Přímá volba prezidenta: Ano, ale s výhradami, říkají politici

Prostějovsko – Senát ve středu schválil změnu ústavy, která umožňuje přímou volbu prezidenta. Politici z Prostějovska ji převážně vítají, i když zmiňují určité problémy.
„Jedním z nich je například to, že prezident podle změny ústavy sám jmenuje vysoké představitele České národní banky. A rozhoduje tak de facto o tom, kdo bude řídit státní finance. Bylo nám však jasné, že kdybychom s  touto námitkou vrátili návrh sněmovně, už by neprošel. Přímou volbu prezidenta jsme chtěli a tak jsme zvedli ruku pro návrh i v této podobě,“ nechala se slyšet senátorka Božena Sekaninová, která stejně jako většina jejích kolegů ze sociální demokracie hlasovala pro přímou volbu.
Říká, že výsledek nebyl překvapením, podle mediálních průzkumů totiž senátoři počítali s osmačtyřiceti hlasy a potřeba jich bylo čtyřicet pět. Nakonec přímou volbu prezidenta podpořilo devětačtyřicet senátorů ze sedmdesáti pěti přítomných.
Při prosincovém jednání v Poslanecké sněmovně hlasoval pro i stranický kolega Boženy Sekaninové poslanec Pavel Holík. Stejně jako prostějovská poslankyně za TOP 09 Jitka Chalánková. „Nemusela jsem nijak znásilňovat své svědomí, i když vím, že přímá volba může přinést určitá úskalí,“ komentovala svůj postoj poslankyně.
S přímou volbou naopak nesouhlasí poslanec za ODS Radim Fiala. „Nemyslím si, že je to ta nejlepší možná varianta,“ prohlásil prostějovský poslanec, který se sice prosincové schůze sněmovny účastnil, ale v tomto bodě nehlasoval.
Kromě důvodů politických mohou vést k  nedůvěře v přímou volbu prezidenta i důvody filozofické.

„Nedomnívám se, že je to věc, kterou republika v tuto chvíli nejvíce potřebuje. Lidé si navíc mohou snadno splést člověka, který nás bude dobře reprezentovat navenek, s tím, koho jim představí předvolební kampaň, a do koho si budou vkládat svá zklamání či naděje,“ míní husitský farář Miloš Košíček.
„Pro mě jsou představitelnými kandidáty Jan Sokol nebo Karel Schwarzenberg. Podle mě jsou to lidé vzdělaní a mají zkušenosti s tím, co je pomíjivé a co má trvalou hodnotu. Navíc vědí, že není dobré nechat stádo bez pastýře,takže si myslím, že by takovouto funkci vzali,“ poznamenal duchovní. Prostějovského divadelníka Jiřího Vrbu zase zaujala skutečnost, že občan, který chce kandidovat na prezidenta, nepotřebuje podporu politických stran, ale stačí mu sebrat padesát tisíc podpisů od občanů.
„To je půlka Prostějovska. No,příští té deň máme v Pivíně ostatke, tak tam zkusim rozjet kampaň. Ostatni se pak třeba přidajó,“ prohlásil s úsměvem Vrba.
Do úřadu by nevstupoval bez zkušeností. „Už su dvacet let prezidentem pivínské Divadelní společnosti Větřák. To máme aji ve stanovách schválenéch ministerstvem,“ poznamenal. Ani přímá volba pro něj není novinkou. „Tenkrát mě zvolile přimo v pivinské hospodě Na zóle,“ vzpomínal možný prezidentský kandidát. Pak ale zvážněl. „Přímá volba je dobrá věc. Když prezident nebude vykonávat úřad, jak má, můžou lidi nadávat jenom na sebe,“uzavřel Jiří Vrba.

Jste pro přímou volbu prezidenta?

Helena Svobodová, 39 let pohřební služba, Prostějov Popravdě moc nevím, co si o tom myslet. Přímá volba prezidenta je podle mě poměrně dobře zneužitelná věc. Nahrává to uplácení a manipulování s hlasy.
Karla Kluková, 37 let stylistka, Čelčice Jsem rozhodně pro. Přímou volbu jsem vždycky záviděla třeba Spojeným státům. Lidé by si svého prezidenta měli volit sami, ne jen prostřednictvím pár desítek politiků. Jiří Vrba, 50 let divadelník, Pivín Přímá volba je dobrá věc. Protože když pak takový prezident nebude vykonávat úřad tak, jak má, můžou lidi nadávat jenom na sebe.

„Na ostatke zkusim rozjet kampaň. Ostatni se pak třeba přidajó.“ Jiří Vrba, Divadelní společnost Větřák