V pátek 19. března se konala v budově ZČU ve Veleslavínově ulici přednáška českého exministra financí a prvního místopředsedy politické strany TOP 09 Miroslava Kalouska. Její hlavní téma představovala reflexe současné ekonomické krize a návrhy na řešení hospodářské situace, ve které se Česká republika nyní nachází.
Akce se uskutečnila pod záštitou studentské organizace AS CPSSU Plzeň, která se specializuje především na organizaci setkání s vrcholnými českými i zahraničními politiky a provozuje studentský server e-Polis. Moderátorem debaty byl Vít Procházka, místopředseda AS CPSSU. Celé akce se zúčastnili někteří další čelní představitelé TOP 09. Například Marek Ženíšek nebo Jaroslav Lobkowicz.
Před zcela zaplněnou posluchárnou zahájil Miroslav Kalousek svou řeč vtipnou poznámkou, v níž vyjádřil naději, že generace studentů sedících v sále snad jeho vrstevníkům za čas bude schopna platit důchod. Čímž se zároveň zmínil o jednom z nejpalčivějších problémů, který by měla budoucí vláda řešit – penzijní reformě.
Ve zhruba půlhodinovém vystoupení se pak exministr zaměřil na důsledky folklóru „žití na dluh“, zodpovědné hospodaření a největší výdajové položky v českém rozpočtu, jakými jsou zdravotnictví, sociální a důchodový systém.
Zprvu Miroslav Kalousek zaostřil na českou ekonomickou kulturu. Zmínil, jak se náš stát a s ním i společnost naučily za dvacet let demokratické existence žít na dluh. Tato situace se samozřejmě nedá řešit dalšími dluhy, ale jedině zodpovědným hospodařením státu. Kalousek také před posluchači nabádal k zodpovědnému a rozumnému hospodaření každého obyvatele naší země. Se státem je podle Kalouska žádoucí počínat stejně. Na Česko sice nemůže přijít exekutor, ale vystavuje se riziku, že se stane nespolehlivým partnerem. Ostatní státní a nadstátní aktéři ho tak začnou vnímat a odmítnou mu půjčovat a spolupracovat s ním. V kritické situaci stát přestane vlastnit dostatečné penzum financí i pro pokrytí základních závazků a vystavuje se riziku naprosté katastrofy ve významu komplexního zhroucení. Stát poté může reálně potkat "strašák" jménem finanční protektorát. Pak již státní moc nedokáže sama rozhodovat o tom, kam peníze investovat, kolik komu zaplatit, ale veškeré podmínky si diktuje vnější správa. Z toho vyplývá nevyhnutelná potřeba urychlené realizace reformy veřejných financí. Shodně by měla znít rovněž hlavní priorita příští české vlády.
Nesporně důležitým krokem ke stabilizaci veřejných financí je vytvoření kvalitního sociálního zabezpečení, které umožní dostatečné zázemí pracujícím lidem, ale zároveň poskytne ochranu před zneužíváním sociálního zabezpečení.
Následně se Miroslav Kalousek zabýval dalším palčivým problémem České republiky. Tím jsou mandatorní výdaje (povinné výdaje, které stát musí platit), jež neustále vytlačují ostatní výdaje státu (školství, údržba silnic a dálnic, věda a výzkum,....). A to i v dobách, kdy stát ekonomicky roste. V současnosti tvoří mandatorní výdaje 84 % státních výdajů. Proto by bylo ideální snížit mandatorní výdaje na 50 – 60 %, aby stát nepřišel o možnost použít své peníze na zvýšení životního standardu občanů, anebo alespoň udržet současný standard.
Další "černou díru" veřejných financí reprezentuje veřejné zdravotnictví sdílející totožné slabiny s důchodovým systémem. Obé destabilizuje rostoucí průměrný věk a stagnující natalita. Vinou změny věkové skladby populace zdravotnictví registruje akutní nedostatek peněz, což vyústí v logickou situaci, kdy stát nebude disponovat prostředky na provádění špičkových zákroků. Střední třída by tudíž ztratila např. nárok na transplantaci orgánů. Elementárním východiskem podle Kalouska zůstává podpora spoluúčasti pacientů.
Po půlhodinovém vystoupení Miroslava Kalouska byl poskytnut téměř hodinový prostor pro dotazy ze strany studentů. Pokládána byla široká škála dotazů věnujících se zvláště ekonomickým tématům. Za všechny jmenujme problematiku státního školství a možnosti plateb školného či otázky směřující k reformě sociálního systému. Posluchače též zajímala morální rovina existence TOP 09 a to, jak může existovat bez legitimity od občanů. Zda je možné, aby poslanec opustil stranu, ve které vykonával část svého volebního období a přešel (v případě Miroslava Kalouska založil) do strany jiné. Poslanec své odpovědi provázel vtipnými přirovnáními a řadou bonmotů.
Exministr se pak se studenty rozloučil nezastíraným obdivem nad současným neomezeným přístupem k informacím, o němž si dříve narozené ročníky mohly nechat leda zdát a kterým nastupující generace doslova oplývá.
