Zmizí kamzíci z hor?

JESENÍKY Boj o kamzíky v Jeseníkách nekončí. Tuto zvěř, kterou sem před sto lety uměle vysadil člověk, ohrožuje idea národního parku. Ačkoliv iniciátoři petice za národní park v Jeseníkách tvrdí, že kamzíci, byť v přijatelné míře, zůstanou, organizátoři druhé petice se obávají, že vznik parku kamzičí populaci uškodí. Včera o budoucnosti Jeseníků debatovali zástupci všech stran.

Kamzík tu žije už sto let a kytky tu pořád jsou

Vášně se rozhořely před dvěma lety poté, co CHKO Jeseníky ve svém plánu péče o chráněnou krajinnou oblast uvedlo stanovisko: „Dlouhodobým cílem je úplné vyloučení kamzičí zvěře z  oblasti.“ Ochranářům vadí především to, že kamzíci škodí při obnově lesa. Jsou schopni dostat se i do míst, kde se jiná zvěř nevyskytuje, a spásat tam vzácné druhy rostlin.
Proti tomu se ale postavilo přes 25 tisíc lidí, kteří podepsali petici za záchranu populace kamzíka horského v Hrubém Jeseníku. „Účelové argumenty, že kamzík ničí jesenickou přírodu a ohrožuje vzácné květiny, se nám daří vyvracet. Kamzík se v Jeseníkách pohybuje už sto let a kytky tu pořád jsou,“ ohrazuje se organizátor petice za zachování kamzíků Zdeněk Pavlíček. Podle něj jde ve sporu především o prestiž, kterou značka národního parku přináší. „Smysl národního parku je v rozporu se zachováním kamzíka. Pokud chceme přírodu takovou, jaká je, pak do ní nepůvodní druhy nepatří. Pokud chceme zachovat kamzíka, tak nemůžeme mít národní park,“ míní Pavlíček a dodává: „Organizátoři petice za národní park vidí v této značce spoustu výhod a je to pro ně důležitější než skutečný význam ochrany přírody. Jde především o nalákání turistů, pro mě je ale nepřijatelné obětovat kvůli prestiži populaci živých tvorů.“

25 tisíc podpisů pro kamzíky, patnáct tisíc pro národní park

Také podle poslance a předsedy Podvýboru pro ochranu přírody a krajiny při Parlamentu ČR Bořivoje Šarapatky jdou obě petice proti sobě. „Sešly se nám tu dvě petice, jedna má přes 25 tisíc podpisů a druhá přes 15 tisíc. Bohužel se navzájem vylučují. Pokud schválíme národní park, nemůžeme chránit kamzíky, a naopak. Dohodli jsme se proto na vytvoření speciálního týmu, ve kterém budou zástupci všech zúčastněných stran, kteří situaci posoudí. Je to ale běh na dlouhou trať, rozhodnutí určitě nepadne v nejbližší době,“ nastiňuje.
Ondřej Bačík, jeden z iniciátorů petice za zřízení parku, připouští, že značka národního parku s sebou nese prestiž, odmítá však, že by se oba návrhy vylučovaly. „Není správné stavět petice proti sobě. V té naší se neříká nic o  vyhubení kamzíků a v té jejich nic o národním parku. My naopak podporujeme zachování kamzíků v Jeseníkách, jejich přijatelný počet tu může žít dál,“ říká. Regulovat počet kamzíků je podle něj potřeba, protože kamzík sežere i vzácné druhy rostlin. „V zákoně nestojí nic o vyhubení nepůvodního druhu, je pouze zakázáno takový druh cíleně rozmnožovat,“ dodává. Populace kamzíka horského v  Jeseníkách se v tuto chvíli odhaduje na 150 až 200 kusů, v 80. letech to však bylo až tisíc jedinců.
Na nejnovější vývoj reaguje i Správa CHKO Jeseníky, zpracovává nový plán. „Samozřejmě vnímáme společenskou poptávku po zachování kamzíků, také proto se snažíme zpracovat nový plán, ve kterém žádné kroky, které by vedly k vyhubení kamzíků, nejsou. Ti tu sice žijí už od roku 1903, ale i dnes, kdy nejsou přemnožení, registrujeme poškození květin. Problém je to ve Velké a Malé Kotlině, které považujeme za botanickou zahradu Jeseníků,“ řekl Jindřich Chlapek z oddělení ochrany přírody. Zmatek do problému vnáší i fakt, že lidé z Jeseníků často podepsali obě petice zaráz. „Řada lidí, kteří chtějí zachovat kamzíky, podepsala i druhou petici. Jako laici nevidí nic špatného na tom mít národní park i kamzíky, bohužel to nejde,“ uzavírá Pavlíček.