S předvolebními sliby to nebývá valné. Však to také vystihuje i staré rčení: sliby – chyby. Ale nesplnit předvolební slib ještě před volbami, to tu ještě nebylo.
V Otázkách Václava Moravce měli zúčastnění kandidáti z Plzeňského kraje zvednout ruku, zda by hlasovali pro referendum o nákupním komplexu Corso v Plzni, které podepsalo 20 000 občanů. Pan Chovanec z ČSSD a pan Pospíšil z ODS zvedli ruku rychle. Také jsem ji zvedl, i když se mi to jako neplzeňskému zdálo poněkud laciné. Já totiž nemohu ani podepsat petici, ale byl jsem si jist, že plzeňští zastupitelé za TOP 09 jsou jednoznačně pro referendum.
Pár dnů poté nebylo referendum kvůli ODS a ČSSD schváleno. Proč krajští předsedové obou stran tedy v televizi zvedali ruku? Necítí zodpovědnost za své členy? Za svůj osobní slib?
Korunu tomu nasadil náměstek primátora Plzně Martin Zrzavecký z ČSSD. Prohlásil, že by otázky pro referendum položil jinak a že 20 tisíc signatářů žádosti o referendum nemá žádnou zodpovědnost za případné platby odškodnění soukromé firmě. Kde tyto platby vzal? A pokud by snad skutečně byla druhá otázka podle zákona nehlasovatelná, město mělo referendum vyhlásit a otázku nechat jednoduše zkontrolovat a případně její platnost zrušit. Ale hodit přes slib předsedů celé referendum pod stůl je nepřijatelné.
