8. dubna 2013 proběhl v Plzni sněm MO TOP 09 Plzeň 4. Delegáti místního sněmu zvolili svým staronovým předsedou vedoucího produkce plzeňské reklamní agentury Petra Junka.
6. dubna 2013 proběhl v Rokycanech sněm MO TOP 09 Rokycany. Delegáti místního sněmu zvolili svým předsedou Petra Neumanna. Místopředsedou se stal Pavel Adamec.
Místní sněm TOP 09 Sušice ze dne 5. 4. 2013 zvolil na další funkční období tříčlený výbor místní organizace ve složení předseda Vladislav Moureček, místopředseda J. Jůn a členku výboru Hanu Kodýtkovou. Dále pak delegoval 4 zástupce na regionální sněm v Klatovech.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger a spolkový ministr zdravotnictví SRN Daniel Bahr podepsali v Plzni ve čtvrtek 4. dubna 2013 rámcovou smlouvu, která nastavuje podmínky pro přeshraniční spolupráci obou států v oblasti zdravotnické záchranné služby.
27. března 2013 proběhl v Plzni sněm MO TOP 09 Plzeň 10 Lhota. Delegáti místního sněmu zvolili svým předsedou opět stávajícího předsedu Jana Havla. Místopředsedou se stal Michal Podlaha. Ve výboru místní organizace ještě usedne Luboš Kindelmann. Sněmu se zúčastnilo 5 delegátů.
Je naprosto logické, že probíhající změny ve zdravotnictví napříč zájmovými skupinami pochvalu nezískají. Zábavná je však flagrantní protichůdnost argumentace jednotlivých kritiků. Ze strany odborů a levice slyšíme pláč nad razancí reforem, nad jejich asociálností a příliš rychlým prosazováním, slyšíme strach z „léčby křenovými plackami" a z „ožebračení pacientů."
Obrovskou vlnu diskuse vyvolalo minulý týden na posledním jednání plzeňského zastupitelstva vystoupení Alexandra Mareše z advokátní kanceláře Mareš Parners, která měla za úkol pro město vypracovat právní stanovisko, jak dál postupovat v kauze OC Amádeus Plzeň a co městu hrozí za zmaření investice, kterou občané odmítli v lednovém referendu. Atmosféru panující mezi zastupiteli kolem zmíněného téma popsal pro server Regionpodlupou.cz opoziční zastupitel Tomáš Jílek (TOP 09). Ten obvykle patří mezi největší diskutéry. Tentokrát se ale debaty nezúčastnil. Proč?
V situaci, kdy Kypr stojí před krachem, přichází eurozóna se záchranným plánem v podobě půjčky ve výši 10 miliard eur. Považuji za logické a spravedlivé, že si přitom klade podmínku, aby se sami Kypřané na řešení krize podíleli. Eurozóna neříká, kde má Kypr tyto prostředky získat. Zalovení v bankovním sektoru se ale nabízí.
Od počátku (podzimu 2012) úzce spolupracujeme s reprezentanty institucionální i komunitní péče, se zástupci pacientů, rodin i pečovatelů, pojišťoven, státních institucí, odborné psychiatrické společnosti a odborné veřejnosti.
O mateřských školách a problémech, které v souvislosti s nimi Plzeňany pálí, se debatovalo v úterý 5. března v podvečer v Domě Hudby.
