Z Mladečských jeskyní se stal skvost, rozzářilo je 26 milionů

MLADEČ Téměř o století zpět v čase, do doby, kdy ještě zářila novotou, se pomyslně posunula hlavní provozní budova Mladečských jeskyní. Proměnou však neprošla jen ona. Zmizely k ní „přilepené“ přístavby, které nahradily moderní budovy se zázemím i pro návštěvníky. Ti si mohou kromě včera oficiálně odhalené nové tváře areálu prohlédnout i první část výstavy o výjimečném jeskynním systému ukrytém pod vrchem Třesín.
Expozice je ochutnávkou toho, co návštěvníky čeká za rok, kdy se z různých aranžovaných výjevů v jeskyních dozví, s čím se cromagnonský člověk potýkal v každodenním životě. Podzemní prostory jeskyní se dočkaly rekonstrukce již před pár lety, kdy zmizely přebytečné betonové plochy. Nyní tak za zhruba 26 milionů dostal novou podobu areál „nad zemí“.
„Na radu architekta jsme hlavní hrázděnou historickou budovu celou zrekonstruovali a nechali ji očistit od všech přístaveb. Ty jsme nahradili oddělenými, současnými stavbami, ve kterých jsou toalety či sklady,“ řekl ředitel Správy jeskyní České republiky Jaroslav Hromas. Význam Mladečských jeskyní, objevených už na začátku 19. století, tkví hlavně v bezprostředním spojením s pravěkým osídlením krajiny. „Ze sedimentů jeskyně pochází obrovské množství vykopávek, zejména kostí vyhynulých zvířat a kosterních pozůstatků lidí více než 31 tisíc let starých,“ vysvětlil Hromas.
Mladečské nálezy z druhé poloviny 19. století podrobili v letech 2003 až 2006 vídenští vědci za pomoci amerických kolegů novým moderním výzkumným metodám. „Rakousko-americký tým prokázal, že lidské nálezy odsud patří nejstarším jedincům moderního typu člověka Homo sapiens sapiens,“ upozornil Hromas. Lokalita Mladečských jeskyní tak představovala v dané době nejseverněji položenou sídlištní skupinu těchto lidí. „A pravděpodobně i co do počtu největší,“ podotkl Hromas.
Informace o  evropské výjimečnosti jeskyní ukrytých na Litovelsku mají paradoxně častěji zahraniční turisté než místní lidé. „Naše veřejnost to až tak nevnímá,“ míní vedoucí Správy Mladečských jeskyní Drahomíra Coufalová. Poznat jedinečnost místa jim má pomoci již z části zpřístupněná expozice. „Chceme ji postupně rozšířit do všech návštěvnických prostor a představit je jako Jeskyni cromagnonského člověka,“ popsala Coufalová.
Kam se naopak návštěvníci nepodívají, je loni znovuobjevená jeskyně, kterou dělníci našli právě během nedávných prací na přístavbách. „Při hloubení základů narazili na komín. Objevili asi dvacet metrů hlubokou jeskyni dlouhou 60 až 70 metrů, která je součástí tohoto jeskynního systému, ale není s ním propojená průlezem,“ popsal Hromas. Do propasťovité jeskyně mohou jen badatelé. Kdyby býval vyšel „budovatelský“ plán z 80. let minulého století, bylo by ovšem všechno úplně jinak. „Třesínský práh chtěli v té době celý rozebrat na těžbu vápence. Naštěstí k tomu nakonec nedošlo,“ podotkl ekolog a poslanec Bořivoj Šarapatka.
„Opravdu moc nechybělo a stáli jsme dnes na okraji velkolomu s cementárnou za zády,“ uzavřel Hromas.