„Diskuse měla čtyři okruhy, které se týkaly problematiky památek a památkové péče z pohledu obcí, státu, majitelů i z pohledu neziskových společností. Diskutovalo se například o tom, že se majitelé památek zpovídají za jejich stav různým státním institucím, kritizovala se složitost dotačního systému, nedostatek prostředků, které jsou vyčleněny na obnovu památek," řekl Martin Kříž.
Kritice neušel v diskusi ani zákon na ochranu památek. Narazilo se na několik problémů, příkladem může být fakt, že památkově chráněný objekt smí opravovat pouze člověk s vysokoškolským vzděláním. Dalším zmiňovaným problémem byl vztah společnosti k restituentům. Jako příklad byly uvedeny státní instituce, které mnohdy brzdí restituce. Hovořilo se také o absenci metodiky a zásad památkové péče, což se týkalo především starostů, jejichž obce mají památkovou zónu.
Podle účastníků panelové diskuse by se východiskem do budoucna mělo stát navýšení financí určených na obnovu památek, přijetí zákona upravujícího správu a ochranu kulturních památek. Doporučuje se zrovnoprávnění soukromých a státních památkových objektů v otázce čerpání dotací, zlepšení finančních dotací pro malé památky, které nejsou tak exponované a dokončení památkových restitucí.
„Prázdné objekty jsou katastrofa, neboť takové objekty se ničí samy," uvedl Jiří Vačkář z ministerstva pro místní rozvoj a měl na mysli nedokončené restituce. Starosta Chudenic na Klatovsku David Klíma zase uvedl, že pro každou obec je doslova požehnáním, když za starostou přijdou lidé a chtějí pomoc s opravou památek. Právě takové iniciativy by měl stát více podporovat.
