Do Turnova zavítali na besedu dva poslanci a místopředsedové TOP 09 Helena Langšádlová a Marek Ženíšek. Řeč se stočila i na imigranty a přístup k nim. „Musíme více bojovat s organizovaným zločinem, který je v této věci většího rozsahu než obchod s drogami. Je třeba tedy zasáhnout vůči převaděčům a pašerákům lidí. A protože se jedná z velké části o nelegální imigraci – je nutná důsledná návratová politika,“ domnívá se Langšádlová. Oba zdůraznili nutnost větší ostrahy hranic Evropské unie. „Nebo bude ohrožen Schengen i celoevropská myšlenka,“ varoval Ženíšek.
V turnovské pizzerii Maškovka se ve čtvrtek odpoledne sešli lidé, kteří byli zvědaví na názory obou hostů. Helena Langšádlová je podle vlastních slov v TOPce mimo jiné specialistkou na migraci, Marek Ženíšek na zahraniční politiku.
I proto se jich redakce tázala, jak vidí současný problém s imigranty. „Musíme udělat několik věcí. Pomoci těm lidem, kteří jsou ohrožení kvůli válečným konfliktům a v uprchlických táborech. Více ale musí Evropa investovat do ostrahy hranic. Bojovat s organizovaným zločinem, který je v této věci většího rozsahu než obchod s drogami. Je třeba tedy zasáhnout vůči převaděčům a pašerákům lidí. A protože se jedná z velké části o nelegální imigraci – je nutná důsledná návratová politika,“ vysvětlila Langšádlová.
„U těch, kteří mají právo na udělení azylu, je ale také důležité, aby vůbec chtěli jít do Česka. Protože přijmout někoho, kdo pak odjede do Švédska, mi přijde absurdní. A musí být prokazatelně ohrožen na životě, jako jsou v oblasti Blízkého východu křesťanské a jezídské komunity. U nich je šance na integraci do naší společnosti. Opravdu ale nemůžeme pomoci všem, v pohybu je kolem dvaceti milionu lidí,“ objasnila.
V žádném případě ale podle ní nemá docházet k oslabování pravomocí jednotlivých členských států Evropské unie. „Žadatel o azyl musí projít naší procedurou. Jen tak si můžeme ohlídat, kolik jich zvládneme přijmout. Musí repektovat naše zákony, hodnoty a pravidla,“ konstatovala. V mnoha městech západní Evropy vznikají ghetta přistěhovalců bez vzdělání. „Proto nesmíme dopustit, aby žili v uzavřených komunitách,“ zdůraznila.
I Ženíšek apeloval na důležitost posílení ostrahy hranic. Peníze na to se v evropském rozpočtu mohou dle něj získat i pozastavením různých projektů typu výstavby akvaparků a golfových hřišť. „Musíme si stanovit priority pro naše přežití,“ sdělil. Jinak je v ohrožení i Schengen.
„Hrozilo by, že se zcela zhroutí schengenský prostor. Protože když někteří imigranti otevřou atlas a zjistí, že jsou v Praze, a ne v Mnichově či některém jiném západoevropském městě, o kterém jim vyprávěli pohádky, při první příležitosti tam odjedou. A ty země, kam budou mířit, pod tíhou masivního přílivu imigrantů uzavřou hranice. A tím bude ohrožena celoevropská myšlenka a čekal by nás nárůst xenofobních nálad a stran. Vidím to jako obrovský problém, který může způsobit šílenou tragédii v Evropské unii,“ domnívá se. Jen malé procento uprchlíků dle jeho názoru splňuje podle Ženevských konvencí status politického uprchlíka. „Ty samozřejmě Evropa musí přijmout. Ale většina jsou uprchlíci ekonomičtí,“ upozornil.
Ale co s těmi ekonomickými uprchlíky bude? To budou žít řadu let v uprchlických táborech v Itálii či Řecku? Podle obou politiků nikoli. „Bude muset být opravdu důsledná návratová politika. Je jasné, že v některých případech třeba nebude možné toho člověka vrátit, ale v devadesáti procentech případů se to podaří,“ optimisticky tvrdil Ženíšek, který podpořil i myšlenku, aby Evropská unie pomáhala financovat ve spolupráci s některými zeměmi Afriky vytvoření záchytných bezpečnostních zón, kam by se mohli vracet ti, kterým nebude udělen azyl. „Bude nás to stát nějaké peníze, ale mnohem méně, než řešit situaci v Evropě,“ doplnil.
zdroj: www.krajskelisty.cz, 28. 6. 2015
