Česká republika by si měla vyjednat trvalou výjimku z eura. Tak bychom se podle Hradu měli postavit ke krizi eurozóny. Představa prezidenta Klause, že nás někdo bude nutit vstoupit do eurozóny, je úsměvná. Zavázali jsme se euro přijmout, nicméně rozhodnutí, kdy to uděláme, je zcela v naší režii. Stačí se podívat do historie. O vstup do eurozóny se státy musely usilovně snažit, nikdo je nenutil. Po současných zkušenostech budou státy eurozóny mnohem pečlivěji nové členy vybírat. A navíc, Česká republika má v EU pověst potížisty a, uznejte sami, budete někoho takového nutit, aby s Vámi seděl u stolu?
Připomíná mi to situaci, kdy po silném zemětřesení začíná loď nabírat vodu, posádka se snaží díry zaplnit a my stojíme na břehu a vše pozorujeme. Protože nás to znepokojuje, tak raději odejdeme. Za chvíli nás ale smete tsunami, kterou jsme dívajíce se jinam neviděli.
Eurozóna má dnes hodně děr a bylo by bláhové do ní v tuto chvíli vstupovat. To ale není v České republice a ani v samotné EU na pořadu dne. Snažit se o trvalou výjimku z eura by byl pouze špás, který by nás vyšel hodně draho, pokud bychom se tím vzdali možnosti současný vývoj ovlivnit. A všechna legrace by skončila ve chvíli, kdy bychom se snad snažili blokovat společné evropské dohody, na kterých jsme se podíleli. První náznaky vidím u některých českých senátorů, kteří odložili projednání Evropského stabilizačního mechanismus.
České hospodářství je závislé na exportu. 80 procent našeho vývozu směřuje do zemí eurozóny. Pokud se bude snižovat životní úroveň v eurozóně, bude se snižovat životní úroveň i občanů České republiky. Měli bychom proto požadovat nikoliv bezcenné výjimky, ale naopak konstruktivně přispívat ke stabilizaci evropských ekonomik. Na výběr máme dva odlišné scénáře. Zaprvé více solidarity a rozpočtové disciplíny a zadruhé rozdělení eurozóny na dva bloky. Ideální řešení neexistuje. Otázkou ale je, který scénář nás bude ekonomicky a politicky bolet méně. To jsou zásadní problémy, kterými je třeba se v tuto chvíli zabývat. Otázku přijetí eura můžeme řešit až ve chvíli, kdy se situace na finančních trzích uklidní a bude jasné, k jakému euru se máme přidat.
