V pátek 25. února přinesl server Novinky.cz zprávu o tom, že ČSSD chce navrhnout v případě přímé volby prezidenta prodloužení jeho funkčního období z pěti na šest let. Přímá volba by se tak prý konala společně s volbami do Senátu a buď s krajskými, nebo obecními volbami. Hlavním motivem takového návrhu jsou podle sociálních demokratů finanční úspory. Čekali bychom, že poslanci ČSSD navrhnou spíše změnu délky mandátu senátorů či krajských zastupitelů, než prodloužení prezidentského mandátu z pěti na šest let. Volba prezidenta je přece jenom stále významnější, tak proč by se měla podřizovat těm ostatním. Navíc změna délky mandátu směrem nahoru nikoliv dolů, by se vymykala všem zvyklostem, pokud bychom si nebrali příklad z některých zemí v jižní Americe do 80. let 20. století.
Slova ministra Pospíšila, do jehož gesce předložení návrhu na změnu spadá, o tom, že dělat z prezidentské volby apendix jiných voleb není vhodné řešení, jsou tak na místě. Odvolávat se pak na finanční úspory je v takovémto případě holý populismus. Zmíněný nápad navíc úplně opomíjí politickou rovinu. Pomocí přímé volby prezidenta by se občan mohl vyjadřovat i mezi jednotlivými volbami. Znalost výsledků voleb, které mají vliv na schvalování legislativy v zemi, bude pro mnoho občanů při volbě prezidenta důležitá. Pokud by volba prezidenta byla spojena s jinými volbami, byl by případný vítěz díky volebním kampaním politických stran zatažen do mezistranických bojů od samého začátku. Nerad bych se dožil toho, že volbu prezidenta rozhodne takový fenomén, jakým bylo zavedení regulačního poplatku 30Kč u lékaře, jako tomu bylo v případě krajských voleb v roce 2008.
Po dlouhou dobu neměla přímá volba prezidenta šanci na úspěch zejména proto, že demokratické strany nenašly shodu nad způsobem volby. Přičemž je férové konstatovat, že důvodem byla obava o úspěch, resp. neúspěch jednoho potenciálního kandidáta. Jeden tábor logicky z pragmatických důvodů prosazoval jednokolový většinový systém a ten druhý zas dvoukolovou variantu, od jejíchž účinků se očekával opak. Současný pan prezident však již nekandiduje a toto dilema zmizelo. V současné době jsme zavedení přímé volby prezidenta nejblíže. Byť sám bych se spokojil třeba i s nepřímou volbou, (nepočítám, že díky přímé volbě prezidenta bude demokracie v ČR kvalitnější, ale respektuji přání většiny obyvatel této země odrážející se i v programovém prohlášení vlády) čekal bych, že těmi, kdo prosazují přímou volbu nejdéle ze současných demokratických stran v parlamentu, nebudou kladeny další překážky a že finanční úspory budou hledat např. s vládní koalicí v tom, že podpoří chystané reformy spíše než v institutu přímé volby prezidenta.
