Ve středu začne bitva o státní rozpočet na příští rok. Poslanci budou předkládat pozměňovací návrhy, kterými se pokusí ovlivnit tok státních peněz. Jeden takový předloží i "druhý muž" ČSSD Michal Hašek. Asociace krajů spolu s odbory, zdravotně postiženými a poskytovateli sociálních služeb požadují o čtyři miliardy víc, než jim chce ministerstvo práce přiklepnout. Jinak prý hrozí zhoršení kvality a zánik některých služeb. Chybějící peníze by se prý mohly vzít z důchodů a dávek nemocenského pojištění.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce v příštím roce vyčlenit na sociální služby 6,1 miliardy. To je však podle krajů, poskytovatelů sociálních služeb i jejich klientů málo.
"Pokud je v zájmu tohoto státu udržet dostupnost, kvalitu a rozsah sociálních služeb, je minimální nezbytný objem pro financování této oblasti ve výši 10 miliard," napsal Michal Hašek jménem Asociace krajů poslancům sociálního výboru a potažmo i ministru práce a sociálních věcí Jaromíru Drábkovi (TOP 09).
Ministerstvo se brání zvyšování částky tím, že na rozdíl od jiných oblastí, kterým utáhne opasek, poskytne sociálním službám stejnou částku jako v roce 2011. "Ale už letos jsme byli na hraně možností, aby se udržel objem a kvalita sociálních služeb," upozorňuje Jiří Procházka z Asociace poskytovatelů sociálních služeb. A kraje jdou s kritikou ještě dál - podle nich není pravda, že by pro příští rok na sociální služby vyčlenilo ministerstvo stejně peněz jako letos. V novém roce se totiž bude o částku dělit více zařízení včetně těch, která byla dosud dotována z evropských peněz.
Kraje i poskytovatelé sociálních služeb přitom na vyschnutí evropského penězovodu ministerstvo opakovaně upozorňovali. "Úřad však i přes několikeré přísliby nedokázal další peníze na financování služeb sociální prevence prostřednictvím individuálních projektů zajistit," stěžují si kraje v čele s Haškem. A preventivní služby teď ukrojí z šestimiliardového koláče 100 milionů korun.
Přetahovaná o 4 miliardy
O dalších 400 až 500 milionů přijdou poskytovatelé sociálních služeb kvůli zvýšení spodní sazby DPH z 10 na 14 procent. Více "hladových krků" spolu s vyšší daňovou zátěží povede podle krajů k snižování kapacit, odlivu kvalifikovaných pracovníků a v konečném důsledku až k zániku některých zařízení. Zabránit tomuto černému scénáři by prý mohly 2,8 miliardy korun. Další 1,1 miliardy požaduje Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče na platy 43 tisíc lidí v sociálních službách.
"Tito pracovníci, jak známo, jsou dlouhodobě finančně podhodnoceni, a proto požadujeme, aby byli opět odměňováni podle tarifních tabulek pro lidi ve zdravotnictví," žádá předsedkyně svazu Dagmar Žitníková. Průměrná hrubá mzda pro lidi v sociálních službách je dnes kolem 16 tisíc korun, tedy hluboce pod průměrem (24 089 Kč). "A to ještě jen tehdy, pokud započítáváme platy v Praze, které jsou vyšší než jinde v republice. V regionech dostávají kolem 11 tisíc čistého," poukazuje Žitníková.
Asociace krajů kromě požadavku na další čtyři miliardy přichází i s receptem, kde na to "vzít a nekrást", tedy nezvyšovat rozpočtový schodek, který ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) stanovil na 150 miliard korun. "Našli jsme rezervy přímo v rozpočtu ministerstva práce, aby se nemuselo sahat jinam," tvrdí náměstek karlovarského hejtmana Miloslav Čermák (ČSSD).
Rezervy v důchodech a nemocenské?
Nadsazená je prý kapitola důchody, kde se počítá se zvýšením o čtyři až pět procent a částkou 373 miliard korun. "Podle našich propočtů však dojde ke zvýšení jen o 1,5 procenta, takže tam jsou schované nějaké peníze. A stejně tak u výdajů na dávky z nemocenského pojištění, ty také neporostou tak zásadně, jak se ministerstvo domnívá," tvrdí Čermák.
Přestože kraje nechtějí zvýšit schodek státního rozpočtu, nemá Haškův pozměňovací návrh příliš velkou šanci na úspěch. Koaliční poslanci totiž nechtějí jít proti "své" vládě a jejímu rozpočtu. "Vzhledem k nárůstu předčasných důchodů příliš nevěřím, že se tam skutečně nějaké rezervy mohou najít. Spíš bych navrhovala podívat se do hospodaření jednotlivých krajů a hledat rezervy tam," navrhuje místopředsedkyně sociálního výboru Jitka Chalánková (TOP 09).
O něco vstřícněji se na návrh dívá další členka výboru Lenka Kohoutová (ODS). "Jsem si vědoma, že takto nastavený rozpočet je pro sociální služby nešťastný. Ráda si poslechnu, co na navrhované řešení říká pan ministr. Návrh však podpořím jen v případě, pokud skutečně půjde jen o převod v rámci ministerstva a nebude zatěžovat rozpočet," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ. A zcela podle vůle ministerstva práce a sociálních věcí bude hlasovat předseda sociálního výboru Martin Vacek (VV), přestože zároveň připouští: "Vždycky by na sociální služby mělo jít více peněz."
