Děkuji za slovo, pane předsedající. Už bylo řečeno mnohé a řekla bych i velmi podrobně a konkrétně, takže se snažím spíše doplnit, protože s mnohými z předřečníků musím velmi souhlasit.
Také za naši bývalou koalici musím říct, že jsme hlasovali pro odsun účinnosti novely zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách o jeden rok. V současné situaci, jak jsme postaveni před způsob převedení těchto finančních prostředků na kraje, se domnívám, že bude nutné tento odsun dále pozměňovacím návrhem prodloužit, a za sebe a za klub TOP 09 se domnívám, že by bylo lepší odsun posunout ještě déle než o jeden rok, ale minimálně o jeden rok. Domnívám se, že lépe by bylo o dva až tři roky. Proč, vysvětlím později.
Jednak jste slyšeli něco o převodu kompetencí k výkonu inspekce. Já tam chci jenom upozornit, že kraje přece jen budou za poskytovateli služeb chodit na kontroly, ale nikoliv kvality sociálních služeb, ale využití dotace. V čem tkví nebezpečí, k tomu se ještě dostanu.
Jednání výboru pro sociální politiku, které již probíralo metodiku Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu krajům a hlavnímu městu Praze, jsme přerušili, neboť jsme byli seznámeni s touto metodikou a dá se říci, že jsme byli i velmi překvapeni, že se nám dostává do rukou metodika k něčemu, kde účinnost teprve nastane. Jednání bylo přerušeno také vzhledem k nepřítomnosti paní ministryně, na kterou jsme měli spoustu dotazů.
V čem vidím to největší úskalí této metodiky, je, že tato metodika byla připravena úřednickou cestou na Ministerstvu práce a sociálních věcí a ta čísla, o kterých bylo hovořeno jako o směrných číslech z dotace, která nebude jasně stanovena a nebude závazná z roku na rok, tak tato směrná čísla v procentech byla stanovena čistě administrativně na základě dohody s Asociací krajů. To úskalí tkví v tom, že kraje jsou zároveň poskytovateli sociálních služeb a jsou také zřizovateli příspěvkových organizací. Tak na to jen upozorňuji. Zde je jasný střet zájmů. Takže jedná se o čistě úřední postup, který nám byl předložen na výboru. Nevím proč, asi zjevně možná na vědomí, snad ne k odsouhlasení.
V této metodice je také napsáno, jakým způsobem budou kraje schvalovat rozdělení dotací, a to ve svých orgánech v radě a v zastupitelstvech kraje. Já se domnívám, že takto by nám úředníci směrem ke krajům a k samosprávám postupovat neměli. To byl ten moment, kdy jsem si řekla, že takto určitě ne.
A zde se zastavme a bavme se o systémové změně financování. Ta měla nastat. Jak byly financované sociální služby dříve? Do roku 2006 jsme měli financování sociálních služeb třemi směry: Peníze šly ze státního rozpočtu jednak obcím na organizace, které zřizovaly obce, a zde byla dotace na lůžko vypočítaná a pravidelně valorizovaná podle potřeby po roky. Dále to byla účelově vázaná dotace na poskytování sociálních služeb neziskovými organizacemi, která šla prostřednictvím krajů. Se znalostí věcí a terénů tyto kraje potom rozdělovaly konkrétním sociálním službám. Nenastal s tím žádný problém, zejména z toho důvodu, že kraje dokázaly tyto dotace poslat těmto neziskovým organizacím již do poloviny února daného roku. A poslední balík byla dotace na výkon zřizovatelských funkcí pro příspěvkové organizace krajů.
Zákonem číslo 108/2006 Sb. toto vše bylo zrušeno a nahrazeno tzv. příspěvkem na péči, kdy po dlouholetém, snad 14letém, vyjednávání s Národní radou zdravotně postižených apod. byl konečně tento zákon schválen. Bylo určeno, že si žadatelé o sociální služby budou tyto služby kupovat a podle toho se stanoví síť těch poskytovatelů. Někteří zaniknou, nezaniknou a takto vlastně tato síť vznikne. No, to se nestalo. Navíc na tyto mandatorní výdaje jsou poskytovány dotace na výkon sociálních služeb. Jenže celkový objem finančních prostředků v roce 2006 na poskytování služeb činil asi 13 mld. korun.
Pro rok 2014 jsme na 26,5 mld. korun, z čehož 20,5 mld. korun činí příspěvek na péči. je jasné, že se nám mění struktura obyvatelstva, demografická, takže je potřeba většího objemu finančních prostředků na sociální služby, ale zároveň je nejvyšší čas se začít bavit o systémové změně financování sociálních služeb. A zde se můžeme bavit o rozdílných kategoriích. Týká se to osob se zdravotním postižením. Těch je méně a zaslouží si třeba v jednotlivých příspěvcích i vyšší částky vzhledem k těm postižením. Ale zároveň zde máme rozsáhlou skupinu seniorů, kteří potřebují sociálně zdravotní péči a tam je určitě dobré se začít bavit s resortem zdravotnictví jak má vypadat dlouhodobá péče o tyto osoby. Takže ten problém je velmi složitý a velmi široký, opravdu to nejde jednoduchou metodikou překlopit nenárokovou dotaci ze státního rozpočtu. Takže když si rozdělíme procentuálně směrná čísla z nenárokové dotace, tak také se můžeme dočkat toho, že nenároková dotace může činit nulu, ale to jsem nadsadila. Proto žádáme a budeme uplatňovat pokus o odsun této změny financování na kraje nejméně o rok, lépe o dva až o tři. Aby mohla nastat debata o systémové změně financování sociálních služeb.
Na co bych ještě chtěla upozornit a co tady ještě nezaznělo, tu metodiku už radši rozebírat nebudu, ale týká se to otázky nebezpečí vůbec vyjednání veřejné podpory. Protože z důvodové zprávy máme napsáno, že financování sociálních služeb bude řešeno jako služby obecného hospodářského zájmu v návaznosti na upřesňování a dobudování datové základny MPSV atd., atd. Ale my nevíme, jestli vůbec je vyjednaná možnost využití, jestli je vůbec vyjednaný způsob veřejné podpory na poskytování těchto služeb příspěvkovým organizacím krajů. Já se domnívám, že není, že zde narazíme na problém nesprávné veřejné podpory. Takže upozorňuji i na tento problém.
Nebudu již dále svou řeč prodlužovat a ve výborech my tedy nenavrhujeme zamítnutí, budeme hlasovat pro propuštění do výborů a do druhého čtení, ale zde ve výboru se budu snažit posunout účinnost o další minimálně rok, lépe dva až tři.
