Tento pátek se na půdě Západočeské univerzity v Plzni konala zajímavá přednáška Karla Schwarzenberga, senátora a předsedy nové politické strany TOP 09. Akce se odehrála pod taktovkou Akademického spolku Česko-slovenské unie studentů politických věd (AS CPSSU) Plzeň. Postu moderátora se zhostil místopředseda AS CPSSU Plzeň Vít Procházka.
Karel Schwarzenberg se vyjádřil k většině problémů aktuálních i minulých. Po příchodu sklidil od studentů velký potlesk a po úvodní řeči Víta Procházky své vystoupení zahájil vtipnou narážkou k současnému stavu české politiky, kterou přirovnal k mlhavému počasí, jaké panovalo tou dobou v Plzni. Rovněž studenty vyzval k pokládání jakýchkoliv otázek s podotknutím, že špatná otázka neexistuje, jen „blbá odpověď“.
Dále se již zabýval nelichotivou vizitkou, kterou si česká politika vytvořila během evropského předsednictví. Jeho počátek dle Schwarzenberga probíhal velmi dobře. České republice se podařilo zažehnat plynovou krizi vzniklou neshodami mezi Ukrajinou a Ruskem, naše ministerstvo zahraničí též umožnilo přístup Mezinárodního červeného kříže do oblasti konfliktu, který propukl v pásmu Gazy, a zprostředkovalo jednání mezi oběma stranami bojů. Po slibném začátku přišlo velké rozčarování v podobě pádu vlády, čistě z vnitropolitických důvodů. Tím si v době předsednictví Evropské unii náš stát v očích nejen Unie opravdu nikterak nepomohl. Schwarzenberg však vzápětí dodal, že pád nemusí být setrvalým stavem a že vždy je možné znovu se odrazit ode dna a nalézt prostor vlastního uplatnění. Jako příklad lze uvézt Norsko a jeho světově proslulou diplomacii či nám blíže situované Švýcarsko, jež svou neutralitou přímo vyzývá k vedení dialogu mezi aktéry mezinárodních sporů.
Karel Schwarzenberg se rozhovořil i o současné světové ekonomické krizi, která se šíří jako vlna. Česká republika by se tak měla připravit, že to nejhorší k nám dorazí teprve v nynějším roce.
Došlo také na aktuální „hot zone“ v Afghánistánu, v rámci jejíž analýzy vyřkl názor, podle něhož existuje možnost, jak vleklou válku zcela vyhrát. Odtáhnou-li spojenecké síly, vytvoří se v oblasti vakuum, které ohrozí celý region i Evropu. Také je důležité přiznat si, že nejradikálnější bojovníci Talibanu nejsou schopni při vyjednáváních dojít k jakémukoliv konsenzu, ba dokonce s nimi není možné dospět k realizaci nezbytných jednání. Schwarzenberg toto přirovnal k vývoji před bitvou u Lipan. České země byly tak zdevastovány dlouhým konfliktem, že umírněné měšťasntvo a šlechta raději "zradili" nejradikálnější husity a bojovali po boku katolických vojsk. Je nutno poznamenat, že v Afghánistánu si Česká republika vytvořila velmi dobré renomé. Schwarzenberg se v oné souvislosti zmínil o svém pobytu ve Velké Británii, kdy při snídani četl v britském tisku článek zpovídající britského důstojníka. Jednou z otázek prý byla tato: „Co dělat, když jsou problémy s místními civilisty?“ Odpověď: „Pozvu si český PRT (provinční rekonstrukční tým) a ten to zajisté vyřeší.“
Dále se krátce zmínil o nových postech „prezidenta“ a „ministra zahraničí“ EU. Zároveň konstatoval, že daleka nejsou jasné výsledky, které lze od souhry obou představitelů EU očekávat. Na jedné straně stojí zkušený harcovník Van Roompuy a na druhé straně baronka Ashtonová, která zatím nemá žádné větší zkušenosti s vrcholovou politikou a své ostruhy si ještě bude muset vysloužit.
Ve své přednášce se následně Schwarzenberg věnoval zhodnocení současných problémů Řecka a podobnosti řecké mentality s českou. V příspěvku o řecké krizi dal jasně najevo, co hrozí České republice v případě dalšího zadlužování a nezodpovědného hospodaření. Nejsme tak velcí a skvělí, abychom nedopadli jako Řekové nebo Maďaři.
Zbylou čtyřicetiminutovku programu vyplnily senátorovy odpovědi na dotazy studentů.
První dotazující se zaměřil na energetickou koncepci České republiky a její budoucí směřování. Odpověď byla velmi vyčerpávající a zaznělo v ní volání po větším využívání alternativních zdrojů, avšak s ohledem na to, že z geografického hlediska je pro Českou republiku určitým limitem například velikost řek nebo horstva.
Další otázka se týkala důvodu, který pana senátora vedl k založení politické strany s Miroslavem Kalouskem, jenž před pár lety veřejně uvažoval o sestavení vlády s tichou podporou KSČM. Odpovědí bylo vysvětlení tehdejší situace, kdy reálně hrozilo obnovení velké koalice. To se právě Miroslav Kalousek dle Schwarzenberga snažil vyřešit vhozením rozbušky ve formě úvah o středolevé koalici. Výsledkem bylo sestavení koalice pravého středu za účasti ODS, KDU-ČSL a SZ.
Dále zazněl dotaz na to, jak se předseda TOP 09 staví ke skutečnosti, že někteří členové TOP 09 původně působili v KDU-ČSL, a jestli jejich počínání nepovažuje za bratrovraždu. Schwarzenberg velmi elegantně odpověděl citátem dobrého vojáka Švejka: „Není to divné, že každej člověk je odněkud?"
Došlo i na problematiku školství. Zde ze Schwarzenbergových úst zazněl apel, aby školství neznamenalo pouze „univerzitu v každém kraji“, ale především to, aby výuka byla dostatečně kvalitní a titul z univerzity „A“ měl stejnou hodnotu jako z univerzity „B“. To, že kvalita výuky a prestiž univerzit není stejná, je velkým podvodem na studentech.
Posluchačům též neunikla zmínka o současné situace v Íránu a možnost intervence USA za podporu Izraele. Zde Schwarzenberg prokázal nadstandardní geopolitické znalosti a vysvětlil íránskou snahu o získání jaderného arzenálu coby zcela logickou. V blízkosti se nachází Rusko disponující jadernou silou, sousedem je Pákistán, taktéž s jadernými zbraněmi, a vše dovršuje americké námořnictvo. Zdůraznil ale, že v době, kdy se Evropané ještě houpali na stromech, v Persii již existovala velká říše, a že dnes dochází k nedostatečnému porozumění zdejší mentality a kultury. Nikdo však neví, co lze od Íránu očekávat. Je také pochopitelná obava Izraele z Íránu a jeho stanovisek k židovskému státu.
Celý program byl zakončen pozvánkou na křest knihy rozhovorů s Karlem Schwarzenbergem a výzvou k pokládání otázek přes facebooku, kde pan senátor dotazy milerád zodpoví. Vzácný host odcházel z přednáškvé místnosti v doprovodu mohutného aplausu.
