V posledních dnech jsme zaznamenali zprávu o úspěchu firmy z Dolní Dobrouče Contipro Biotech v oblasti úspěšného získání prostředků z Operačního programu pro podnikání a inovace. To by nás mělo přinutit zamyslet se nad stavem, v jakém se nyní nacházíme. Jsou naše firmy konkurenceschopné? Daří se jim ve vývozu či dovozu? A je takový stav udržitelný?
Pardubický kraj se nachází v situaci, kdy klesají jeho příjmy ze strukturálních fondů Evropské Unie již třetím rokem po sobě. Výhled je takový, že tento pokles bude pokračovat, zejména po roce 2015, kdy se změní priority rozpočtu EU. Tím se zmenší prostor pro firmy jakkoli podporovat investice či export. Zásadní zdroje firem mohou být dva. Právě Evropské fondy a zahraniční investice či vývoz. Od státu v dnešní rozpočtové situaci nemůžeme čekat jakoukoli větší pomoc, proto je potřeba se zaměřit na druhou složku zdrojů, a to na zahraniční investice, export i import (čím vyšší jsou investice v kraji, tím vyšší jsou i daňové příjmy rozpočtu).
V kraji se nachází velcí zaměstnavatelé se zahraničním kapitálem, například FOXCONN CZ, což je druhý největší exportér v ČR, Iveco ve Vysokém Mýtě, jež vyváží nejvíce do Francie, nebo AVX Lanškroun (vývoz směřuje taktéž na Západ).
Firmám z Pardubického kraje se touto dobou v zahraničním obchodu daří. Celkově patří do TOP 10 investorsky nejatraktivnějších regionů východní Evropy. Na celkovém zahraničním vývozu ČR se podílí Kraj přibližně 10 % a patří mu ze všech krajů třetí příčka, což je vynikající úspěch. V tomto směru se nám v zahraničních investicích daří. Ale co export? Vyvážíme dostatečně? A na správná místa?
Dostatečně snad ano, ale ne na správná místa. Firmy z našeho kraje nemají členitou teritoriální skladbu vývozu. Jednodušeji řečeno, vyváží riskantně na jeden trh a ostatní stále ignorují (83 % vývozu směřuje do EU, dokonce 91 % do vyspělých tržních ekonomik). Toto může nejenom firmy, ale také obyvatele pardubického kraje přivést do velkých problémů, jež by v konečném důsledku znamenaly např. vyšší nezaměstnanost, nižší podporu krajských organizací, pokračující katastrofální stav silnic apod. Uvažuji nad tím, zda je opravdu úspěchem, když se Pardubický kraj chlubí nejvyšším meziročním růstem vývozu na trhy EU (32 %). Nejvyšší podíl na vývozu má Německo, Velká Británie, Nizozemí, Francie, Itálie a Španělsko. Opravdu to můžeme považovat za úspěch? Před deseti lety snad, v dnešní době ekonomických problémů zemí, do kterých nejvíce vyvážíme, už ne. Perspektiva na těchto trzích (snad kromě Německa) bude dalších 5 - 10 let nedobrá. Tedy – můžeme se pochlubit skvělými úspěchy ve vývozu, jen jsme bohužel zaspali dobu. A vyvážíme hlavně tam, kde z logiky věci více obchodů nebude.
Inspirací nám může být náš soused, Královéhradecký kraj. Alespoň zpočátku. Firmy z tohoto kraje mají vývoz do EU nižší o 10 % a mezi osmičkou zemí s nejvyšším podílem vývozu najdeme již v dnešní době Indii, která je v tomto směru jednou z nejperspektivnějších na světě. Zaměřme se místo neperspektivních trhů na rozvíjející se ekonomiky. Příkladem mohou být státy tzv. skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína), na jejichž území žije 40 % obyvatel planety a právě v této době se stávají ekonomickými mocnostmi, což sebou přináší i velké možnosti v oblasti investic a exportu.
Navrhuji první krok krajskému zastupitelstvu a radě pro podporu vývozu, který bude i do budoucna konkurenceschopný. Rozšiřme počet partnerských regionů mimo EU. Navažme spolupráci např. s ruským či indickým regionem, který bude prospěšný pro obě strany. Pomůžeme tak nejen vzdělání a výměně zkušeností, ale navážeme tolik potřebné kontakty na rozvíjejících se trzích, které jsou pro další rozvoj našich firem životně důležité. Proč jsou partnerskými regiony Pardubického kraje pouze regiony z EU? Z jakého důvodu se již 8 let nerozšířil počet partnerských regionů? Jsme spokojeni s tím, co máme a za 8 let se z pohledu radních a zastupitelů svět nikam neposunul? Zmiňovaný Královéhradecký kraj novou situaci již pochopil a navázal spolupráci s regiony ze Srbska nebo Vietnamu. Buďme moderní a nezaspěme.
