elektrické distribuční síti. Jako nejvýhodnější se podle generelu ukazuje varianta využití synergií s obnovou elektrické distribuční sítě a elektrické sítě veřejného osvětlení pro zajištění budoucího připojení dobíjecích stanic na lampách veřejného osvětlení.
„Tento způsob připojování parkovacích dobíječek společně se standardním připojováním stanic přímo na elektrickou distribuční síť nízkého napětí by měly zajistit nejlepší poměr nutných investic k výslednému počtu dobíjecích bodů. Navíc pouze kombinace obou těchto způsobů připojení zajistí potřebnou kapacitu stanic pro rovnoměrné pokrytí města veřejnými dobíjecími body,“ upozornil generální ředitel OICT Michal Fišer.
Generel popisuje další důležité body pro rozvoj a podporu veřejného dobíjení, jako je otázka parkování, návrh rozmístění stanic na území hlavního města a další. Výstupem generelu je návrh několika možných investičních variant. Díky tomu lze porovnat finanční náklady jednotlivých variant v kontextu s jejich přínosy. Rada hl. m. Prahy proto požádala OICT o další rozpracování a posouzení dvou právních modelů spolupráce se soukromým sektorem – koncese a joint venture (společný podnik bez finančního vstupu města).
„Při přípravě generelu bylo nutné vzít v potaz možné finanční dopady koronavirové krize. Ta bude mít zásadní vliv na rozpočet města v budoucích letech a omezí se možnost investičních aktivit, je ale zásadní zajistit další rozvoj dobíjecí infrastruktury pro elektromobily na území Prahy,“ uzavřel místopředseda představenstva OICT a ředitel Úseku projektového řízení a fondů Matej Šandor.
V rámci první vlny výstavby by v Praze do roku 2025 mělo být zprovozněno alespoň 750 dobíjecích stanic v kombinaci jak na EV-ready lampách, tak i mimo ně. V další etapě časový plán do roku 2030 předpokládá, že cílem výstavby stanic by mělo být zřízení celkově 4,5 tisíce parkovacích dobíjecích stanic. Při zpracování podrobného posouzení nejvýhodnější varianty podpory rozvoje budou zohledněny tyto základní východiska:
· Rovnoměrné pokrytí území metropole parkovacím dobíjením = rovný přístup občanů ke službám.
· Zajištění poskytování parkovacího dobíjení za nejnižší možnou tržní cenu = maximální podpora rozvoje elektromobility.
· Minimální finanční rizika ze strany města s možností omezení maximální možné prodejní ceny služby.
· Návrh organizace výběru lokalit pro umístění nových samostatných stanic parkovacího dobíjení na území Prahy a postup jejich předložení a validace subjekty na straně Prahy.
· Nastavení podmínek využití EV-ready lamp a nových lokalit samostatných stanic parkovacího dobíjení pro osazení dobíjecími stanicemi.
· Pro parkovací dobíjení bude využita v maximální možné míře energie z obnovitelných zdrojů.
· Stanovení předběžné hodnoty podpory a nastavení délky podpory.
· Zajištění provozu veřejných služeb i po ukončení varianty podpory a případně návrh převodu lokalit a dobíjecích stanic do majetku hl. m. Prahy.
· Stanovení způsobu a organizace kontroly realizace ze strany hlavního města.
Zdroj: MHMP
