REGULACE NÁJEMNÉHO SKONČILA. CO BUDE DÁL?

Posledním loňským dnem byla na celém území ČR zrušena regulace nájemného. Určitě pomohla ke snížení tržních nájmů. Na druhou stranu desetitisíce domácností, jež dosud platily regulovaný nájem, si nyní budou muset připlatit. A právě tento fakt může kvůli chybějícímu zákonu o sociálním bydlení přinést velký problém.
Předseda Sdružení nájemníků ČR Milan Taraba hovoří o tom, že mnoho rodin má značné problémy s placením nájemného a tyto problémy se po skončení deregulace mohou ještě zvýšit. Tisíce lidí jsou podle jeho slov odkázány na pomoc státu, ten však limituje prázdná státní pokladna.
Také někteří další odborníci varují před tím, že právě zde tiká časovaná bomba, která může vyvolat značné nepokoje. »Dlouhodobá ignorace sociálních aspektů bydlení přibližuje velký výbuch sociálních nepokojů, zoufalství zejména seniorů a silné otřesy,« míní například bývalý náměstek ministra pro místní rozvoj a současný předseda České společnosti pro rozvoj bydlení Ivan Přikryl. Upozorňuje na to, že se zejména nepodařilo dodržet »sociální polštář« bydlení, který počítal s tím, že by nikdo neměl za bydlení vydávat více než třetinu svých příjmů. Přikrylovi chybí nejen zákon o sociálním bydlení.
Návrh zákoNa o SociálNím bydleNí už v tomto pololetí?
Poslankyně Lenka Kohoutková za ODS je názoru, že zákonodárci by měli návrh zákona o sociálním bydlení předložit nejpozději do konce prvního pololetí letošního roku. Zákon má jasně stanovovat, za co, komu a na jak dlouho by stát byl ochoten přispívat na bydlení. »Nejsme dlouhodobě ochotni přispívat lidem nejen v předražených ubytovnách,« upozornila poslankyně.
Podle její kolegyně z TOP 09 Jitky Chalánkové je momentálně důležité, že se při projednávání vládního daňového balíčku nakonec podařilo prosadit zachování dávek na bydlení v současné podobě. »Aby se však naplnila celková koncepce sociálního bydlení, je třeba připravit návrh zákona o sociálním bydlení, na kterém chci intenzivně pracovat,« říká Jitka Chalánková, která je místopředsedkyní sněmovního výboru pro sociální politiku.
Dávky na bydlení pobírají od státu jednotlivci nebo rodiny, které nejsou schopny hradit veškeré náklady na své bydlení. Ze státního rozpočtu čerpá asi 180 tisíc lidí pomoc od několika set až po několik tisíc korun měsíčně.
SociálNí byty by měla poSkytovat měSta Pohled do českých, moravských a slezských měst a obcí dokládá, že takřka všude lze nalézt nemálo lidí, kteří by splňovali kritéria pro zařazení do programu sociálního bydlení. Problémem však je, že většina radnic nyní jako »sociální bydlení« těmto lidem nabízí zejména soukromé ubytovny, přičemž v některých z nich existují i případy zneužívání sociálních dávek.
»U některých ubytoven skutečně panuje podezření, že v nich ke zneužívání sociálních dávek dochází,« připouští například tajemník Městského úřadu v Kutné Hoře Tomáš Hobl. Kutnohorští se nyní snaží připravit novou bytovou koncepci města tak, aby počítala i se sociálními byty v jeho držení. To může být vzorem i pro ostatní radnice, které se musejí vyrovnávat s poptávkou po sociálním bydlení.