Senát po letech zdanil hazard

PRAHA Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) podle svých slov po včerejším hlasování v Senátu byl „lehce dojat“ a upřímně děkoval sociálnědemokratickým senátorům. Ti totiž se zapřením nechali projít daňové změny, se kterými nesouhlasí, a opravili jen Sněmovnou zpackané zdanění loterií.
Jen tak má totiž rozsáhlý soubor změn šanci projít Sněmovnou a hazardní firmy tak po letech daňových prázdnin začnou od Nového roku platit regulérní daně.
Senátoři tak změnili především sporné rozdělení výnosů z hazardu na třetiny mezi obce, neziskové organizace a ministerstvo školství, které chtělo peníze poslat na sport. Místo toho půjde 80 procent výnosů z hracích automatů a videoloterijních terminálů do obecních pokladen a zbytek státu. U zbylých her se bude výnos dělit v poměru 70 ku 30 ve prospěch státu.
Jelikož značnou část předpokládaných zisků mají generovat právě herny, obce si od příštího roku přilepší o šest miliard korun, zatímco stát získá 2,3 miliardy.

Poslanci vytvořili paskvil

Vybraná částka může být ovšem nakonec mnohem nižší. Mnohá města v  současnosti připravují vyhlášky, které mají herny z měst buď zcela vymýtit, nebo aspoň výrazně omezit. S mizením automatů bude klesat také částka, kterou radnice vyberou.
„Výnos nakonec nebude šest miliard pro obce, ale třeba jen čtyři. Ale je to svobodné rozhodnutí obcí,“ argumentoval senátor Petr Vícha (ČSSD), který schválený návrh vypracoval.
Přerozdělení na třetiny, které prošlo Sněmovnou, totiž s sebou neslo řadu problémů. Příjemce třetiny pro neziskový sektor by totiž vybíraly samy hazardní firmy. Ještě před touto změnou hazardníci rozhodovali o celé částce a stávalo se, že peníze mizely v neprůhledných sdruženích, zpětně napojených opět na hazardní firmy. V lepším případě končily v  soukromých podnikatelských aktivitách, které veřejně prospěšnou činnost připomínaly jen vzdáleně.
„Kdo je legitimován distribuovat povinné odvody? Jsou to demokraticky zvolená zastupitelstva? Nebo jsou to majitelé loterijních společností?“ hřímal v Senátu Kalousek.
Přesměrování třetiny na sport skrze ministerstvo školství zase nebylo podle ministerstva financí v návrhu dostatečně legislativně definováno a hrozilo riziko, že by loterijní firmy nemusely daň platit vůbec, popřípadě by jí mohly vymáhat zpět.
„Kdyby to náhodou někdo zaplatil, tak může soudně vymáhat vrácení daně a k tomu úrok 14,5 procenta za rok,“ upozornil senátor zpravodaj Adolf Jílek (TOP 09). Dodal, že by to mnohé firmy mohly brát jako výhodnou investiční příležitost, protože podobně výhodné zhodnocení existuje jen málokde.
Proti senátnímu návrhu dlouho brojili sportovci i neziskové organizace. Obávají se, že jim vypadne důležitý zdroj příjmů a že obce nebudou podporovat jejich aktivity v míře, jakou zástupci samosprávy slibují. Někteří senátoři proto jejich hlasy vyslyšeli, ponechat rozhodování o 30 procentech z  odvodů navrhoval i senátor Pavel Eybert (ODS), jeho návrh nebyl přijat. „Ať si provozovatelé automatů dávají peníze, komu chtějí, ale ať to je ze zdaněného zisku,“ protiargumentoval senátor Jaroslav Kubera (ODS). Celý balík daňových změn, jehož součástí je i zdanění hazardu, tak nyní putuje zpět do Sněmovny. Poslanci ho buď mohou přijmout se senátními úpravami, nebo zcela zamítnout. V  tom případě by však začal platit původní návrh obsahující kromě sporného rozdělení na třetiny i řadu dalších chyb. Poslanci ČSSD, kteří původně hlasovali pro sporné zdanění, proto už avizovali, že podpoří senátorskou opravu.
Včerejší jednání také přineslo naději provozovatelům kurzových sázek a číselných loterií. Sešly se hned dva návrhy, které jim snižovaly sazbu odvodu z 20 na 15 procent. Ačkoliv snížení Senátem rovněž neprošlo, podobné hlasy se začínají ozývat stále častěji a také Kalousek ho především u „kurzovek“ hlasitě podporoval. Obává se, že vzhledem k nízké ziskovosti kurzových sázek by 20 procent pro jejich provozovatele mohlo být příliš. Ti by se pak přesunuli do zahraničí a nabízeli své služby přes internet, kde z nich stát nemá ani korunu.