Skoro dvě desítky mrtvých, další lidé s příznaky otravy v nemocnicích. Výsledek proniknutí jedovatého alkoholu na domácí trh. Co způsobilo, že v Česku řádí démon jménem metanol? Chtivost obchodníků a padělatelů? Nedůsledná kontrola státních orgánů? Od každého zřejmě trochu.
Daňové zatížení alkoholu je poměrně vysoké a tak není divu, že hlavně levné, nekvalitní a pančované lihoviny (mnohdy opatřené potřebným kolkem) se dají koupit skoro všude. Nikomu to nevadilo, pijani byli rádi, že si dají „panáka“ za babku, obchodníci, distributoři i výrobci si mnuli ruce, jak se penízky jenom sypou, stát v potírání nebyl efektivní. Jenže nyní je situace jiná. Umírají nevinní lidé.
Stát, potažmo vláda, v posledních dnech zareagovala. Nejdříve krizový štáb, pak plošným zákazem prodeje rozlévaného alkoholu nad 30 procent ve stáncích a přechodných a mobilních provozech. V terénu se pohybují stovky kontrolorů a policistů. Typický obrázek v Česku. Najdříve se musí něco stát, pak se vše narychlo řeší. Ke kontrole alkoholu máme v republice několik institucí. Česká obchodní inspekce (ČOI), Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), hygienici, Celní správa. Poměrně slušný výčet. Jenže každá z uvedených institucí kontroluje pokaždé něco jiného – celníci daňové úniky, SZPI jakost atd. A zde, jak se zdá, je zakopán pes. Nebylo by lepší, kdyby existoval jeden orgán, který by vše měl na starosti?
Stát by měl lépe a efektivněji potírat černý trh, a nejen u alkoholických nápojů. V něm se točí velké peníze, které ovšem ve státní kase chybějí. Tragická série úmrtí by měla přinést radikální změnu. Žádné směšné pokuty, žádné pardony. Tvrdě trestat, daňové delikty patří v jiných zemích k těm nejzávažnějším a o vraždách netřeba mluvit.
