Jde o obyčej patrně předkřesťanského původu. V křesťanské chronologii jde o svátek svatodušní, tradičně pořádaný na svatodušní pondělí, v současné době bývá ve dnech pracovního volna. U nás se udržuje už jen na Slovácku a na Hané, ačkoliv dříve byla velmi hojná po celé České republice. V Kunovicích má jízda králů dlouholetou tradici, první písemná zmínka o jejím konání je v této obci z roku 1897. Již v roce 1771 je doložena její obdoba při příležitosti návštěvy císaře Josefa II. na kunovické faře a jeho následného doprovodu do Uherského Hradiště. Jízda králů se v Kunovicích zřejmě jezdívala každým rokem až do roku 1914, kdy byla tato tradice přerušena I. světovou válkou, po jejím skončení byly jízdy králů opět obnoveny a jezdily se až do roku 1944. První poválečná jízda králů se konala v roce 1954, tradice pak byla přerušena v roce 1956. Následně se jela jízda králů v roce 1962, 1966 – 1972 a poté byla tradice přerušena na 24 let. Od roku 1996 byla opět obnovena a koná se pravidelně v dvouletých intervalech. Jízda králů se dostala v roce 2011 na seznam UNESCO - Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva. Ústřední postavou jízdy králů je král, což má být podle tradice panic, proto bývají za krále voleni chlapci ještě nedospělí. Král jede na bílém koni přestrojen v ženském šatu, s tváří zakrytou pentlemi a s růží v ústech na důkaz mlčenlivosti. Po straně má pobočníky s tasenými šavlemi, jejichž úkolem je krále chránit. V čele průvodu jede praporečník, další jezdci jsou buď vyvolávači - ministři, kteří žádají rodiče o krále, anebo vyvolávači - výběrčí. Ti vyvolávají vtipné vyvolávky a inkasují za ně od přihlížejících drobné finanční příspěvky „na chudobného krála". Jízdu králů veřejně povoluje starosta. Na závěr družina vrací krále jeho rodičům, děkuje jim za něho a účastní se večeře - hostiny v domě králových rodičů.
V letošním roce se jízda králů konala od 16. do 18. května a byla to opravdu vydařená akce. Nenechte si ujít tuto zajímavou akci příští týden ve Vlčnově nebo za dva roky opět v Kunovicích.
