Jaká je role OBSE u voleb?
Parlamentní shromáždění OBSE je jedním ze subjektů, které se účastní monitoringu voleb v jednotlivých zemích. Práci tohoto parlamentního shromáždění nastartoval v roce 1990 summit v Paříži a účastní se jí 56 států, a to nejen evropských. Podíváme-li se na mapu světa, pak geograficky působí od Vancouveru až po Vladivostok. K jejím úkolům patří např. prevence konfliktů či práce v oblastech postižených různými konflikty. Jednou z řady činností jsou i pozorovatelské mise při volbách, z níž pak vyplývají doporučení s mezinárodním dopadem. Těchto pozorování se účastní i zástupci Parlamentu ČR, kteří jsou řádnými členy Parlamentního shromáždění OBSE.
Jaké jsou vaše hlavní úkoly?
V zemích, kde probíhají volby a kam je PS OBSE přizváno, působí jak dlouhodobé, tak krátkodobé mise monitorovací týmů. Hlavními úkoly krátkodobých monitorovacích misí, v nichž působíme, je seznámit se během cca 4 denního pobytu s volebními předpisy, zúčastnit se předvolebních brífinků, vlastního monitoringu voleb a na závěr se podílet na formulaci závěrů, které jsou pak publikovány a je s nimi seznamována i veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků. Vystoupení vrcholných představitelů OBSE jsme tak mohli vidět v našem zpravodajství na prakticky všech televizních kanálech i po volbách v Rusku.
S jakými lidmi přicházíte v rámci monitoringu do styku?
V rámci brífinků jednáme se zástupci ústředních volebních komisí, představiteli kandidujících stran a hnutí, sdělovacích prostředků a nevládních organizací. V den voleb navštívíme zhruba 10 – 15 volebních místností a setkáváme se nejen s členy volebních komisí, ale i s místními pozorovateli a s voliči. Při pozorovatelské misi se musíme řídit jasnými pravidly, která vyplývají z mezinárodních právních norem a z dohod mezi PS OBSE a zemí, v níž volby probíhají. V žádném případě nesmíme zasahovat do průběhu voleb, ale z pozorování v každé volební místnosti vypracovává dvoučlenný tým protokol, v němž musí reagovat na řadu konkrétních otázek. Nejsložitější je práce v poslední volební místnosti při jejím uzavření, kde dochází ke sčítání hlasů a uzavírání výsledků.
Zaznamenali jste nějaké problémy během voleb? Dá se průběh voleb porovnat s hlasováním, jaké známe z naší země?
Práce volebních komisí a vlastní procedura voleb v Rusku se dá srovnat s volbami, které známe z České republiky. V procesu monitoringu jde vždy o vyhodnocení konkrétní situace a vypracování závěrů, zda volby byly regulérní, jaké se vyskytly problémy a jaká jsou doporučení PS OBSE. Parlamentní shromáždění např. k volbám v Rusku uvádí, že v den voleb byl vlastní proces zvládnut technicky bez problémů.
Bez ohledu na technickou stránku voleb se však již během předvolební kampaně objevila řada jevů, které příliš neodpovídají běžnému evropskému volebnímu standardu. Nešlo jen o celkovou absenci férovosti předvolební kampaně, ale o přímé zásahy státních orgánů či vládní strany. Politická soutěž byla relativně omezená, volební administrativa i média postrádaly nezávislost. Dokonce i legislativní rámec voleb byl upraven tak, aby v některých ohledech zvýhodňoval vládní stranu.
Volby samotné probíhaly hladce, ale nesrovnalosti se objevily během sčítání hlasů. Při našem monitoringu jsme zaznamenali řadu procedurálních obtíží i manipulací, kdy se např. vyskytlo více volebních lístků pohromadě, z čehož bylo zřejmé, že byly do volební urny umístěny jednou osobou. Podobná pochybení uvádí i další pozorovatelé OBSE. Musím však souhlasit s prezidentem Parlamentního shromáždění OBSE Petrosem Efthymiou, který mj. ocenil odhodlání ruských občanů utvářet svoji demokratickou budoucnost.
Jak vnímáte současnou vnitropolitickou situaci v Rusku a občanské protesty?
Občané vlastně jen žádají jedno ze svých základních práv - právo svobodně zvolit své zastupitele. Dosud se mohl Kreml spoléhat na mimořádnou podporu voličů, ale po jednom desetiletí vlády se ve společnosti začíná objevovat volání po změně. Opoziční síly však představují mnohdy ti, kteří v minulosti více či méně projevovali vstřícnost k „putinovskému“ režimu. Další vývoj bude určitě záležet na míře vstřícnosti současného kremelského vedení. Volby začátkem prosince byly volbami parlamentními, na jaře ale Rusko čekají volby prezidentské, které mohou být dramatičtější, než na jaké jsme byli za poslední léta zvyklí.
