Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila 22. ledna 2014 v prvním čtení tzv. Lex Babiš, přesněji Zákon o úřednících ve státní službě. Lze říci, že 22. ledna 2014 došlo k zásadní změně demokratické politické kultury v zemi. Jak se to mohlo stát a kdo jak hlasoval?
Prezident Miloš Zeman nastupující koalici ČSSD, ANO a KDU- ČSL nastolil podmínku, že jmenuje Andreje Babiše ministrem financí, pokud sněmovna schválí zákon o státní službě v prvním čtení. Koalice ČSSD, ANO a KDU- ČSL tuto podmínku pana prezidenta splnila a Andrej Babiš i s hendikepem může do vlády. Dosud bylo dobrým zvykem, že ministři předkládali negativní lustrační osvědčení, tedy doklad, že nespolupracovali s komunistickou tajnou policií - natož vědomě! Největší úctu před zákonem- i nepsaným- má mít zákonodárce sám. Pokud Andrej Babiš nemůže doložit negativní lustrační osvědčení, tak byl zneužit zákon o státní službě v prvním čtení jako nesmyslná podmínka, kterou nastupující koalice splnila. Je smutné, když takto učinili poslanci sociální demokracie. A je nanejvýš smutné, když takto učinili poslanci KDU- ČSL. Mnoho členů Československé strany lidové bylo komunistickým režimem zle pronásledováno.
Poslanci TOP 09 hlasovali všichni proti. Jsme zásadně proti takovým praktikám, budeme neustále hájit demokratické hodnoty. 22. ledna 2014 se ve skutečnosti nehlasovalo o zákonu o státní službě. Šlo o Lex Babiš - přijetí zákona kvůli jednomu jedinému člověku.
