O neregulérnosti Výtvarně architektonické soutěže na smuteční síň řepského hřbitova jsem již dříve psal v následujícím článku. Nyní po jejím ukončení a vyhlášení výsledků bych se rád za průběhem celé soutěže zpětně ohlédl. Ke zhodnocení mě mimo jiné také vede zjištění nových skutečností. Důležité pro občany Řep je, že do rozhodnutí Zastupitelstva MČ Praha 17 zůstává otázka realizace některého z oceněných návrhů stále ještě otevřená.
1) Nedostatečný časový prostor
Doba od vyhlášení soutěže do odevzdání návrhů byla zkrácena na 37 dní. Vůči této výtce mi bylo argumentováno tím, že navrhnout smuteční síň zvládne architekt za víkend. Nutno podotknout, že mnoho z vystavovaných projektů takto opravdu vypadalo a některé dokonce působily dojmem, že byly pouze vytaženy odněkud z šuplíku a uměle instalovány do prostoru řepského hřbitova. Minimum projektů vycházelo z nějakého konceptu, souvislosti s okolím pak neřešil téměř žádný.
Důležité je také zmínit, že tento časový prostor nemůže brát v úvahu pouze samotnou realizaci návrhu, ale musí počítat i s dostatečnou dobou pro získání informace o vyhlášení soutěže potencionálními soutěžícími.
2) Složení poroty
Sedmičlenná porota byla složena ze všech sedmi radních bez jediného odborného a nezávislého zástupce. Odborných, nezávislých členů poroty by ale měla být nejen u architektonických soutěží většina. Argumentace, která se opírala o vysoké finanční náklady na odbornou porotu, byla v tomto případě lichá a čistě účelová. Domnívám se, že u tak malé stavby jakou smuteční síň je, není potřeba ani sedmičlenná ani patnáctičlenná porota, o které se v případě zapojení odborníků mluvilo. Velmi dobře by dle mého názoru fungovala tříčlenná porota ve složení: 2 nezávislí odborníci a jeden zástupce radnice.
3) Ignorování oprávněných připomínek
Na výše zmíněné nedostatky bylo vedení radnice upozorněno krátce po vyhlášení soutěže a to samotnými architekty, Českou komorou architektů i mou osobou. Bohužel k nápravě nedošlo, přestože soutěžní návrhy ještě nebyly odevzdány a bylo by tedy možné nápravu soutěžních podmínek uskutečnit. Česká komora architektů tak 19. října 2012 vydala stanovisko o neregulérnosti celé soutěže, neboť jí dle zákona č. 360/1992 Sb. mimo jiné náleží posuzovat soutěžní podmínky a bránit konání neregulérních soutěží.
4) Znemožnění účasti autorizovaných architektů
Neregulérnost soutěže zabránila v účasti autorizovaným architektům. Ti se jí ve smyslu ustanovení Profesního a etického řádu České komory architektů nesměli účastnit. Došlo tedy k situaci, kdy byla jedna poměrně velká skupina odborně vzdělaných lidí z celé soutěže vyloučena.
5) Zřeknutí se vlastní odpovědnosti
O nekompetentnosti poroty vypovídá i skutečnost, že se svého práva a povinnosti rozhodovat sama vzdala. Uspořádání výstavy, na které si obyvatelé Řep hlasováním sami vybrali nejlepší projekt, považuji pouze za populistické gesto a zřeknutí se vlastní odpovědnosti. Tím neříkám, že by veřejnost neměla mít možnost se k celé věci vyjádřit. Naopak, diskuse a úvaha nad způsobem zapojení veřejnosti do celého procesu je velmi důležitá, zcela oprávněná a na místě. Neměli bychom ale zapomínat, že architektonická soutěž je zároveň soutěží odbornou.
Navíc tento způsob zapojení veřejnosti jasně ukázal, že není obtížné zajistit některému z projektů při nízké účasti na hlasování úspěšné umístění. Při výsledcích: 1. místo - 38 hlasů, 2. místo - 33 hlasů a 3. místo - 13 hlasů lze výsledek snadno ovlivnit požádáním několika známých žijících v Řepích o vhození hlasu určitému projektu.
6) Účast a úloha přizvaného „nezávislého“ odborníka
Odborný dohled nad průběhem celé soutěže měl zajistit přizvaný odborník Doc. Ing. akad. arch. Jiří Mojžíš. Je otázkou, proč nebyl řádným členem poroty, ale plnil pouze úlohu přizvaného odborníka. Pan architekt Mojžíš se několikrát na zasedání Zastupitelstva MČ Praha 17 snažil prosadit k realizaci ne příliš přesvědčivou argumentací projekt Ing. arch. Věry Stejskalové, který se umístil dle hlasování občanů Řep na druhém místě. Jeho postoj lze vysvětlovat i tím, že dcera paní architektky Stejskalové a zároveň spoluautorka vizuální stránky návrhu Ing. arch. Kristina Koulová – Stejskalová založila v roce 2010 s panem Mojžíšem ateliér, ve kterém oba dodnes působí.
Tyto skutečnosti naznačují, že řada věcí mohla být již předem domluvena a otázkou tak zůstává jestli pan architekt Mojžíš pouze využil nastalé situace nebo zda se vše dělo s vědomím vedení radnice.
7) Znedůvěryhodnění architektonické soutěže a prvotní myšlenky
Všechny výše uvedená pochybení vedou bohužel k znedůvěryhodňování architektonických soutěží jako takových. Přitom vhodně provedená architektonická soutěž je jedním z nejlepších nástrojů k získání optimálního návrhu, které dnes známe. Zároveň došlo k úplnému upozadění prvotní dobré myšlenky. Při nepřízni počasí nebo v zimních měsících není příjemné a přijatelné pořádat smuteční obřady na řepském hřbitově pod širým nebem. Celý obřad pak může působit nedůstojně, pokud musí stát pozůstalí po kotníky v blátě nebo se v mrazu klepat zimou.
Michal Štěpař
Dobrá myšlenka by neměla zaniknout kvůli chybným rozhodnutím druhých.
