V jídle jsem nikdy nebyl moc vybíravý. Vzpomínám si, že jako dítě jsem ve školní jídelně nesnášel pouze mléčnou a dršťkovou polévku, jinak jsem zvládnul všechno. Když jsem pak jako čtrnáctiletý kluk rok po sametové revoluci ochutnal poprvé v životě v Itálii olivy, z první chutě jsem byl znechucený, ale následná dochuť, která mi v ústech zůstala, mě natolik lákala, že jsem se následně do pojídání oliv neustále nutil a po několika týdnech jsem si je naprosto zamiloval. Postupem času mě začalo čím dál tím více lákat objevování nových jídel, která jsem z Čech neznal. Samozřejmě k tomu přispělo cestování a moje zahraniční studijní a následně pracovní pobyty, zejména ve Francii, ve Španělsku a v Itálii. Dalo by se dnes říct, že právě kuchyně těchto zemí mě v posledních letech nejvíce fascinují.
Pokud bych měl vyzdvihnout nějaké jednoduché jídlo z Francie, tak rozhodně nedám dopustit na alsaský tarte flambée, což je v podstatě něco jako „alsaská pizza“ na křupavém, tenkém těstu, ze kterého se jinak dělají bagety. Nebo lotrinský quiche. To se musím vždy hlídat, abych se nepřejedl. Jedná se o slaný, většinou cibulový koláč se slaninou. Různé druhy prodávají např. na náměstí Republiky v bistru La Tartelette, kam chodím dost často. Často si doma v improvizované české podobě dělám bretonské „slané palačinky", tzv. crepes, se sýrem a šunkou, ale často na ně dám vše, co mi ještě zbývá v ledničce.
Z českých jídel rád vzpomínám na tmavou svíčkovou, kterou vařila babička a na bramborové šlejšky s mákem, které jsem si jako kluk ale musel často vařit sám, protože jejich příprava byla časově náročnější, takže jsem se svým návrhem velmi často u maminky neuspěl.
A jaká je moje nejoblíbenější restaurace? Bydlím v centru, tím pádem na českou kuchyni a plzeňskou dvanáctku rád zajdu k Salzmannům, do Restaurace 12°, do Uctívaného Velblouda či do PUBu a na tu středomořskou a na dobré víno zase do restaurace El Cid, Rango nebo do restaurace Bohemia na Anglickém nábřeží, kde si pokaždé pochutnám na pikantních fajitas z vepřové panenky. Na netradiční polévky doporučuji bistro Supa Supa, které se nachází hned za katedrálou. Sladkému moc neholduji, zato kvalitní kávu miluji. Buď si zajdu do Azylu, do nově otevřené kavárny Nykty´s na náměstí nebo na kávu z džezvy do Orient Coffee.
Ondřej Ženíšek
předseda Kontrolního výboru Zastupitelstva města Plzně
prezident Francouzské alinace v Plzni
kandidát na primátora města Plzně
Žurnál, plzeňský kulturní a společenský magazín, říjen 2014, strana 58 http://www.zurnalmag.cz/
