Pusťte děti z ústavů do rodin a stát ušetří, vyzývá projekt Odsouzení

V českých ústavech žije přes jedenáct tisíc dětí a jen desetina z nich se dočká náhradní rodiny. Z toho téměř dva tisíce malých dětí ročně projdou "kojeňáky". Odborníci proto spustili kampaň Odsouzeni.cz. Spolu s českými celebritami volají po změně zákona.

Neodsuzujte děti k ústavní péči, umožněte jim pobyt v  náhradních rodinách a u pěstounů, apeluje na politiky pět neziskových organizací i české celebrity, které podpořily kampaň Odsouzeni.cz.

Stojí za nimi rázné argumenty - čísla ze statistik, která ukazují zaostalost České republiky v  sociální péči o ohrožené děti. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí se neměnil dvacet let, navíc české děti umístěné v různých ústavech tvoří osm procent všech dětí v ústavech v Evropské unii.

Nyní se připravuje novela zákona. Kampaní chtějí známé tváře i neziskovky politiky přimět, aby si s jejích schvalováním pospíšili. "Evropský soud pro lidská práva naši zemi dlouhodobě kritizuje za to, že státní orgány porušují práva rodiny a soukromý život tím, že často zbytečně odebírají děti rodičům a umísťují je do ústavů," upozornila psycholožka z Nadačního fondu J&T Martina Vančáková.

Dodala, že často jde dítě do ústavu kvůli finanční nebo bytové situaci rodiny a citové vazby jsou zachovány. Hmotná nouze ale podle Ústavního soudu nesmí být důvodem k rozdělení rodiny. "Ústavní péče je navíc pro stát nákladnější, financuje provoz zařízení a personální kapacitu. Vyjde tak pětkrát až sedmkrát dráž než výchova dítěte v  náhradní rodině," dodala Vančáková.

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí a novelizace občanského zákoníku by mohla situaci pomoci. "Nesouhlasíme se všemi body novely, ale komplexní reforma státního systému péče o ohrožené děti je jediným správným řešením, které může zastavit příliv dětí do ústavů v naší zemi," doplnila Vančáková.

Iniciativy chtějí, aby se zefektivnila pomoc ohroženým rodinám. Zapojit by se měly více kraje a obce, které by mohly zavést preventivní opatření  proti odebírání dětí z rodin a řešit nepříznivé podmínky rodin.

"Iniciativa chce také podpořit větší rozvoj náhradní rodinné péče jak po stránce finanční, tak i zavedením institutu přechodné pěstounské péče do praxe, aby byli náhradní rodiče schopni okamžitě přijmout ohrožené dítě do rodiny," vysvětlila Vančáková. Přechodná pěstounská péče by mohla být zprofesionalizovaná a ústavní péče by se měla stát poslední variantou, když všechny ostatní selžou.

Změnou by si měly projít i samotné ústavy. Například kojenecké ústavy by měly místo záchytného stanoviště sloužit spíše jako asistenční či terapeutická centra terénního i ambulantního typu pro ohrožené děti a rodiny. Ústavy pro děti do šesti let by měly zmizet úplně.

"Rádi bychom je nahradili některou z forem náhradní rodinné péče. U ostatních dětí chceme snížit délku pobytu v ústavu maximálně na tři roky, nyní v něm zůstávají průměrně 4,5 roku," doplnila Jana Lexová z Asociace náhradních rodin České republiky.

Podle psychiatra a předsedy sociálního výboru ministerstva práce a sociálních věcí Radka Ptáčka by ústavy zcela zaniknout neměly. "I vyspělé země mají ústavy pro děti, ústavní péče má v některých případech nezastupitelné místo," uvedl Ptáček. Dodal, že do takových zařízení by se neměly dostávat děti, které tam být nemusejí a pokud je to nezbytné, tak pouze na nutnou dobu. Chybí vřelý a oboustranný vztah

"Spoustou studií je dokázáno, že i přes dobré materiální zázemí, které ústavy dětem poskytují, postrádají děti individuální, emočně vřelý a oboustranně vítaný kontakt," míní Ptáček. Děti navíc zaostávají ve vývoji a jsou i růstově menší, přestože po výživové stránce nestrádají.

Zákon nyní diskutují poslanci z výboru pro sociální politiku. Novela byla vyjmuta z velké sociální reformy ministra Jaromíra Drábka. Nyní se řeší její financování, které změny v péči o ohrožené děti přinesou. Podle poslankyně TOP 09 a Starostové Jitky Chalánkové by se mohla novela na vládu dostat už v  červnu.

Kampaň Odsouzeni.cz bojuje za náhradní rodinnou péči pro děti z  ústavů

"Důvodem, proč se stále nic neděje, je meziresortní roztříštěnost i peníze," přiznala poslankyně, která iniciativu vítá.

Délku diskuzí nad novelou si netroufá odhadovat. "Mezi návrhy na změny zákona je i převod diagnostických ústavů, dětských domovů a výchovných ústavů z ministerstva školství pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Stejnou cestou by měly jít i kojenecké ústavy, které má nyní na starosti ministerstvo zdravotnictví," dodala Chalánková. Kampaň podpořili Liška i Schneiderová

Kampaň si získala i známé tváře. Zapojila se například režisérka Alice Nellis, herci Ondřej Trojan, David Švehlík a Pavel Liška nebo herečky Jitka Schneiderová a Simona Babčáková.

"Mám dvě osvojené děti. Moje dcera se měla v kojeneckém ústavu velice dobře a nechci, aby tyto ústavy zcela zmizely. Ale chci, aby se děti dostávaly více do náhradních rodin a aby tu pro to bylo vše připraveno. Jakmile se totiž dítě dostane do kojeňáku, vyrůstá už s handicapem - ať sociálním, genetickým, psychickým či fyzickým. Rodiny, které si toto dítě osvojí či jej vychovávají, jsou upozaďovány, to by se mělo změnit," míní Nellis.

"Podpořit projekt je pro mne to nejmenší, co mohu udělat. Apeluji na poslance, aby se začali novelou zabývat. Člověk, který je schopen a ochoten věnovat svůj čas, pohodlí a peníze i lásku dítěti, které není jeho biologickým potomkem, si zaslouží úctu a velkou podporu," vzkázala Schneiderová.