Vozobule: Konec galerie U Zvonu je špatná zpráva. Pro všechny

Za ohlušujícího potlesku krajských i městských koaličních stran (ANO, Piráti, STAN a PRO PLZEŇ) míří ke svému konci projekt nové budovy Západočeské galerie v lokalitě U Zvonu. Minulý čtvrtek ho nejspíš definitivně pohřbilo městské zastupitelstvo, které využilo možnosti odstoupit od smlouvy s Plzeňským krajem, který chtěl prodloužit termíny uvedené ve smlouvě. Plzeňský kraj tak nemá v tuto chvíli vztah k pozemkům, kde by se mělo stavět.

Celé je to ale trik, jak vyvázat krajské vedení z toho, že chce hodit přes palubu projekt, který se připravoval řadu let a do kterého bylo vloženo nemalé úsilí a celkem hodně peněz. Neexistuje totiž jediné usnesení rady nebo zastupitelstva Plzeňského kraje, že tuto galerii stavět nechtějí. Plzeňští zastupitelé posuzovali žádost o prodloužení smluvních termínů, o které, světe div se, požádal kraj v době, kdy to měl na starosti současný primátor Zarzycký. A celá konstrukce je na světě. Krajské vedení se netají odporem k projektu nové budovy galerie, ale odvahu ho přímo ukončit z mnoha důvodů nemá. Teď mají v ruce usnesení města, které jim rozvázalo ruce. My přece stavět nemůžeme, když nám město sebralo pozemky. Tohle je v mnoha ohledech z pohledu městské i krajské samosprávy děsivý postup, ať už někdo nové budově fandil, nebo se mu nelíbila.

Lesk a bída přípravy investic

Celá stavba nové budovy Západočeské galerie v lokalitě byla připravena přesně podle toho, jak je definováni ideální standard veřejného investování (na rozdíl od tristní přípravy projektu Nového divadla v Plzni, které už stojí). Nejprve totiž proběhla architektonická soutěž na to, co vlastně U Zvonu, po demolici domu po povodních 2002, má být. Soutěž jednoznačně potvrdila, že se má tento pozemek zastavět, ideálně kvalitní veřejnou budovou. Pak kraj vypsal veřejnou architektonickou soutěž na stavbu nové budovy Západočeské galerie, která měla umožnit nejen vystavení jedné z nejvýznamnějších uměleckých sbírek v ČR, ale zároveň vytvořit zázemí pro její skladování (dnešní depozitář v Pražské ulici je naprosto nevyhovující. A to je ještě slabé slovo). Veřejnou architektonickou soutěž, která se tehdy odehrála s historicky vůbec nejvyšším počtem uchazečů v ČR, vyhrála architektonická kancelář Kuba&Pilař architekti, která od té doby získala řadu ocenění, včetně loňské ceny Architekt roku. Následně proběhla projektová příprava a celý povolovací proces, takže v současnosti má tato investice platné stavební povolení a dokumentaci k provádění stavby. Její příprava stála Plzeňský kraj dosud přes 30 mil. Kč. Stejně tak kraj poctivě přistupoval k výpočtu budoucích provozních nákladů. Stačí tedy jen jediné, najít financování, vypsat veřejnou zakázku a začít stavět.

Právě proto je o to víc nepochopitelné, že kraj tak klidně zmačkal a zahodil projekt, který spotřeboval obrovské úsilí mnoha lidí, kvalitní péči při jeho přípravě, aniž by se současné vedení snažilo zajistit financování akce. Sází totiž nově na budovu lázní, kterou zvláštním způsobem získal uvnitř firmy, jež koupil. To, že si občané Plzně přejí, aby městské lázně našly nové uplatnění, je po léta evidentní. Jen je otázka, za jakou cenu se tak stane (a to není myšleno jen v penězích). Jestli tam Západočeská galerie dostane důstojné zázemí, které sama instituce a zejména její díla bez diskuse potřebují, lze sledovat v příštích měsících.