Nestává se často, abychom se na stránkách regionální organizace TOP 09 Praha 14 vyjadřovali k tématům s celostátní působností. Drtivá většina zde zveřejněných článků se týká Městské části Prahy 14, popř. dalších obcí našeho regionu, jako jsou Horní Počernice, Běchovice, Koloděje, Újezd nad Lesy a další. Přesto teď udělám výjimku a o jednom takovém tématu budu mluvit. Jsou totiž témata, u kterých se cudně mlčet nemá, ale naopak je potřebné na ně upozornit a mluvit o nich. Takovým případem je bezesporu nedávná návštěva tibetského duchovního vůdce dalajlámy v Praze a následující události.
Dalajláma, občanským jménem Tändzin Gjamccho, přicestoval do Prahy na konferenci Fórum 2000 založenou roku 1997 prezidentem Václavem Havlem. Na tomto fóru významní hosté přibližují světovému společenství aktuální témata sahající od mezináboženského dialogu, přes lidská práva po národní bezpečnost.
První setkání dalajlámy s příznivci se uskutečnilo v pondělí 17. října na Hradčanském náměstí. Prahou 1 původně odsouhlasený zábor veřejného prostranství nedaleko sochy T. G. Masaryka nepovolila z bezpečnostních důvodů Správa Pražského hradu. Stěží lze pominout fakt, že na stejném místě demonstroval v únoru letošního roku dnes již neexistující Blok proti islámu Martina Konvičky. Z důvodů, které si můžeme jen domýšlet, se tenkrát bezpečnostních rizik nikdo neobával. Setkání dalajlamy se tak muselo uskutečnit v jiném prostoru, který poskytl ředitel Národní galerie.
Následujícího dne, v úterý 18. října se s dalajlámou setkal ministr kultury Daniel Herman a skupina převážně lidoveckých politiků. Tato schůzka vedla k ostudnému prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů ČR, ve kterém prezident republiky Miloš Zeman, předseda vlády Bohuslav Sobotka, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček a předseda Senátu Milan Štěch ujistili představitele komunistické Číny o „zachování principu strategických partnerství mezi oběma zeměmi a ze vzájemného respektu“. V diplomatické světě je naprosto nezvyklé, aby čtyři nejvyšší ústavní činitelé svobodného a suverénního státu vydali takto ponižující prohlášení. Poníženější o to, že jak dodatečně vyšlo najevo, bylo zveřejněno na přímý nátlak čínské strany. Ještě v průběhu úterý, nedlouho po zmíněné schůzce ministra kultury Hermana navštívila Pražský hrad čínská velvyslankyně a intervenovala u ředitele zahraničního odboru kanceláře prezidenta Hynka Kmoníčka. Součástí diplomatického nátlaku bylo také předvolání českého ambasadora v Pekingu Bedřicha Kopeckého na čínské ministerstvo zahraničních věcí. Jen stěží můžeme mluvit o „vzájemném respektu“ pokud jedna z partnerských stran kádruje tu druhou a fakticky povoluje té druhé, s kým se setkat může a s kým už ne. To o vzájemném respektu ani rovnosti vskutku nesvědčí.
Ve středu se 19. října se s dalajlámou setkala na půdě Senátu skupina 50 zákonodárců, členů obou parlamentních komor, aby tak dali najevo svůj odstup od prohlášení předchozího dne. Svůj názor vyjádřily také některé vysoké školy, které symbolicky za pět minut dvanáct vyvěsily tibetskou vlajku. Zákonodárci i české univerzity tak dali najevo svůj nesouhlas a protest proti poníženému prohlášení čtyř nejvyšších politiků naší země. Počínání prezidenta republiky, předsedy vlády a šéfů obou zákonodárných komor je pak ještě více zahanbující ve světle setkání slovenského prezidenta Andreje Kisky s dalajlámou, či udělení čestného občanství dalajlámovi severoitalským Milánem. I v Miláně proti setkání starosty Milána Giuseppe Saly a milánského arcibiskupa Angelo Scoly s dalajlámou Čína důrazně protestovala. Ve svém prohlášení komunistická Čína například varovala, že gesto udělení titulu čestného občanství by mohlo mít negativní dopady na čínsko-italské vztahy. V odpovědi milánský starosta uvedl, že se takových následků nebojí a dodal, že Milán byl a bude svobodným a otevřeným městem. Škoda, že v očích naších nejvýše postavených politiků, není svobodnou a otevřenou zemí také Česká republika.
V těchto místech jsem chtěl svůj příspěvek původně ukončit, když k mému překvapení a údivu události okolo letošní návštěvy dalajlámy v Praze dále pokračují. Mám tím na mysli vydírání (jiné slovo se skutečně nedá použít) ministra kultury Daniela Hermana v souvislosti s avizovaným udělením vysokého státního vyznamenání jeho strýce Jiřího Bradyho z rukou prezidenta republiky. Podmiňovat udělení státního vyznamenání 88 letému člověku, který přežil holokaust a podstatnou část svého života zasvětil zveřejňování své zkušenosti a svědectví tak, aby se již nikdy nemohla opakovat, je nanejvýš ostudné. Ostudné, hnusné a nízké, nízké jako současný prezident republiky sám.
Marek Polach
Člen regionálního výboru TOP 09, Praha 14
