Odmítavé stanovisko k vládní verzi majetkového narovnání s církvemi včera vyslovily hned dva výbory v soc. dem. ovládaném Senátu, a to hospodářský a ústavně-právní. Na rokování toho hospodářského varoval senátor Adolf Jílek (TOP 09), že pokud nebudou církevní restituce schváleny, ČR hrozí, že bude platit polovinu imámů z celé Evropy.
Oba výbory doporučily senátorům, aby majetkové narovnání na schůzi, která bude zahájena příští týden, zamítli a vrátili Sněmovně. V takovém případě bude potřebovat vládní koalice 101 hlasů, aby veto horní komory přehlasovala.
Živější debata se strhla na rokování hospodářského výboru. Senátor KDU-ČSL Petr Šilar navzdory oficiálnímu stanovisku své strany oznámil, že církevní restituce nepodpoří a zdrží se hlasování. Vadí mu výše finanční náhrady, která má být církvím vyplacena. Soudí, že si tím stát kupuje vděčnost. „Stát si církve vlastně zavazuje a kupuje,“ uvedl. A dodal, že o konečném stanovisku se ještě poradí na lidoveckém klubu.
Jílek varoval, že v případě odmítnutí restitucí může dojít k situaci, že církve nahlásí další a další duchovní, kterým bude dle stávajícího zákona stát povinen hradit mzdy. „Můžeme platit polovinu imámů z celé Evropy,“ prohlásil s tím, že stát v důsledku může hradit teroristická centra.
Šéf výboru Jan Hajda (ČSSD) naopak návrh restitucí kritizoval. Uvedl, že podle propočtů činí tržní ocenění restitucí 51 miliard korun v neprospěch státu.
Na rokování se řešilo i téma, před kterým varovaly osobnosti v prohlášení na podporu vyrovnání s církvemi. Členové výboru se přeli kvůli tomu, že se církevní restituce stávají předvolebním tématem. Šilar s Jílkem uvedli na adresu ČSSD, že hraje na lidskou závist, když v rámci kampaně proti majetkovému vyrovnání s církvemi brojí.
Senátor a místopředseda soc. dem. Jiří Dienstbier na jednání ústavně-právního výboru uvedl, že není zcela zřejmé, zda se vydání nedotkne i majetku z pozemkové reformy provedené za éry čs. prezidentů T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. V takovém případě by šlo o prolomení restituční hranice 25. února 1948.
Dienstbier také upozornil, že při předchozích restitucích byly lesní a zemědělské pozemky oceňovány na mnohem nižší částky. U lesních pozemků je podle něj v případě církevních restitucí ohodnocení téměř desetkrát vyšší, u zemědělských čtyřikrát. Tento nerovný přístup označil za nemravný. „Nahrazujeme jednu křivdu křivdou druhou,“ uvedla pak senátorka Jiřina Rippelová.
Procházková: Vracíme se do rekatolizace
Předsedkyně senátorů TOP 09 a Starostové Soňa Paukrtová prozradila, že obdržela 1500 e-mailů s požadavkem, aby církevní restituce nepodpořila. Navzdory tomu je pro návrh. „Myslím si, že vyrovnání s církvemi má proběhnout,“ uvedla Paukrtová.
Jednání ústavně-právního výboru se zúčastnila i spisovatelka, odpůrkyně narovnání s církvemi a senátní kandidátka VV Lenka Procházková. „To není zákon pro tuto dobu, vrací nás do historie, do doby rekatolizace,“ prohlásila.
